Dr. Václav Vaněček: K soudní imunitě duchovních statků na Moravě.

(Prací ze semin. čs. pr. dějin na pr. fak. Karl. univ., vyd. prof, dr. J. Kapras, č. 17, stran 47, velká osmerka, Praha 1931, v komisi Bursík a Kohout.) Nová práce Dra Vaněčka je pokračováním rozsáhlejší monografie vydané roku 1928 s názvem »Studie o imunitě duchovních statků v Čechách do polovice 14 stol.« Autor se zde soustřeďuje na jeden úsek z vývoje moravských imunit; totiž na imunitu procesní. Přes to však přesahuje jeho práce rámec úzké monografie, neboť Vaněček patří mezi autory, kteří vlastní badatelskou činností přezkoumávají veškeré otázky, na něž i jen letmo narazí. V první kapitole (str. 5—14) doloženo jest, že podobně jako v Čechách byla i na Moravě na všech stupních vývoje důležitou složkou imunity výsada, jíž se výnos soudního řízení zavedeného s poddaným imunisované vrchnosti přenášel na vrchnost.
V druhé kapitole (str. 12—20) vytyčuje autor, že zvláštním rysem vývojem imunity na Moravě je instituce zákazu přímého styku výkonných orgánů soudních s poddanými imunitními. Tento zákaz je formulován v privilegiích oněch ústavů, jež dostaly výsady typu velehradského. Historickou úlohu tohoto zákazu vykládá Vaněček v souvislosti se svým zvláštním pojetím vývoje pozemkové vrchnosti u nás. v třetí kapitole (str. 21—30) autor detailním právnickým rozborem zpráv jež máme zachovány v imunitních textech, řeší nově a samostatně otázku nároku a svodu, dvou starých forem řízení se zlodějem a zjišťuje, jak se k těmto starým institucím měly imunitní výsady moravských klášterů.
Čtvrtá kapitola (str. 31—44) dokazuje, že exempce poddaných z příslušnosti k pravidelným soudům se objevuje na Moravě teprve ve druhé polovině 13. století, kdy se již také zároveň uznává vrchnostenské soudnictví církevních vrchností. V této souvislosti řeší autor nově otázku hradských soudů na Moravě.
V příloze (str. 44—47) podává autor vedlejší výsledky svého juristického studia moravských imunitních listin, totiž přehled filiace moravských imunitních textů. Zároveň ukazuje, jak se vytvořil typický moravský imunitní text, text. olomoucko-velehradský, přejímaný řadou klášterů. V řadě bodů došel tak Vaněček k výsledkům shodným s těmi, jež zjistil prof. Zatschek v práci, která vyšla současně s prací Vaněčkovou 1 a která se obírá právě jen zevní, diplomatickou stránkou moravských imunitních výsad.
Pozoruhodná jest zmíněná již úspěšná autorova snaha vyřešiti vždy celý komplex otázek podružných, vázaných na otázku hlavní, čímž práce nabývá plastičnosti a chvályhodná je péče o stručnost výrazu, jíž autor dospívá ke značnému zhuštění rozsáhlé látky. Bohatost průpravné myšlenkové práce jest z celého spisu jasně patrna. V úvodu autor napovídá, že chystá novou rozsáhlejší práci opět na téma právního postavení duchovních statků v českých zemích. Znajíce seriosnost a píli autorovu, věříme, že půjde tu o další obohacení nezpracovaných partií našeho právního vývoje, do nichž již autor s uznaným úspěchem přinesl nové směry.
—jkt—

Beiträge zur Diplomatik d. mähr. Immunitätsurkunden (1931)

Citace:

Dr. Václav Vaněček: K soudní imunitě duchovních statků na Moravě. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1932, svazek/ročník 13, číslo/sešit 9-10, s. 353-354.