Špatná firma.(Zemský trestní soud v Praze.)Kdyby byl pan Krátký nikdy nebyl pro krádež trestán, sotva byl by zasedl v těchto dnech společně s Annou Dydychovou před senát p. vrch. r. Novotného. To, co proti němu tentokráte uváděla žaloba, nebylo by stačilo ani k sepisu žaloby, kdyby p. Krátký byl až dosud zachovalým člověkem. Ale to právě není. Jeho rejstřík jest bohatě zaplaven a praví mluvou bohatou a suchou, že bylo p. Krátkému teprve 14 jar a že již tehdy přišel do konfliktu se zákonem. A od té doby pohybuje se střídavě na svobodě a v žaláři. Soudy civilní i soudy vojenské zkusily na něm svou praxi, která se výlučně omezila na krádeže pana Krátkého. A proto byl žalován. Jednoho dne byla nějaká žena, v níž později byla zjištěna revertentka Dydychová, přistižena na nádraží na Kladně, kterak nabízela komusi k prodeji psací stroj značky Remington. Vedle revertentky stál, jinak pasivně se chovaje, pan Krátký. Párek byl zadržen a zatčen. Zjistilo se, že stroj byl odcizen v Karlíně a zjistilo se také, že vloupání provedl jakýsi Gustav Svoboda. Ten byl chycen, žalován a odsouzen. A ačkoliv prohlásil, že Krátkého nezná, byl žalován také Krátký a Dydychová. Krátký pro podezření, že se zúčastnil se Svobodou vloupání, a Dydychová proto, že kradenou věc na sebe převedla a odbyt její snažila se zprostředkovati. Obhájce Krátkého využil této situace dovodiv, že pro podezření z krádeže není vůbec žádných indicií, nadtož důkazů. Pokud pak jde o prodej kradené věci, potvrzuje Dydychová sama, že stroj od neznámého člověka koupila a že Krátký u toho nebyl. Pouhé pasivní přihlížení, kterak někdo nabízí ke koupi kradenou věc, není ovšem žádným trestným činem. K témuž názoru přiklonil se i soud, který Krátkého osvobodil, Dydychovou však uznal vinou reversí a účastenstvím na krádeži a vyměřil jí trest těžkého žaláře v trvání čtyř měsíců a to bezpodmínečně. Senátu předsedal vrch. r. Novotný, státním zástupcem byl dr. Koblih, obhájcem Krátkého dr. Mellan, obhájcem Dydychové vrch. r. Winter.