Josef Šusta: Světová politika v letech 1871 až 1914. Díl 6.: V soumraku světové srážky.

— Praha, Vesmír, 1931, str. 442 in-8. (Dějiny nového věku.)— Šestisvazkové dílo Šustovo po sedmi letech (1924—1931 ) dospělo k dokončení. Poslední 6. svazek navazuje přímo na díl předcházející, o němž ve »Všehrdu«, byl podán referát nedávno v čísle 3, (str. 100/102). Obvyklým způsobem jako v dřívějších svazcích vysvětluje mistrným podáním zápletky světové politiky i jejich následky. Nejprve líčí antagonismus mezi Německem a Anglií, na to přechází k nesnázím způsobeným marockou otázkou, a přesunem věcí na africké území až k válce o Tripolis. Mezitím zvláštní kapitolu věnuje zbrojení německému na moři, jemuž stejným krokem přes všechny snahy čelí Anglie horečnatou výstavbou válečného loďstva. Lze vskutku se podivovat i vypravovatelskému umění Šustovu, které zmáhá tolik různých událostí různících se i místně, tak dokonale, že přece jen se mu podaří sloučiti je v celek. Nejlépe to vysvítá při dějích na Balkáně, kde situace je tak komplikovaná, že dějepisec musí velmi často odbočiti, aby vylíčil zahraniční politiku států nebalkánských zejména Ruska, Rakousko-Uherska, Německa a Francie. Spleť poměrů balkánských, jež je podkladem pro balkánské války, není a nebude nikdy lehkým problémem pro novodobého historika. Od této chvíle vlastně už se dostává autor se svým podáním k vlastní předehře světové války. Neboť již mezi událostmi jak první, tak i druhé balkánské války vytryskují zvěsti budoucího konfliktu Rakouska se Srbskem, jež zcela neomylně stane se signálem pro válku světovou. Ostatně Šusta neopomenul věnovat zvláštní pozornost situaci jak Trojspolku, tak i Trojdohody a kromě toho upozorňuje, že se i konflikt balkánský po zdlouhavém vyjednávání podařilo obmezit na Balkán, ač nebezpečí jeho rozšíření bylo veliké. Vlastní pak líčení vyúsťuje v tragedii sarajevské, kterou se uzavírá nejen tento svazek, nýbrž i celé dílo.
Při dokončení Šustovy »Světové politiky« budiž dovoleno ještě jednou letmo přehlédnouti celou vykonanou práci. Především je nutno zdůrazniti, že Šustova »Světová politika« je na naše poměry skutkem zcela ojedinělým. Nejsme vůbec bohati soubornými díly historickým, tím méně však prací, která by se zabývala dějinami nové doby a to ještě údobím, které tvoří vstup do let, v nichž kotví celá naše přítomnost. Nespornou předností Světové politiky je nutnost podání, poněvadž jde o látku velice obsáhlou a tak živou, že leckdy dosud vadí malý odstup časový pro vytvoření kritického hlediska. Ale bylo by snad možno říci, že v případě potřeby máme dostatek děl cizích. Než v tomto bodě Šustovo dílo má pro nás zvláštní cenu, neboť jeho autor všímá si bedlivě české vnitřní politiky, ohlasů zahraničních u nás i toho, jak naše politické poměry působily na vnější politiku, zejména rakouskou. Toho se nedohledáme v žádném cizím díle a právě, pokud jde o tato hlediska, lze říci, že se nám podává světová politika s hlediska českého. Šusta připojil k poslednímu svazku nad to velmi informativní přehled literatury o světové politice a tak se dává i budoucím pracovníkům podklad k dalším studiím. Rejstřík jmenný, rovněž tam připojený, usnadní informace o jednotlivých historických osobách. Nebudiž však při jménu autorovu zapomenuto i na zásluhu vydavatelstva: dnes se setkáváme stále s menším pochopením nakladatelů vydávati práce ryze odborné, jež často neskýtají ani zasloužený přiměřený úrok celého nákladu. Nakladatel »Světové politiky« při našich malých poměrech a stále se horšící situaci odběratelstva dal přesto knize velmi dokonalou úpravu. Sluší zde vytknout i tisk, který získal přehlednosti rubrikami na okraji a pod.
Referenti někdy končívají přáním, aby kniha došla zasloužené pozornosti u čtenářů. Neopakujme toho, ale připomeňme si, že snadno naši čtenáři (inteligenti!) dávají se zlákati všelijakou reklamou a zakoupí si drahá dějepisná díla, psaná historickými diletanty a slátaná ze všelijakých cizojazyčných publikací, místo aby si zaopatřili díla vskutku hodnotná, cenná a jim vždy prospěšná, mezi něž plným právem můžeme zařaditi Šustovu »Světovou politiku«.
Ča.

Citace:

Josef Šusta: Světová politika v letech 1871 až 1914. Díl 4. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1932, svazek/ročník 13, číslo/sešit 7., s. 257-258.