Účastník soukromý (v říz. trestním)

.
1. Pojem.
Soukromým účastníkem v řízení trestním je ten, jemuž vzešly činem trestním nároky soukromoprávní, které provésti chce v řízení trestním, k němuž se za tím účelem připojí. Prohlášením, že připojuje se k řízení trestnímu stává se soukromý účastník stranou a vystupuje co taková proti obviněnému. Soud na základě přednesení osoby poškozené rozhodne, vzešly-li jí činem trestním nároky soukromoprávní a přísluší-li jí právo připojiti se k řízení trestnímu (rozh. kas. s. ze dne 17. listopadu 1877 č. sb. 162 a ze dne 17. prosince 1886 č. sb. 1011).
Právo připojiti se k řízení trestnímu je však právem veřejným, jež přísluší pouze tomu, komu vzešly činem trestním nároky soukromoprávní, neb jeho zákonnému zástupci, nikoliv však jeho právnímu nástupci (rozh. kas. s. ze dne 17. listopadu 1884 č. sb. 680).
2. Práva soukromého účastníka.
1. Soukromý účastník je oprávněn státnímu zástupci a soudu vše oznámiti, co by sloužiti mohlo k usvědčení obviněného neb k odůvodnění nároku soukromoprávního.
2. On je oprávněn na hledat i do spisů a sice, pokud tomu nejsou na závadu zvláštní důvody, již během přípravného vyhledávání a vyšetřování.
3. Při hlavním přelíčení je oprávněn klásti otázky obžalovanému, svědkům i znalcům a činiti v závěrečné řeči návrhy, o kterých chce, by bylo zároveň rozsudkem rozhodnuto (§ 47 tr. ř.)
4. Soukromý účastník může se též vzdáti dobývání svých nároků kdykoli, ba i při hlavním přelíčení (§ 365 tr. ř.).
5. Záležitosť svou může zastávati sám neb zmocněncem a může si zříditi obhájce co právního rádce. Není-li přítomen v místě soudu, může mu soud naříditi, by pojmenoval zmocněnce, bydlícího v místě soudu a tohoho i onoho poukázati, by st vzal právního rádce z řad obhájců (§ 50 tr. ř.).
3. Obžaloba podpůrná (subsidiarní).
Nezavede-li státní zastupitelství trestní stihání neb upustí-li od stihání již zavedeného, může soukromý účastník navrhnouti, by zavedeno bylo trestní stihání neb v něm bylo pokračováno a podati místo státního zástupce obžalobu veřejnou (podpůrnou). Tímto právem soukromého účastníka prolomen jest žalobní monopol v rak. tr. řízení státnímu zastupitelství příslušející, při čemž však zákon o to pečoval, by byl obviněný hájen proti zneužití tohoto práva, zejména před prodloužením vazby vyšetřovací. Proto je výkon práva tohoto takto upraven:
1. V řízení o zločinech a přečinech rozeznává zákon v tomto směru 4 stadia řízení, a sice:
a) případ, kdy státní zástupce zamítne oznámení poškozeného, neučiniv ani návrhu na zavedení přípravného vyšetřování neb nepodav spisu obžalovacího. Tu musí vyrozuměti o tomto zamítnutí poškozeného a tento může navrhnouti u radní komory zavedení přípravného vyšetřování prohlásiv dříve již, že se připojuje k řízení trestnímu. Proti usnesení radní komory je další opravný prostředek vyloučen (§ 48 č. tr. ř. a nález kas. s. ze dne 15. září 1885 č. sb. 818).
b) Ustoupí-li státní zástupce od dalšího stihání v době, kdy sice byl již učiněn návrh na zavedení přípravného vyšetřování neb podán spis obžalovací, avšak obviněný nebyl ještě právoplatně vydán v obžalovanosť, zprav o tom soukromého účastníka, který je pak oprávněn během 3 dnů prohlásiti, že trvá při stihání. Nepřipojila-li se však osoba činem trestním poškozená k řízení trestnímu v době, kdy státní zástupce ustoupil a nebyla-li tudíž o ustoupení vyrozuměna, může během 3 měsíců prohlásiti, že se k trestnímu řízení připojuje a při stihání trvá. Prohlášení, v němž sluší přesně označiti obviněného a čin jemu za vinu kladený, předloží se soudu 2. stolice, který rozhodne o přípustnosti dalšího stihání (§ 48 č. 2 tr. ř.).
c) Ustoupí-li státní zástupce od obžaloby teprve po právoplatném vydání v obžalovánosť, avšak před hlavním přelíčením, sdělí to soud soukromému účastníkovi s podotknutím, že je oprávněn setrvati při obžalobě, že však musí to prohlásiti během 3 dnů u soudu 1. stolice (§ 48 č. 3 tr. ř.).
d) Ustoupí-li však státní zástupce od obžaloby teprve při hlavním přelíčení, sdělí předseda přítomnému soukromému účastníkovi, že je oprávněn při obžalobě setrvati a své soukromoprávní nároky provésti.
Podotknouti třeba, že к vůli právu žalobnímu soukromému účastníkovi příslušejícímu nesmí býti prodlužována vazba obviněného. Ustoupí-li státní zástupce od obžaloby teprve po pravoplatném vydání v obžalovanosť, rozhodne radní komora, sluší-li propuštění obžalovaného z vazby odložiti (§ 49 al. 2 tr. ř.).
2. V přestupkovém řízení před okresními soudy může soukromý účastník, když funkcionář státního zástupce odepře stihání, sám navrhnouti zákonné potrestání (§ 449 tr. 3.).
4. Právní postavení soukromého účastníka jako podpůrného žalobce.
Co se týče právního postavení soukromého účastníka co podpůrného žalobce, příslušejí mu táž práva, jako žalobci soukromému, avšak s tímto obmezením:
a) spis obžalovací může podati jen po předchozím přípravném vyšetřování;
b) proti usnesením radní komory může si stěžovati jen když radní komora přípravné vyšetřování zastavila;
c) není oprávněn podati proti rozsudku zmateční stížnost’; odvolati se může jen z rozsudků soudů okresních a jen ohledně svých nároků soukromoprávních. Nemůže ani navrhnouti obnovení řízení trestního, přísluší mu však v řízení obnoveném podpůrné právo žalobní (§ 49 odst. 1, 2, 3 tr. ř.),
d) Státní zástupce sleduje též v případě, když soukromý účastník nastupuje co žalobce, běh řízení a může kdykoliv soudní stihání opět převzíti ve stadiu, ve kterém se právě nalézá (§ 49 odst. 1 tr. ř. a § 75 vykon. nař.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Účastník soukromý (v říz. trestním). Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 169-171.