Matice náboženská

Matice náboženská (náboženský fond).
I. Pojem.
Náboženská matice jest jmění utvořené z důchodů církve katolické, které jest určeno podpůrně k vydržování katolických chrámů, jakož i k podpoře a zaopatření duchovenstva katolického. Náleží v kategorii veřejných fondův a dlužno tudíž ve příčině správy její užiti všech předpisů o veřejných a politických fondech platících.
II. Historický rozhled.
Náboženská matice utvořena byla za císaře Josefa II. a to z veškerého jmění zrušených klášterů mužských i ženských a z jejich kostelů. V život vstoupila na základě nejvyššího kabinetního listu ze dne 11. března 1872, jímžto zavedena v každé zemi správní pokladna, oddělená od kamerále (t. j. pokladny erární), řízena jsouc komisí, do níž povolávali se zástupcové stavu prelátského. Toť vznik instituce náboženského fondu. Císař Josef II. nařídil, »že se má v díle postupovat! dle soustavy provinciální; objeví-li se nedostatek v některé provincii, ať nastane stejná repartice na zámožnější obročí nebo zmenšení počtu méně potřebných prebend; je-li přebytek v této provincii, budiž uložen, aby se jím jiné, která má nedostatek, vypomohlo a tím aby repartice se zmenšila.« — Z těchto nařízení, jakož i z jiných nejvyšších rozhodnutí pozdějších zřejmě vysvítá provinciální ráz ústavu náboženské matice. Jednotu instituce spatřovati lze jen ve vzájemné pomoci, kterou jeden provinciální fond druhému byl povinen poskytovati. Za účelem této vzájemné pomoci byla dekr. dv. kanc. ze dne 24. prosince 1749 ve Vídni utvořena ústřední pokladna náboženské matice, do níž se měly odváděti přebytky ostatních matičních pokladen, aby se těm provinciím, kde nastal nedostatek na hotovosti, nutná odpomoc poskytnouti mohla. Zároveň byly ústřední pokladnou přebytky pro jednotlivé země odděleně k dobru připisovány. Již dv. d. ze dne 24. července 1802 byla zrušena pokladna ústřední náboženské matice, avšak úplné uspořádání záležitosti ukončeno bylo teprve nejv. rozhodnutím ze dne 24. ledna 1829, jímž nařídil císař František I.: »každé provincii budiž její náboženský fond, tudíž i části jeho zcela přenechán, takže od nynějška v jednotlivých provinciích stávající náboženské fondy budou odděleně spravovány,« Než neprovedla se ve všech korunních zemích tato nařízení, tak zejména ne v Solnohradech, v benátských částech Istrie a v Dalmácii. Během času utvořeny jsou ovšem к vůli stejnému postupu též v těchto zemích náboženské matice; náboženským maticím dalmatské a istrijské dostalo se státní náhrady za desátky farní za vlády francouzské zrušené. Římsko-katolická náboženská matice v Bukovině vznikla ještě později (teprve když povýšena byla Bukovina na korunní zemi), a požívá té výhody oproti ostatním náboženským maticím, že nepodléhá zúčtování s erárem. Během času přivtělovaly se náboženskému fondu ještě jiné majetky, jako na př. fondy poustevnické, jmění bratrstev, zvláště jmění literátů (kteří pěstovali kůrový zpěv), jmění mnohých jednoduchých benefícií a j. V praksi pak ponechána byla myšlénka vzájemné výpomoci stranou. Nejv. rozh. ze dne 1. prosince 1838 bylo nařízeno, že přebytků matičních použiti se má ku zaplacení záloh státním pokladem poskytnutých a teprve po té že může nastati použití dalších přebytků ku podpoře fondů ostatních provincií, jež mají nedostatek. Nedostatkem označuje nejv. list kab. ze dne 9. prosince 1841 to, co schází k uhrazení běžného nákladu kultu, jakož i to, čeho třeba k umoření státních záloh. Jednotlivé provinciální náboženské matice nejsou samostatnými právnickými osobami, nýbrž veřejnými fondy postavenými pod správu státní; nároky proti nim lze tudíž jen na ministerstvo kultu vznésti (rozh. říš. soudu ze dne 26. dubna 1876 sb. »Hye« III. 104) (viz též motivy a zprávy komisí k zák. ze dne 19. dubna 1885 č. 47 ř. z.)
