Výminky dražební.

Výminky dražební jsou nabídkou, jejíž přijetí uskutečňuje se příklepem tomu, kdo nejvíce podá. Návrh výminek dražebních lze přiložiti již k návrhu na povolení dražby. Nestalo-li se tak, nařídí se exekventovi, jakmile dojde protokol o popsání a odhadu nemovitosti, by v určité lhůtě předložil soudu exekučnímu návrh dražebních výminek, neb by se do protokolu prohlásil o dražebních výminkách, jinak by řízení dražební bylo zrušeno. Usnesení, jímž se vymáhajícímu věřiteli ukládá, by předložil návrh dražebních výminek, neb dal příslušné prohlášení do protokolu, rekursem odporovati nelze (§§ 145, 239 č. 4 ex. ř.).
Dražební výminky obsahujtež:
1. zřetelné označení nemovitosti se stručným uvedením příslušenství, které s ní má býti ve dražbě prodáno a při dražbě podílů nemovitosti též velikosť podílů;
2. ustanovení o způsobu a výší jistoty (vadia), kterou dražitelé mají složiti. V podmínkách dražebních může též soudce, jenž řídí rok dražební, býti zmocněn, by vymáhajícímu věřiteli, jestliže by se dražby zúčastnil, neb dražitelům, pro něž váznou na nemovitosti pohledávky knihovně zjištěné, zcela neb z části prominul zříditi zvláštní jistotu (§§ 146 č. 1 a 2 a 147 ex. ř.);
3. označení služebností, výměnků a jiných břemen nehypotekárních, jež musí vydražitel převzíti bez započtení do nejvyššího podání;
4. nejnižší podání. To budiž číselně uvedeno (§§ 146 č. 4 151 ex. ř.);
5. ustanovení o tom, jak má býti nejvyšší podání zapraveno;
6. čas, jímž přecházejí nebezpečí, užitky a břemena;
7. ustanovení o čase a podmínkách, kdy a za kterých bude nemovitosť odevzdána vydražiteli a jeho vlastnické právo do knih vloženo (§§ 146 č. 1—7 a nn. ex. ř.). Podotknouti sluší, že dojde-li k dražbě opětné (relicitaci; viz čl. Relicitace), položí se jí za základ dražební výminky pro první dražbu stanovené s tou však úchylkou, že nejnižší podání tvoří vždy při relicitaci polovici odhadní hodnoty nemovitosti a jejího příslušenství (§ 154 odst. 3 ex. ř.).
Vyhovují-li dražební výminky exekventem navržené, předpisům zákonným, schválí je soud exekuční bez předchozího ústního jednání. Jestliže však exekvent činí nárok podle zákona přípustný, by stanoveny byly výminky dražební úchylné, položí soud exekuční rok k ustanovení dražebních výminek. Zákon totiž připouští od předpisů tyto úchylky:
1. ohledně výše vadia;
2. souhlasí-li oprávněný, může soud změniti zákonné předpisy o tom, jak naložiti sluší se služebnostmi, výměnky a břemeny reálními (§ 150 ex. ř.); Výminky dražební.
3. soud může k návrhu a se svolením exekventa stanoviti obnos vyšší, než podání nejnižší (§ 151 ex. ř.);
4. se svolením exekventa a hypotekárních věřitelů může soud stanoviti jiné podmínky pro zapravení nejvyššího podání, než jaké stanoví ex. ř. (§ 152 ex. ř.).
K roku položenému ku stanovení dražebních výminek předvoláni buďte dlužník, exekvent a všechny osoby, pro něž dle výkazů u soudu se nalézajících váznou věcná práva a břemena. Osobám, jež, jak jest předvídati, nelze v čas předvolati, neb jež byly marně předvolány, zřídí soud opatrovníka, jemuž se předvolání doručí. Pokud není se obávati kolise zájmů, lze touž osobu zříditi za kuratora několika účastníků. Zřízení kuratora nemusí býti pokaždé oznámeno ediktem. Kurator zastupuje osobu, které byl zřízen tak dlouho, pokud se tato sama nedostaví, neb jiného zástupce soudu nepojmenuje. Rovněž zaniká kuratela, když zájmy osoby nevyžadují dalšího zastoupení (§ 162 ex. ř.).
Jednání o dražebních výminkách budiž, pokud možná, skončeno bez odročení. Všechny osoby k roku předvolané mohou navrhovati změnu navržených výminek dražebních. Na základě pak výsledku jednání stanoví soud výminky dražební, patřičný zřetel bera k předpisům zákonným. Navrhne-li se při roku, by řízení dražební bylo zrušeno neb odloženo, lze o výminkách dražebních jednati teprve po zamítnutí návrhu takového, při čemž soud, uváživ všechny okolnosti, stanoví, nemá-li býti s usnesením o podmínkách dražebních sečkáno, až usnesení zamítací nabude právní moci (§ 163 ex. ř.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Výminky dražební. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 583-584.