Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů, 3 (1926). Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 576 s.
Authors:

Komu patří stromy na erárních silnicích.


(Zem. trest. soud v Praze.)
Otázkou touto zabýval se loni krajský soud v Jihlavě, jak jsme v čís. 1. z roku 1925 referovali, a nedávno zase se zabýval podobnou otázkou soud zdejší.
Jest svémocné kácení stromů u erární silnice krádeží?
Statkář R. z Liboce u Prahy byl totiž udán silniční správou pro krádež, které se měl dopustiti svémocným skácením dvou starých topolů na „Dlouhé míli“, totiž na známé říšské silnici mezi Ruzyní a Středokluky, a byl také pro tento delikt obžalován.
Hájil se prostřednictvím dra Tykače ze Smíchova tím, že jako majitel pozemku, sousedícího s tělesem silnice, se pokládal za oprávněna svoliti k tomu, aby i jeho zřízenec stromy ty skácel a dříví z nich pro sebe koupil, a to tím spíše, poněvadž již před tím tak učinili jiní majitelé přilehlých pozemků, aniž by byla správa silniční proti tomu činila námitek.
I pro případ, že by topoly byly nesporným majetkem státu, hájil se podstatným omylem a navrhl také nepříslušnost soudu, poněvadž by se jednalo nanejvýše o přestupek ve smyslu zákona ze dne 2. 12. 1884 č. 7, který zakazuje kácení stromů u veřejných silnic bez povolení úřadu a přikazuje stíhání podobného policejního přestupku soudu obecnímu. Z těchto důvodů byl také při závěrečném líčení po výmluvné obhajobě dra Mrhy vynesen rozsudek osvobozující a erár s náhradou škody 300 Kč odkázán na pořad civilního práva.
Citace:
Komu patří stromy na erárních silnicích. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 14, s. 169-169.