III. Nakládání s náboženským fondem.
Nyní uhrazuje se z náboženské matice — nehledě k nákladům na jednotlivá místa správy duší, pak na biskupství a kapitoly — tak zv. titulus mensae (stolu) téměř všech ordinandů, platy deficientů, platy učitelů náboženství na školách středních, náklad na katolické semináře, výlohy děkanů, dotace řádů žebravých, různé podpory klášterů, náklady na polepšovny duchovenské, výlohy správy obročí, příspěvky na koně, četné výlohy na kostelní stavby, příspěvky k nákladu na katolické bohoslovecké fakulty. Velká část těchto nákladů byla teprve časem přestala, tak že náboženská matice vyžadovala stále stoupající státní subvence, což mělo v zápětí, že i správa fondu stávala se vždy spletitější. Co se týče t. zv. nových far, převzala náboženská matice dotaci kněží určených pro spásu duší. Naproti tomu zůstaly staré fary odkázány na své místní příjmy, jen vyplácení kněží pomocných, pokud nemohly je krýti farní příjmy, převzala náboženská matice nečiníc rozdílu mezi starými a nově založenými farami (dv. d. ze dne 30. července 1785 č. 645 a ze dne 30. července 1825 č. 19463), rovněž nese i platy administrátorů obročí bez rozdílu, lze-li je uhraditi z příjmů obročí, Čili nic, náboženská matice (d. dv. kane. ze dne 23. června 1841 č. 19319). Další všeobecnou povinnost převzal na se náboženský fond ve příčině dotace arcibiskupů, biskupův a kanovníků a často hradívaly se i nároky náhrady pro zkrácení kongruy z náboženské matice.
IV. Právo nápadu státu.
Zanikne-li církevní obec nebo ústav, který měl samostatné jmění, budiž toto jmění, není-li tu nařízení, jak s ním se naložiti má, přiděleno náboženské matici (§ 53 zák. ze dne 7. května 1874 č. 50. ř. z.). Zpráva motivů k cit. zák. podotýká k tomu: Zásada ona opírá se podstatně o to, že následkem kolísavých pojmův o vlastnictví ku jmění církevnímu nemůže býti připouštěna takováto individualita jednotlivých církevních subjektů právních a následkem toho též taková samostatnost jejich na vzájem, jak tomu jest u jiných fysických nebo právnických osob, že však spíše jmění jednotlivých církevních ústavů vždy věnováno jest církevnímu účelu společnému, a že tudíž podpůrně možno na ně nárok činili, jedná-li se o účely církevní. Matice náboženská.
V. Správa náboženské matice.
Správu náboženské matice vedou dle nejv. rozhodnutí ze dne 3. října 1858 statní úřadové »jménem církve«. Nehledě k tomuto uznání, jež odpovídá čl. XXXI. konkordátu, nezměnilo se ve správě náboženského fondu nic a přísluší tato pořád ještě úřadům zemským (dv. d. ze dne 17. ledna 1792); vliv biskupa záleží pouze v dovolení, že se může při stanovení ročního předběžného rozpočtu jmenovaného fondu dáti zastupovati komisařem (dv. d. ze dne 17. března 1791, § 3 č. 7). Ježto vláda spravuje náboženský a studijní fond jménem církve, má býti vládě po uprázdnění prebendy, jejížto interkalární výtěžek má plynouti do náboženského fondu, oznámen správce temporalií (dočasných požitků), biskupem jmenovaný, aby ho tato buďto jménem náboženské matice schválila nebo aby jemu přidala svého správce. Rovněž budiž za příčinou zachování práv náboženské matice účet interkalární podroben prozkoumání a schválení vlády. Netoliko při obročích a chrámech zeměpanského fondu patronátního, nýbrž i při těch, které podrobeny jsou patronátu spočívajícím ve fondu náboženském nebo studijním, přísluší vládě výkon oprávnění s patronátem sou- visejících. Řada panství jednotlivých náboženských matic jest ve správě ministerstva orby. Náboženské matice zastupuje finanční prokuratura (nejv. rozh. ze dne 3. října 1858 č. 1282).
