Loupežná vražda ve Velkých Popovicích.

Asi k 9. hod. dne 9. prosince m. r. ráno přišla na četnickou stanici ve Velkých Popovicích u Prahy manželka domkáře Marie Sedláčková celé zděšená a vypravovala, když se trochu uklidnila, že šla ráno navštíviti svoji sousedku Marii Papežovou, 55letou vetešnici, do jejího krámku, nalézajícího se poblíž lesa na počátku obce Velkých Popovic o samotě, a našla ji v bezvědomí s četnými krvavými ranami v obličeji a skoro již nedýchající. Vrchní četnický strážmistr Josef Michal pospíšil do krámku vetešnice a telefonicky přivolal lékaře, který dal Papežovou ihned dopraviti do pražské nemocnice. Tam však Papežová druhého dne odpoledne zemřela, aniž by byla nabyla vědomí.
Do krámu Marie Papežové, jenž nacházel se v jejím domku, vcházelo se přímo z ulice. Z krámu vedou do kuchyně skleněné dveře, které byly nalezeny otevřené. V kuchyni samé pak na židli nalezen byl prázdný kapsář s tkanicí násilně přetrženou, a vyšetřeno později, že Papežová nosívala v kapsáři tom, majíc jej pod zástěrou kolem těla uvázaný na tkaničce, pravidelně celou svoji denní tržbu, jež činívala 100 až 200 Kč.
V krámě samotném byly staré obleky naházeny na stůl i na zemi a nalezeny i na těle zavražděné, která jimi kromě hlavy a prsou celá byla pokryta. Vyšetřováním pak shledáno, že pachatel hlodal i v zásuvce stolu, umístěného v kuchyni. Jinak nebylo zjištěno žádných známek násilí ani na dveřích do krámu vedoucích, ani na nábytku nebo předmětech uvnitř se nacházejících. Dle nálezu četnictva nutno pak usuzovati, že ve chvíli činu byla Papežova již vzhůru, že však dosud nesnídala. V bytě nalezeno pak na knížkách a hotovosti asi 30 000 Kč porůznu poschovaných a vetešnického zboží v ceně asi 15 000 Kč.
Po pachateli nebylo ani stopy. A nebylo lze také s určitostí říci, proč vražda byla spáchána. Nevědělo se, bylo-li odcizeno nějaké zboží čili nic, a jen to zdálo se býti jisto, že zmizel obsah kapsáře, ač i k tomuto předpokladu byly zde pouhé domněnky. Bylať Papežová osoba více samotářská a se svými poměry ať soukromými či obchodními se nesvěřovala. Začalo se tedy pátrali u osob, které byly s Papežovou v obchodním spojení, a tu vzniklo jakési podezření proti 36letému ženatému obuvníku Josefu Chrudimskému, nemajícímu stálého bydliště a z Prahy od r. 1921 na 10 let policejně vyhoštěnému.
Skutečně také se zjistilo, že Chrudimský v posledních týdnech častěji k Papežové docházel, posledně dne 4. prosince, a že si Papežová své jediné přítelkyni Sedláčkové stěžovala několikrát, že neví, jak by se Chrudimského zbavila, a že se ho bojí. Podezření proti Chrudimskému bylo zesíleno, když se přihlásili Karel Heřman a Oldřich Ptáček a udali, že ráno v den vraždy potkali na cestě z Popovic do Stránčic muže asi 35letého, oděného v krátký kožený kabát, který na zádech nesl plný baťoch a přes ruku nějaké šatstvo. Oba později u vyšetřujícího soudce skoro určitě poznali onoho muže s baťochem v osobě zatčeného již Chrudimského. Dále zjištěno, že Chrudimský bud 9. nebo 19. prosince nabízel ke koupi a skutečně za 15 Kč prodal Marii Müllerové bačkory, o kterých pak prohlásila Sedláčková, že je Papežová krátce před svou smrtí nosila.
Obviněný Josef Chrudimský popírá jakoukoli vinu a nabídl důkaz o svém alibi výslechem 7 svědků a své manželky, že noc z 8. na 9. prosince ztrávil v hostinci Rokosově v Hrdlořezích. Všech 7 svědků prohlásilo však, že to bylo jiný den, a jen manželka Chrudimského mu alibi prokazovala a byla proto na ni podána žaloba pro zločin křivého svědectví, o níž dosud není rozhodnuto. Proti Chrudimskému svědčí ještě to, že krátce před vraždou neměl vůbec žádných peněz a dne 10. prosince viděli u něho někteří svědkové asi 200 Kč.
Porotnímu soudu předsedal vicepresident zem. trest. soudu Kratochvíl. Vyslechnuto bylo celkem 32 svědků a přečteno 44 protokolů. Pro obsáhlost tohoto materiálu a pro nedostatek místa jsme nuceni stručný referát a rozsudek přinésti až v čísle příštím.

Citace:

Loupežná vražda ve Velkých Popovicích. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 12, s. 140-141.