Volební pivo.

(Krajský soud v Plzni.)
V celé republice měly zemské a krajské soudy v posledních dvou měsících plné ruce práce s hostinskými, kteří v den před volbami a v den voleb do parlamentu dne 15. listopadu 1925 čepovali pivo a jiné líh obsahující nápoje. U některých soudů ještě nejsou vyřízeny všecky žaloby toho druhu. Praxe všech soudů sjednotila se na trestech vězení v trvání od tří do 14 dnů, téměř vesměs podmínečně, poněvadž hostinští bývají lidmi zachovalými a mají i pověst dobrou. O několika zajímavých případech jsme také přinesli referáty.
Ale případ nad jiné zajímavý rozhodován byl minulý týden u krajského soudu v Plzni. Plzeňští hostinští, pravě jako jiní a jako většina obyvatel, těžce nesli prohibiční zákon Strana 154.
platný po celé dva dny; plzeňští hostinští tím spíše, že v den po volbách konal se v Plzni výroční trh, na který sjíždí se vždy už večer před ním velmi mnoho kupců. Proto se vypravil místopředseda Společenstva hostinských p. Aug. Soukup, kavárník z Dominikánské ulice, k policejnímu řediteli v Plzni se žádostí, zda nebylo by možno zaříditi věc tak, aby zákon nebyl porušen a pivo přece bylo možno čepovati.
Jaký byl průběh této intervence, nevíme. Jisto je však — jak vyplývá z mnoha soudních případů — že kavárník Soukup jako funkcionář společenstva sdělil řadě hostinských v Plzni, že policejní ředitelství nebude činiti udání na ty hostinské, kteří v den voleb začnou čepoval po 7. hodině večerní. Následkem toho četní plzeňští hostinští po 7. hodině počali čepovat, byli však policejními strážníky přistiženi a učiněno na ně trestní oznámení.
U soudu se hájili hostinští tím, že jim bylo k tomu povolaným funkcionářem společenstva sděleno, že čepovat smějí. Kavárník Soukup potvrdil u soudu tuto jejich výpověď a sdělil, že v takovém smyslu měl věc sjednánu s policejním ředitelem plzeňským. Nemůže prý za to, že policie ujednání nedodržela.
Policejní ředitel, volaný jako svědek, popřel ovšem, že by byl učinil s kavárníkem Soukupem podobné ujednání a uvedl také, že ani takové sliby mu nemohl dát, poněvadž musí dbáti ustanovení zákona, jenž bezpodmínečně prodej lihových nápojů zakazuje.
Kavárník Soukup však na svém tvrzení setrval a tak tahle historie zůstává prozatím nejasná a nevysvětlená na škodu věci.
Teď však přijde věc zajímavá. Všichni hostinští byli, jak jsme již sdělili, žalováni a každý odsouzen do tuhého vězení na jeden týden s podmíněným odkladem výkonu trestu na jeden rok. Kavárník Soukup byl žalován také, ale s ním proces trval nejdéle. Líčení bylo několikráte odročeno, až minulý týden byla věc skončena. Pro Soukupa dopadla dobře. Byl osvobozen přes to, že byl žalován jako ostatní. Ptáte se, proč byl zproštěn? Inu, kavárník Soukup zodpovídá za kavárnu, a za výčep, kde se pivo čepovalo, zodpovídá podsudní, a měl tedy býti žalován podsudní.
Proslýchá se, že policejní ředitel zažaloval nyní kavárníka Soukupa pro urážku na cti, kterou měl spáchati tím, že o polic. řediteli tvrdil, jako by byl Soukupa nabádal k nezákonným činům.
Podle našeho názoru bylo by nejlépe, aby zákon ze dne 31. ledna 1919, resp. jeho § 29, mluvící o zákazu podávati alkoholické nápoje, byl novelisován v ten smysl, že zákaz prodeje platí jen pro den voleb a jen do té hodiny, kdy skončeno bylo skrutinium. Při dostatečně zaručené tajnosti práva hlasovacího je veškeré jiné omezování osobní svobody voličovy nemístné a nemorální.

Citace:

Volební pivo. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 13, s. 157-158.