VI. Příspěvky k náboženské matici (zák. ze dne 7. května 1874 č. 50 ř. z.).
1. Podstata a význam.
Vedle příjmů ze jmění kmennového a požitků interkalárních z uprázdněných obročí tvoří hlavní důchod náboženských fondů příspěvky náboženské matice (zvané též výpomocnou daní duchovní nebo daní náboženské matice) ; tyto příspěvky měli původně zapravovati též světští duchovní resp. všickni ti, kdož měli dle fase z r. 1782 obročí přes 600 zl. dotovaná (dv. d. ze dne 28. února, 1. a 18. dubna 1788); následkem nařízení pozdějších platili příspěvky ty jen ještě arcibiskupové, jichž příjmy 18000 zl. a biskupové, jichž příjmy 12000 zl. přesahovaly a to z pravidla 7 1/2% z přebytku (dv. d. ze dne 28. června 1793). Co se dotýče řádového kléru, měly dle původních nařízení všecky kláštery celý přebytek, po odečtení nákladů zákonem schválených, svých příjmů odváděti náboženské matici a později povoleno jim ponechati si čtvrtinu čistých důchodů k uhrazení nepředvídaných výdajů (dv. d. ze dne 20. ledna a 6. dubna 1781, ze dne 5. října 1782, ze dne 5. srpna 1804, ze dne 29. listopadu 1807). Rozumí se, že za přesného zachovávání těchto předpisů příjmy většiny náboženských fondů bývaly velmi značný, ve mnohých zemích převyšovaly i potřebu. Než, byť i zmíněná nařízení nikdy formálně zrušena nebyla, pozbyla nicméně již dávno svého původního významu a to především proto, ježto příspěvky vybíraly se dle příjmových fassí, dávno již zastaralých, v nichž příjmy podrobené příspěvku příliš nízko udány byly. K tomu přistoupilo ještě to, že většina klášterů během Času se se správou náboženské matice shodla v ten způsob, aby na místo celého příspěvku, jenž se třemi čtvrtinami čistého důchodu vyměřoval, odváděla určitý roční obnos, který byl tak nepatrně vymčřen, že nebyl v žádném poměru к přiznanému příjmu, pročež jevilo se zákonné upravení příspěvků k náboženské matici žádoucím. Matice náboženská.
2. Vyměřování příspěvků.
a) K uhrazení potřeb katolického kultu, zvláště ku zlepšení posavadních normálních příjmů duchovních správců, mají držitelé církevních obročí a řádové komunity přispívati k náboženské matici (§ 1). Ovšem bylo lze rozšířiti kruh osob dávkami povinných ještě více, leč okolnost, že tato dávka jest určena materielně k účelu církevnímu, měla v zápětí, že obmezena byla povinnost tato jen na církevní osoby.
b) Cizozemským církevním obročím a společnostem vyměřuje se příspěvek к náboženskému fondu dle hodnoty zdejšího reálního majetku. Kdežto tedy domácím držitelům obročí a řádovým společnostem vyměřuje se příspěvek dle jejich celého jmění, jsou cizí jen potud zavázány ku příspěvku, pokud jsou v držení tuzemské reality. Vyměřuje se tudíž na př. biskupu vratislavskému jenom příspěvek z nemovitostí v Rakousku ležících. Zásada tato zachovává se i při aequivalentu poplatkovém a odpovídá též zásadám mezinárodního práva. Naopak zase nelze domácím držitelům obročí a komunitám vyměřovati příspěvek ze zahraničních realit, byť i tito důchodů z nich plynoucích v tuzemsku požívali.
с) Vyměřování příspěvků k fondu náboženskému položila se proto za základ výměra poplatkového aequivalentu, ježto pro tento zřízeny jsou přesné, dle podrobných předpisů složené a finančními úřady opravené fasse» které vykazují všeliká data, jež mají vliv na vyměření poplatku. Bylo-li tedy pro vyměření příspěvku matičního totéž měřítko přijato, jako pro aequivalent poplatkový, mohlo se beze všeho použiti fassí k vyměření tohoto zřízených a mohlo tedy nutné opatření nových přiznání pro veškeré příjmy obroční odpadnouti.
