Měrnému přísluší přednostní pořadí podle § 216 č. 2 ex. ř. za dobu tří let od příklepu zpět.

Krajský soud v H. K. přiznal rozvrhovým usnesením přednostní pořadí podle § 216 č. 2 ex. ř. měrnému, počítanému za dobu tří let od příklepu zpět.
Proti tomuto usnesení podala strana vymáhající i strana povinná stížnost, o níž rozhodnul vrchní zemský soud v Praze jako soud rekursní, že se báňskému hejtmanství v Praze pohledávky na měrném za rok 1924 a za I. pololetí 1925 za tutéž dobu v privilegovaném pořadí nepřisuzují.
Důvody: Soud I. stolice pokládá měrné za daň, jež se platí z dotčené horní nemovitosti a jimž prý proto přísluší přednostní pořadí, a to pro nedoplatky tříleté. Náhled tento jest právně mylný.
Předmětem dražby byly míry dolové s příslušenstvím, sestávajícím z různých polí dolových, z obytných a manipulačních budov a z různých pozemků. Z těchto nemovitostí horních, pokud se týče propůjčených měr dolových ve smyslu třetího oddílu horního zákona (§§ 40 a násl.) předepisuje se podnikateli dolů kromě daní pozemkových i činžovních ještě t. zv. měrné podle § 215 horního zákona, pokud se týče nařízení ministerstva financí ze dne 4. X. 1854, č. 267 ř. z., a zákona ze dne 25. VI. 1919, č. 368 Sb. z. a n. Toto měrné jest na roveň postaveno dani výdělkové, které podle § 76 zákona ze dne 25. X. 1896 č. 220 ř. z., přísluší přednostní právo zástavní na nemovitostech podniku sloužících za dobu jednoho roku a 6 měsíců do dne příklepu zpět čítajíc bezvýminečně, za dobu delší jednoho a půl roku, nepřesahující však dobu tří let, ode dne příklepu zpět čítajíc jen tehdy, když nedoplatek daňový nejdéle do jednoho roku od jeho splatnosti ve veřejných knihách byl zajištěn.
Zajištění měrného za léta 1924 až 1926 stalo se podle knihovního výtahu z horní knihy k.-ské dne 17. listopadu 1926, tedy pokud jde o zadrželé měrné staršího jednoho a půl roku (tedy za rok 1924 a za I. pololetí 1925) dávno po uplynutí jednoho roku po splatnosti těchto dávek.
Mohlo tudíž v pořadí výsadním podle § 216 č. 2 ex. ř. přikázáno býti měrné za II. pololetí 1925 a za celý rok 1926 s příslušnými úroky, nikoliv však měrné starší, splatné za celý rok 1924 a za I. pololetí 1925 s příslušnými úroky. Stížnosti strany vymáhající i strany povinné do přikázání měrného za rok 1924 a za I. pololetí 1925 s příslušnými úroky jsou proto odůvodněny a muselo jim býti vyhověno.
Nejvyšší soud dovolacímu rekursu, podanému báňským hejtmanstvím prostřednictvím české finanční prokuratury v Praze vyhověl a usnesení rekursního soudu změnil v ten rozum, že se co do měrného obnovuje usnesení soudu prvé stolice.
Důvody: Dovolacímu rekursu nelze upříti oprávněnosti. Názor rekursního soudu, že měrné je na roveň postaveno výdělkové dani, není správným. Jak zřejmo z ustanovení §§ 215 a násl. horního zákona a z § 104 provád. nařízení k báň. zákonu, neplatí se měrné z báňského podniku, který podléhá výdělkové dani, nýbrž z horní nemovitosti, která je předmětem zápisu do horních knih (§ 109 hor. zákona; prováděcí nařízení k I. hlavě zákona o osobních daních ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. I. oddíl čl. 2. lit b). Omezení podle § 76 tohoto zákona zde tedy neplatí, § 268 hor. zák. přiznává měrnému výslovně zákonné právo zástavní a proto spadá toto pod ustanovení § 216, č. 2. ex. ř., podle kterého přísluší přednostní právo veřejným dávkám z nemovitosti placeným a za poslední tři léta přede dnem příklepu zadrženým. Ani z uvozovacího zákona k exekučnímu řádu ani z ustanovení §§ 240 až 247 tohoto řádu nelze dovozovati, že § 268 hor. zák. byl také změněn, pokud měrnému přiznává zákonné právo zástavní. Naopak čl. III. uvozovacího zákona k ex. řádu výslovně ustanovuje, že dosavadní předpisy o přednostních právech daní a jiných dávek k veřejným účelům zůstanou v platnosti. Stěžovatel má ve výsadním pořadí nejen nárok na měrné za druhé pololetí 1925 a za celý rok 1926, nýbrž také na první pololetí 1925 a za celý rok 1924.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 7. ledna 1928, č. j. R I 877/27.

Citace:

Měrnému přísluší přednostní pořadí podle § 216 č. 2 ex ř. za dobu tří let od příklepu zpět.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1928, svazek/ročník 67, číslo/sešit 13, s. 437-439.