Loupežná vražda pro 38 Kč. Dne 31. srpna 1925 večer přišel Jan Bartalovič do hostince Pavla Palla v Myjavě, usedl stranou ke stolu, poručil si pivo a za chvíli přišel Pavel Gašpar. Zasedli za jeden stůl a bavili se spolu, každý vypil ještě jeden čaj a když přišel do hostince cikán Donáth, dali si od něho vyhrávat а k písním si popěvovali. Cikánovi zaplatili, ten jim ještě hrál, oba vypili ještě po pitvě a bylo po půlnoci, když z hospody vycházeli. Z hospody je vyprovázel zvuk houslí cikána Donátha, jenž cítě peníze, nechtěl jich tak lehce pustit. Hostinský jen ještě slyšel, jak přestal cikán hrát, zahnán asi oběma. Druhého dne ráno o půli 6. šla četnická pochůzka a na cestě z Myjavy na kopanici Smetanův mlýn, mezi kolejemi hlinité polní cesty ležela nahá mrtvola neznámého muže s rozdrcenou hlavou. Četníci ihned počali pátrat a zlé tušení manželky Bartalovičovy sе splnilo, když v zabitém poznala svého muže. Zvěst o vraždě se rychle rozšířila, záhy přišel na četnickou stanici hostinský Palla, obšírně vypověděli o podivném chování obou svých hostů, potvrdil, že od něho vycházeli střízliví, ježto vypil každý jen dvě sklenice piva a jeden čaj. Četníci se ihned odebrali k hospodáři, u něhož byl Gašpar jako čeledín zaměstnán a hospodář nevěděl o svém sluhovi nic. Dali se do hledání a když v seníku rozhrnuli vrstvu sena, našli tam schovaného Gašpara, zahrabaného v seně obličejem dolů. Když byl otázán, vyjeveně vyskočil a tu se objevilo, že i Gašpar je úplně nahý. Ruce měl ještě zakrvácené a vedle něho ležely jeho vlastní šaty a šaty mrtvého Bartaloviče a v nich uloupených 37,90 Kč. Byv zatčen, vypověděl Gašpar četníkům, že když vyšli z hostince, s počátku prý šli pokojně, pak se začali hádat a nakonec to došlo tak daleko, že Bartalovič vytáhl na něho nůž a chtěl ho probodnout. Na toto jeho tvrzení se ho četníci tázali, proč mu tedy sebral šaty a peníze. I hostinský tvrdil, že Bartalovič Gašparovi platil. Nepodobá se tedy pravdě, že by ho chtěl probodnout. Žalovaný udával, že byv na životě ohrožen, bránil se tím, že chytil kámen a počal jím tlouci druha a tvrdil, že byli oba opilí a dobře si nepamatuje vlastně, proč a jak k tomu přišlo. Na počátku porotního líčení podal však obhájce žalovaného dr. Bařinka návrh, aby byl žalovaný duševně prozkoumám a odevzdán klinice prof. Myslivečka v Bratislavě. Obhájce ve své řeči vyslovil podivení, že může býti vůbec žalován člověk, jenž počal mluviti teprve, když mu bylo devět let a mimo to utrpěl za války strašný mozkový otřes; Gašpar patří prý mezi lidi duševně choré. Žalovaný byl prý ve válce jako námořník a když byl před Bělehradem na lodi, lodní vlečka naběhla na minu a loď byla vyhozena do vzduchu. Žalovaný při té nehodě sám vyvázl živý a vyhozen byv do povětří, spadl zpět do trosek. Soud po poradě návrhu obhájce vyhověl a líčení bylo proto odročeno.