Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů, 3 (1926). Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 576 s.
Authors:

Různé zprávy


Požitky soudcovské. Zajisté v žádném oboru nejsou státní úředníci s vysokoškolským vzděláním tak přetíženi vysilující a únavnou prací jako právě soudcové. Bez oddechu a bez odpočinku vysedávají dny i noci nad akty a jsou nuceni obětovati i neděle, aby stačili vyříditi alespoň to, co vyříditi je bezpodmínečně nutno. Stohy spisů vyřídí a laviny jich stále přibývají. Mnozí referenti se ve spisech přímo topí, aniž by viděli jakoukoli možnost záchrany. Dorostu soudcovského není, neboť právníci vyhýbají se službě, kde za ohromnou, nadlidskou práci nabízí se jim hubené služné. A tak u každého soudu je několik systemisovaných míst neobsazeno. U zem. trestního soudu v Praze na př. schází nyní 9 soudců — a agenda nejen že je větší než normální, ale soudu tomuto přikazují se každé chvíle ještě případy, patřící soudům jiným, tak na př. ohromný proces se žháři z Královéměstecka, který patřil vlastně krajskému soudu jičínskému. Takovéto případy rozdělí se prostě mezi několik soudců, jichž se nikdo neptá, mohou-li to zmoci. A nikdo se také neohlíží, že k denní služební době 9—10hodinové přidá se těmito „přídavky“ soudcům těm další dvě až tři hodiny denní usilovné práce po dobu několika měsíců — bez nejmenší náhrady. — Nyní, kdy jedná se o zlepšení platů státních úředníků, dalo by se čekati, že státní správa, která si je dobře vědoma, jak ohromnou pracovní energii soudci vyvinují a jak se v pravém slova smyslu obětují, bude se snažit soudcům jejich postavení podstatně zlepšiti. Ale z předložené osnovy seznali zklamaní soudcové, že jim má býti na platu ještě — ubráno!! Je pochopitelno, že tyto vládní záměry vyvolaly v soudcovských kruzích bouři plně oprávněného odporu, který na soudcovské schůzi byl v minulých dnech vyjádřen touto résolucí: „Soudcové, shromáždění dne 25. února 1926 na schůzi „České Zemské Jednoty soudcovské" v Praze prohlašují jednomyslně za souhlasu přítomných zástupců německé soudcovské organisace, že osnova požitkového zákona v dnešním svém znění nevyhovuje přáním a potřebám soudcovského stavu, ježto odnímá stále velké většině soudců práva nabytá ze zákona čís. 290/24 a měla by za následek ne zlepšení, nýbrž citelné zhoršení jejich dnešních požitků jak v poměru k vysokoškolským úředníkům správním, tak v poměru k příjmům dnes skutečně pobíraným. Soudcové žádají proto, aby z důvodů schválených před rokem vládou a parlamentem při vydání zákona č. 290/24 na místo nové úpravy soudcovských platů zachován byl celý tento zákon nadále v platnosti nebo aby jím soudcům poskytnuté náhrady za zakázané vedlejší příjmy incl. § 2. posl. odst. zákona uplatněny byly neztenčené v novém požitkovém zákoně přiměřeným zvýšením a rozšířením t. zv. funkčního služného v nižších stupnicích, hlavně u samosoudců na okresních soudech. Soudcové očekávají, že zástupci jejich organisací před odhlasováním zákona budou o věci dříve vyslechnuti a že parlament nepřipustí ohrožení soudnictví v republice ani zhoršením životní úrovně soudců, ani dalším prodloužením zákona č. 295/24, suspendujícího soudcovskou nepřesaditelnost a nesesaditelnost, jež jsou základem soudcovské neodvislosti.“ — Přejeme stavu soudcovskému, aby dobrý a spravedlivý svůj boj úspěšně vybojoval, neboť denně ve své praxi vidíme, jak těžké a nevděčné je jejich povolání.
Citace:
Požitky soudcovské. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 10, s. 123-124.