Mezinárodní kongres pro římské právo. (Congresso internazionale di diritto Romano.) — Letošní rok, v němž romanisté vzpomínají 1400. výročí publikace Justinianových Digest, byl Italii, jež se dovede ve všech směrech hlásiti za dědičku starořimské tradice, vítanou příležitostí, aby vedle dvakráte již pořádaného národního kongresu pro romanistiku (III. Congresso nationale di studi Romani), svolala též i mezinárodní zástupce na zvláštní, shora uvedený mezinárodní kongres (17.—27. dubna t. r.)
Byla to především Bologna, k níž se poutá tolik z historie středověkých osudů Justinianovy kodifikace — vzpomeňme jen glossátorské školy Irneriovy, —. jež ve slavnostním hávu vítala účastníky k zahájení kongresu. Kongres byl zahájen korunním princem italským v Archiginnasiu, bývalé budově universitní, kde vyrostlo heslo: Bononia docent. Proto také v četných přednáškách, proslovených romanisty světového jména, Ъу1о vzpomínáno úkolu glossy a vůbec stavu římského práva ve středověku, jak tomu rtapovídajj již názvy přednášek: Scuola di Ravenna e scuola di Bologna (proslovená professorem Leichtem). Bologna e Pavia (přednesená prof. Vaccarim). La codificazione e la glossa (prof. Torelli). Prof. Genzmer pronesl specielní přednášku o glose u D 50, 17; v přednášce prop Landucciho vzpomenuto významu Accursiova (jeho jméno dvozeno prý z toho, že »accurit et succurit tenebras iuris civilis) a humanistů. Prof. Celisse promluvil o řím. právu ve statutech. O trestním právu římském a jeho vlivu na středověké jméno, zvi. italské, referovali prof. Cecchini a Dahm.
Velmi zajímavý byl program druhého dne kongresu, kdy representanti některých národů mluvili o recepci řím. práva v jich vlasti neb aspoň o jeho vlivu na domácí právo své vlasti. Tak prof. Lee mluvil o římském právu v britském impériu, De Visscher o řím. právu v Belgii, Stoicesco vzpomněl vlivu řím. práva na soukr. právo rumunské, profesoři Lerraina a Tabera o Justinianově kodifikaci a vlivu jejím na Španělsko; o řím. právu ve Spojených státech severoamer. přednášeli prof. Radin a Sherman. Prof. Rabel mluvil o recepci řím. práva v Německu. Van Oven nastínil vliv římské jurisprudence na právo nizozemské; se zájmem byla též vyslechnuta přednáška prof. Mutoa z Tokia, pronesená italsky, o právu římském a japonském.
V rámci boloňského zasedání, jemuž — jak nelze opomenouti —- předsedal jeden z nejpřednějších romanistů dneška, prof. Riccobono, a do jehož předsednictví byl jmenován za Československo prof. Vážný z Masarykovy university, byl uspořádán též zájezd do Ravenny; zde v apsidě kostela San Vitale je umístěn mosaikový obraz Justinianův a jeho manželky Teodory s celým dvorním průvodem, se svatozářf kolem hlavy.
Po jednodenním přerušení pokračoval kongres v Římě, kde současně s ním pořádán již 111. národní kongres romanistických studií. (III. Congresso nationale di studi Romani); z osmi dosavadních sekcí tohoto kongresu pořádána letos sekce věd právních jako pokračování boloňského mezinárodního kongresu za předsednictví prof. Scialoje, organisátora italské romanistiky, jenž společně s úsilím svých vynikajících žáků P. Bonfanteho, loňského roku zesnuvšího, S. Riccobona, Perozziho a Rotondiho (oba poslední též již jsou mrtvi) postavil italskou práci v romanistice na mezinárodním foru na první místo.
