Č. 206.

Vyživovací příspěvek: * O nároku na vyživovací příspěvek rozhoduje okresní vyživovací komise, v jejímž obvodu má oprávněný v době povolání své bydliště. Bydliště ženy se posuzuje samostatně; předpisy jurisdikční normy o odvozeném bydlišti nepřicházejí tu k platnosti.
(Nález ze dne 17. října 1919 č. 4752.)
Věc: Anna Fialová v Topolí proti Zemské vyživovací komisi v Praze o vyživovací příspěvek.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Usnesením okresní vyživovací komise v Chotěboři ze dne 23. června 1918 čís. 1569 nebyl stěžovatelce a jejím dítkám Růženě a Anežce, naroz. v r. 1911, přiznán vyživovací příspěvek po povolaném manželu a otci Tomáši Fialoví, protože osoby ty v čase, kdy jim nárok vzešel, nebydlely ve správním obvodu jmenované komise, která tudíž nebyla ve věci příslušnou. Zemská vyživovací komise potvrdila k odvolání stěžovatelčinu výrok okresní vyživovací komise z důvodů k němu připojených.
Dle spisů byl tkadlec Tomáš Fiala z Malé Losenice, okres Chotěbořský, povolán k službě vojenské dne 3. září 1914. Dvěma dítkám jeho Marii a Josefovi, které měl ti sebe jejich děd Tomáš Fiala v Malé Losenici, byl příspěvek vyživovací okresní vyživovací komisí v Chotěboři přiznán. Další dvě dítky Růžena a Anežka zdržovaly se u matky Anny Fialové, která v době odchodu manželova za službou vojenskou žila v Topolí ti Chrudimi, zastávajíc tu místo jako děvečka. Příčina, proč žila v čas povolání manželova od něho odděleně, byla dle tvrzení stěžovatelčina pouze ta, že chtěli oba vydělávati. Při tom se však navštěvovali. V některých četnických relacích je sice zmínka o tom, že manželé Fialoví byli soudně rozvedeni, ale když bylo četnictvu uloženo, aby vyšetřilo, zda tomu skutečně tak bylo. byla podána zpráva, že se věcí zabýval krajský soud v Chrudimi, ale zda k rozvodu došlo, že nebylo lze zjistiti. Stěžovatelka tvrdila ještě i v odvolání, že dle §§ 70 a 71 jur. n. sdílí ona jako manželka a s ní její zmíněné nedospělé děti příslušnost manželovu, resp. otcovu, a že tedy k rozhodnutí o nároku jejich je povolána ta okresní vyživovací komise, v jejímž obvodu Tomáš Fiala bydlel v čas nastoupení služby vojenské, t. j. okresní vyživovací komise v Chotěboři.
Stejné stanovisko hájí také ve stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu. Tento uvážil, že předpisy o příslušnosti vyživovacích komisí (min. nař. ze dne 28. prosince 1912 č. 238 ř. z. k § 9 A II. a min. nař. ze dne 10. srpna 1917 č. 337 ř. z. k § 7 II.) sledují zřejmě cíl, aby rozhodování o nároku přikázáno bylo komisi, která si může nejsnáze opatřiti znalost majetkových a výdělkových poměrů osoby nárok činící, což jest právě komise, v jejímž obvodu osoba ta má své řádné bydliště. Rozhodnou je tedy faktická okolnost, že se osoba nárok činící zdržuje v obvodu komise s úmyslem míti tam trvalý pobyt. Bydliště odvozené, které jurisdikční norma vytvořila v §§ 70 a 71 pro manželku a dítky pouze k odůvodnění jejich obecného fóra ve věcech sporných, nemůže dle toho založiti příslušnost komise vyživovací, jestliže manželka a dítky ve skutečnosti bydlí v jiném obvodu než manžel, resp. otec.
V daném případě stěžovatelka sama přiznala, že s manželem v době, kdy nárok její vzešel, v Malé Losenici nebydlila, nýbrž byla děvečkou u rolnice Vášové v Topoli, okres Chrudimský, a že dítky Anežka a Růžena tam bydlely s ní. Nelze tedy mluviti o nesprávném výkladu zákona, pokládala-li se okresní vyživovací komise v Chotěboři za nepříslušnou k rozhodování o nároku jejím a jejích právě jmenovaných dítek na vyživovací příspěvek po Tomáši Fialovi.
Stížnost bylo tedy jako neodůvodněnou zamítnouti.

Citace:

Knihopis. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1906, svazek/ročník 15, číslo/sešit 4, s. 223-223.