Udržování dolů

.
Udržování dolů záleží v činnosti dvojí; majíť se jednak doly chovati v dobré a bezpečné těžebnosti, tak aby nebylo ohroženo ani zaměstnané dělnictvo ani jinaké osoby a vlastnictví jich; tato činnost jest po výtce technické povahy. Jednak sluší bez přerušení udržovati práce v horách v zájmu všeobecného blaha lidu a v zájmu průmyslu na hornictví odkázaného a v tom obráží se hospodářská stránka činnosti naznačené. Žádá tedy udržování dolů: provozování hornictví každého pracovního dne bez přerušení. Rozsah provozování nelze ovšem vymeziti přesně, ježto zde jedině na váhu padají místní okolnosti, dále poměry vnější — mnohdy i poměry podnebí, zejména pak potřeba nebo poptávka; bylo by zajisté právě tak nehospodářským donucovati podnikatele k zaměstnávání nepotřebného počtu sil, jako případná šetrnost tomu, kde jeví se býti přímou potřebou k záchraně nebo udržení dolů silnější pomoc. Ani co do technických opatření na ochranu osob a vlastnictví nemůže zákonodárství postupovati příliš daleko, jelikož hornictví jakožto věda pokusná co den se rozmáhá a zdokonaluje. Za těchto okolností slušelo by co do udržování dolů pojmouti v zákon jedině ustanovení tato: ustavičně dolovati (provozovati hory), postarati se o bezpečnost osob a vlastnictví, dále dolovati tak, aby byla možná naprostá těžba a další dobývání. Jak zbýti se jest úkolu tohoto, jest věcí horní techniky, a úřady horní vykonávajíce vrchní dohled k dolům zasadí se o to, aby závady objevivší se při provozování hor samy nebo po úradě s odborníky odstranily nebo jim předešly.
1. Udržování vyhražených kutišť a měr důlních. Tu platí všeobecně a zásadně, aby dělníci v zákonnou dobu vstupovali do dolů a vycházeli ven, aby času zahálčivě netrávili, aby se budovy udržovaly v přístupném stavu a měly lešení k bezpečnosti nezbytná. Dřívější zákony horní stanovily k udržování dolů týdně tři ranní střídy (šichty) pro práce ve skalách; nyní platný zákon uznává osmihodinnou práci ve všední dny pracovní bez rozdílu, zda se pracuje v dolech či na povrchu, jen když práce týká se provozování hor; na př. tesání, zřizování cest, úprava rud atd. První podmínkou udržování hor jest úplné dobývání z ložisek nerostných. Umělé čisté těžení z užitečných nerostů má pro hospodářství státní a pro blaho lidu význam tak daleký, že může zpustošení dolů anebo nepatřičné dolování míti v zápětí ztrátu živnosti. Proto dohlédati mají úřady horní ke správnému těžení z nerostných ložisek a potlačovati se vším důrazem všechno pustošivé hospodářství a drancování jich. Za zvláště nezákonné překažení nebo stížení další kutby pokládati jest ten případ, když držitel hor nebo jiné osoby s vědomím jeho úmyslně neznatelným učiní místo, kde se na vyhrazené nerosty přišlo, nebo jinak místo takové zakryjí (§ 174 zák. hor.).
2. Udržování měr denních ve stavu těžebném nelze všeobecnými předpisy ohraničovati, jelikož průchod jich podmíněn jest přerozmanitými okolnostmi; i má úřad horní pro každý okres vyslýchati držitele měr denních o míře, jakou mohou pracovati, aby pak úřad mohl v uvážení, všech okolností stanoviti minimum práce. Nelze však připustiti, aby části povrchu věnovány byly propůjčením měr denních účelům dolování. Kde tedy propůjčeny byly míry denní, povinno jest hejtmanství horní výslechem představenstva obcí, jakož i jiných mužů věci znalých a hodných důvěry zjistiti, ve kterých měsících lze bez závady počíti a pokračovati v práci pod šírým nebem za obyčejných poměrů ročního počasí. Jakkoli úřad horní oprávněn jest stanoviti minimum práce podle různé povahy denní míry a podle způsobu spracování v místě obvyklého, rozumí se samo sebou, že vlastník míry denní může dříve počíti se spracováním a po delší dobu v něm pokračovati, jakož i dobu pracovní prodloužiti (§ 176 zák. hor. a § 94 předp. prov.). 3. Udržování těžebnosti ve stavbách pomocných a ve štolách revírních: Závazný počet hodin pracovních ve vlastních a samostatných pomocných stavbách a štolách revírních stanoven jest podmínkami uvedenými v koncesi; máť žadatel v žádosti své o pomocnou stavbu předložiti celý plán provozování a dolíčiti jej mapami pozemními i důlními. Rovněž sluší přesně vytknouti v koncesi o štolu revírní veškerá práva a povinnosti, jichž účastným se má státi držitel štoly revírní oproti nabývatelům měr důlních (§§ 117, 87 a 94 zák. hor.). Nařízením min. orby ze dne 14. června 1862 č. 38 ř. z. vydána byla celá řada předpisů o udržování těžebnosti více hraničících výhradných kutišť určitého podniku.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Udržování dolů. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 193-195.