3. Placení příspěvků děje se ve čtvrtletních lhůtách předem u zemské hlavní pokladny té země, v níž příspěvek se vyměřil. Z nezaplacených příspěvků matičních buďtež ode dne splatnosti 5% úroky z prodlení zapravený.
4. O stížnostech v záležitostech vyměřování matičních příspěvků rozhoduje ministerstvo osvěty. Podati mají se ve čtyřech nedělích ode dne doručení nařízení nebo rozhodnutí v odpor vzatého zemskému úřadu a nemají účinku odkládacího.
5. Zvláštní právní výhody příspěvků k matici náboženské.
a) Tyto příspěvky, jakož i po případě úroky z prodlení a pokuty vymáhají se týmž způsobem jako zeměpanské daně a dávky.
b) Pokud nejsou příspěvky matiční přes tři léta zadrželé, požívají privilegovaného zákonného práva zástavního přede všemi soukromoprávními pohledávkami bezprostředně a veřejnými dávkami za jejich vedlejšími poplatky, ad fructus (ku plodům) nemovitého jmění obročí nebo společnosti řádové, které mají povinnost matici přispívati.
c) V konkursu buďtež zapravený příspěvky matiční, pokud nejsou přes tři léta zadrželé, bezprostředně po veřejných dávkách a jich vedlejších poplatcích.
d) Měřítkem pro vyměření příspěvků matičních jest hodnota veškerého jmění obročí nebo společnosti, která jest základem vyměření aequivalentu poplatkového čítaje sem i nadace.
6. Předmětem daně jest veškeré jmění a nikoli tedy zbytek jmění, který po odečtení kapitalisované kompetence zbývá z kapitálu vytvořeného z kapitalisovaného čistého důchodu i nesluší tedy vyloučiti kapitál Matice náboženská. 329
kompetenci odpovídající před vyměřením příspěvku, nýbrž jest hleděti pouze
k tomu, aby příspěvek k náboženskému fondu kompetenci nebyl na újmu
(nál. správ. s. dv. ze dne 13. listopadu 1877 sb. »Budw.« T, 115).
7. Osvobození od příspěvků к náboženskému fondu.
a) Jmění záležející v knihovních, vědeckých a uměleckých sbírkách zůstane při vyměřování příspěvků nepovšimnuto.
b) Při vyměřování příspěvků matičních dlužno vzíti zřetel na onen obnos, kterého je potřebí ku krytí výživy duchovních stavu jich přiměřené a který při vyměřování příspěvků jest ponechati stranou. Osvobození od příspěvku matičního určuje se pouze dle příjmů v ten způsob, že kompetence (portio congrua), která duchovním dle jejich církevního stavu přísluší, tímto příspěvkem nesmí býti zmenšena.
c) Při řádových společnostech, jichž účel stanovami vytknutý záleží v ošetřování chudých nemocných, budiž i to jmění osvobozeno, které dle průkazů slouží tomuto účelu.
d) Totéž platí ve příčině důchodů, které vynakládá řádová společnost na církevní a bohoslužebné účely, a které by musila uhrazovati náboženská matice, kdyby této společnosti zde nebylo, nebo jež slouží účelům veřejného vyučování. Při řádových společnostech budtež příjmy, které na základě titulu církevní kompetence jsou příspěvků sproštěny, pojaty v obnosu rovnajícím se úhrnu všech částek, které jakožto kompetence členům korporace dle jich církevní hodnosti přísluší. Totéž platí při duchovních korporacích světských s dotací nedílnou (mensa communis). Zákon zamýšlí duchovní korporace světské s dotací nedílnou vzhledem k této podrobiti stejnému nakládání jako komunity řádové, tak že by příspěvek k náboženskému fondu bylo počítati z této nedílné společné dotace.
e) Kde se za účelem doplnění kompetence (§§ 4 a 5) uděluje subvence z veřejných fondů, odpadá vyměřování příspěvků k fondu náboženskému; tím se má předejiti namáhavému přezkoumání odhadů (viz zprávu mot. cit. zák ).
