§ 18. Služebnosti.

Starší právní vývoj neznal služebností toho druhu, jako právo římské. Tvořila se řada užívacích práv k věci cizí, která však vývojem nájmu a reálních břemen nabývají jiné povahy než služebnosti, na př. právo pastvy sedláků na pozemcích vrchnosti, užívací práva k lesu vrchností, právo cesty a služebnosti domovní. Zvláštní tato práva užívací vznikala také tím, že vrchní vlastník ponechal si určitá práva užívací na nemovitostech podvlastníka.
Ve starší době vytvořila se řada zapovídacích práv (Bannrechte, iura bannaria), jež záležela v tom, že vrchnosti buď z poddanského poměru, buď podle smlouvy nutily své poddané, aby jistých potřeb si neopatřovali jinde než u vrchnosti neb tam, kde vrchnost určí. Bylo to právo nuceného mletí, t. j. zápověď nemlýti jinde než v panském mlýně, právo výčepu piva u panského výčepu a p.
Jako zvláštní druh služebnosti, která se blížila reálnímu břemenu, jest uvésti i výměnek. Výměnek vznikl ze selských poměrů hospodářských i právních. Selský statek byl děděn pravidelně jediným dědicem, aby zůstal nerozdělen. Hospodář zpravidla už za svého života odevzával statek svému dědici, při čemž si vyhrazoval pro sebe, pro svou manželku a i pro choré děti užívání bytu, užívání určitého pozemku, stravu, po př. určitý plat. Výměnek byl upravován předpisy na jednotlivých panstvích vrchnostmi různě. Zachoval se až do nejnovější doby. I v novější době právní povaha jeho jest spornou.
Recepcí byly přijaty služebnosti římské, avšak některé podstatné náležitosti jejich byly změněny a přizpůsobeny novému vývoji. Změněna byla především zásada: servitus in faciendo consistere non potest tím, že zaváděny byly služebnosti positivního obsahu, jež se přibližovaly reálním břemenům. Byla změněna zásada nulli res sua servit, neboť připouštěna jest i t. zv. vlastníkova služebnost, již může zříditi vlastník na svém pozemku a v novějších kodifikacích jest také uplatněno, že setkáním se vlastnictví nemovitosti, na níž vázla služebnost, s vlastnictvím pozemku panujícího, služebnost nezaniká. V novějších právních předpisech bylo upuštěno také od přísných předpisů římského práva: praedia debent esse vicina, servitus servitutis non potest.
Služebnosti pozemkové nejsou v novějším právu poutány na určité typy. Záležejí v tom, že pozemek služební poskytuje výhody pro pozemek panující. Služebnosti pozemkové jsou buď polní nebo domovní, podle toho, je-li panující pozemek určen buď k polnímu hospodářství aneb k jinému hospodářskému úkolu. Služebnosti polní jsou na př. právo cesty, právo k vodě, práva k pastvě, služebností lesní a pod. Služebnosti domovní na př. jsou: právo nástavby, právo sváděti vodu okapem, hnáti kouř komínem sousedovým, právo na světlo a vyhlídku a pod.
Osobní služebnosti byly recipovány z práva římského: požívání, nepravé požívání, užívání a právo bydlení. Služebnosti ty jsou upraveny v nových zákonících a přizpůsobeny novým právním poměrům.

Citace:

RAUSCHER, Rudolf. § 18. Služebnosti. Přehled dějin soukromého práva ve střední Evropě. Nástin přednášek. Bratislava: Nákladem vlastním, 1934, s. 84-85.