Nadějná ratolest.

(Zemský trestní soud v Praze.)

Václavu Skálovi bude na vánoce teprve 19 roků, ale je to s ním už k nevydržení. Snad jej dobrá matka rozhýčkala, snad i válečná výchova, vlastně nevýchova, má zde svůj určitý podíl na vyhranění jeho povahy, ale jisto je, že Skála je individuum, jehož jméno bude častěji zaznamenáváno v soudních rubrikách našich časopisů. Skála je ze Žižkova, pravý žižkovský frajer. Ke každému zaměstnání má chorobný odpor. Nešťastná matka snažila se, aby se hoch něčemu vyučil, ale kluk nikde nevydržel. Za pár dní byl doma staré matce na krku. A nechtěla-li mu dát na cigarety a na hospodu, jednoduše jí něco ukradl a prodal. A domů nepřišel dřív, dokud peníze nepromazal. Ostatně dřív než ve 2 hodiny v noci jej matka doma stejně nikdy neviděla. To přichází pravidelně napilý a nejde-li mu matka nebo sestra na zabouchání ihned otevřít, kope do dveří jako zběsilý. Jednou dokonce matce vyhrožoval, že jí vrazí nůž do krku, a matka učinila tehdy na synáčka trestní oznámení. Ale při líčení použila svého práva jako matka a vzdala se svědectví, takže nadějný synátor musil býti pro nedostatek důkazů osvobozen. Ale nepolepšil se. Jakmile potřeboval peníze, ukradl prostě valnou část sestřiny výbavy a prodal ji, aby si za peníze opatřil několik chvilek z rozmařilého nočního života. To již matku i sestru rozhněvalo a obě žádaly policii, aby klukovi domluvila.
To se také stalo, a Skála, když viděl, že by už doma nemohl nic ukrásti, smluvil se s kamarádem Václavem Müllerem, 18letým holičským pomocníkem z Bořivojovy ulice na Žižkově, který kromě přátelských styků byl Skálovi i sousedem. Tento Müller je frajer neméně vykutálený. Již jako žák páté třídy byl policejně trestán pro potulku, jako 16letý hoch byl jednou přistižen policií, když úplně opilý ležel na železničních kolejích před žižkovským tunelem, a rok na to zaznamenána je první jeho soudně potrestaná krádež...
Tito dva moderní mladíci z periferie se tedy smluvili, že něco ukradnou, aby měli na flám. Bloumali Prahou, aby něco příhodného vyčenichali, a v Praze 7. přikročili k činu. Tam se jim totiž zamlouvaly za výkladem Družstva autosedlářů dámské kabelky. Otevříti skříň nedalo jim mnoho práce a za chvilku již utíkali se šesti koženými kabelkami a čtyřmi peněženkami, což vše mělo cenu asi 600 Kč. Ale první společná práce jim nesvědčila. Byli spozorováni, pronásledováni a chyceni.
Samosoudce vrch. rada Svoboda nadiktoval po přímluvě stát. zástupce dra Novotného Skálovi jeden měsíc, Müllerovi tři týdny těžkého žaláře, ovšem že bezpodmínečně.
Že by je tento trest přivedl na pravou cestu, pochybujeme. —ff—

Citace:

Nechtěli pozemkovou reformu. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 7, s. 84-84.