Proto také při slavnostním zahájení obou kongresů na starořímském kapitolu (Campidoglio), za předsednictví min. předs. Mussoliniho a starosty Říma Boncompagni Ludovisiho uděleno prof. Scialojovi za jeho vědecké zásluhy i jako vychovateli tří generací římské měšťanství (cittadinanza Romana).
Vlastní práce kongresové konány pak v sálech Institutu pro romanistická studia (Istituto di studi Romani), kde zahájeny přednáškami, věnovanými — sledujeme-li především kongres mezinárodní — nejstarší fasi římského práva, zákonu XII. tabulí (prof. Berger, Funcioli); avšak převážná část přednášek tohoto kongresu se týkala jednak vlivů cizích, zvi. východních na římské právo, jednak problému interpelačního, jednak římského procesu civilního za Justiniana. Několik přednášek se týkalo papyrologie (prof. Calderini, prof. De Ruggiero, jenž mluvil o papyrologii a právu justinianském), konečně více přednášek bylo úplně samostatných. (Riccobonova přednáška o problému vůle ve vývoji římského práva, Harderova o Ciceronove právní filosofii, Murisonova o, právu u římských básníků a více jiných.) Z přednášek o cizích vlivech na římské právo dlužno se zmíniti o přednášce Kůblerově, Strouxově a Sennvě a řeckém vlivu na římské právo na konci republiky; Collinet, Bortolucci, Ciapessoni o vztahu mezi západem a východem, stejně i prof. Weiss z německé university pražské, jenž mluvil na téma: »Práva helenistická a právo římské«; rektor německé pražské univesity San Nicolò »O problémech vlivů provinciálních na právo byzantské«. Prof. Senn pronesl velmi informativní přednášku o vlivu křesťanství na civilní zákonodárství římské, stejně pak i Bariera, Beck, Riccobono a Roberti promluvili o Justinianovi a křesťanství;! prof. Nallino měl přednáku o právu moslemínském a vztazích jeho k právu římskému. V serii přednášek o problému interpolačním byly na programu přednáška Gradenwitzova, Guapneri-Citatjho, Colfinetova, Mentaleoniho, Schutzeho, o problému předjustinianských změn textů promluvili prof. Abertario, Niedermayer a Siber. Zde nutno uvésti i přednášku prof. Vážného z Brna: Byzantská teorie o continuatio furti. Z přednášek, vztahujících se k civilnímu procesu římskému, nutno uvésti aspoň přednášku Biondiho, Bettiho, Balogovu a velmi hluboce pojatou řeč Wfengerovu o některých zvláštnostech Justinianova civilního práva procesního. Jednou z nejzajímavějších přednášek, již k závěru kongresu pronesenou, byla přednáška lipského profesora Koschakera o začátcích římského práva dědického ve světle srovnávacího práva.
III. Národní kongres pro studia romanistická měl jiný cíl než kongres mezinárodní, vzpomínající díla Justinianova; jednak oslavoval 2000. výročí vlády Augustovy, jež dala tak rozsáhlou měrou vzrůsti římskému impériu i římské kultuře, jednak se věnoval otázce, jak zavěsti latinu jako mezinárodní vědecký jazyk dneška, jímž by aspoň v kruzích vědy odstraněny byly překážky linguistické, jež tolik stojí v cestě jejímu rozmachu. V tomto směru byla nejvýznamnější přednáška ředitele Institutu římských studií Calassi Paluzziho o latině jako vědecké řeči dneška vůbec a prof. Nillosevicha o latině, jakožto mezinárodní řeči věd technických. Z přednášek ostatních, jichž bylo proneseno na 300, z oboru antiky po stránce archeologické nutno vzpomenouti aspoň přednášky brněnského prof. V. Groha o nejnovějším nálezu římských mincí císařských na území republiky československé. Ostatní přednášky věnovány antice po stránce renessance i době moderní, oboru klasické i moderní literatury a filologie a oboru technických a přírodních věd, pokud mají vztah k sféře romanistiky. Dr. Jos. Klíma.