8. Doba platnosti vyměřených příspěvků.
Příspěvky na náboženskou matici vyměřují se zároveň s aequivalentem poplatkovým na dobu 10 let napřed. Pro toto období (§ 8) činí příspěvek ten celkem z obnosů do 10000 zl. 1/2%, z obnosů 10000 — 20000 zl. 1 l/2%, ze 20000-30000 zl. 3%, ze 30000-40000 zl. 4%, ze 40000-50000 zl. 5%, z 50000-60000 zl. 6%, ze 60000-70000 zl. 7%, ze 70000—80000 zl. 8%, z 80000—90000 zl. 9% a z obnosu vyššího nad 90000 zl. 10%. Výška těchto procentních sazeb jest odůvodněna výškou příspěvku dle starších předpisů stanoveného. Proti těmto starším předpisům vykazuje nová norma, pokud aspoň jde o řádové duchovenstvo, vždy ještě snížení příspěvku. Stanovení příspěvků k fondu náboženskému paušálně předem nepřipouští se. Příspěvek k náboženské matici vyměřuje se bez ohledu na interkalární období.
9. Spolupůsobení úřadů.
Vyměřování děje se politickým úřadem zemským té země korunní, v níž má subjekt ku příspěvku povinný své řádné bydliště nebo v níž ve případu § 3 leží nemovitost, jež zakládá povinnost ku příspěvku. Vyměření buďtež položeny za základ majetkové fase zřízené za účelem předepsání aequivalentu poplatkového a data finančními úřady zjištěná. Pro ty kusy majetkové, ve příčině kterých nenastala ještě povinnost zapravovati poplatkový aequivalent, buďtež za účelem vyměření příspěvku k náboženské matici zřízeny zvláštní fasse a předloženy ve lhůtě stanovené cestou nařízení zemskému úřadu. Tyto fasse musí obsahovati veškerá data, jež dlužno vykázati k účelu vyměření aequivalentu poplatkového.
10. Odepsání příspěvku.
a) Objeví-li se, že by příjmy duchovního nebo korporace nad církevní kompetenci dotovaných vyměřeních příspěvku ve výši zákonné sklesly pod kompetenci, budiž příspěvek zcela nebo v přiměřené částce odepsán (§11 cit. zák.). Rozmnožení nebo zmenšení příjmů subjektu ku příspěvku povinného, jež trvale nastane během období, pro které vyměřen byl příspěvek matiční, nebo rozmnožení nebo zmenšení jmění, jež jest základem výměry, má na povinnost ku příspěvku jen potud vliv, pokud takovouto změnou příjem nad obnos církevní kompetenci tvořící se zvýší nebo pod tento obnos klesne (§ 12).
b) Ve případech, v nichž se poskytuje částečná sleva zeměpanských daní, může nastati také poměrná sleva příspěvku na matici náboženskou (§ 13). Zemští úřadové I. instance jsou povoláni, aby rozhodovali o přípustnosti odpisů, ačli nepřevyšuje obnos, jenž se má odepsati, 200 zl. (výn. min. kultu a vyuč. ze dne 4. prosince 1878 č. 18526). Ve všech případech, v nichž má na základě schválení místo míti odepsání příspěvků fondových, které přesahuje uvedený obnos (200 zl.), buďtež spisy předloženy před schválením, v nutkavých případech však bezprostředně po něm, ministerstvu kultu a vyučování ku rozhodnutí (nař. min. kultu a vyuč. a min. fin. ze dne 3. dubna 1879 č. 4918 č. 35 ř. z.).
VII. Statistika.
Koncem roku 1893 obnášely veškeré fondy náboženské jednotlivých zemí korunních na nemovitých statcích a právech 10845839 zl. a na obligacích státních a soukromých na 61206594 zl. Největším nemovitým jměním vládne náboženský fond hornorakouský (3312368 zl.), nejmenším Bukovina (1850 zl.). Největší jmění záležející ve státních a soukromých obligacích vykazuje český fond náboženský (17124223 zl.), Bukovina nejmenší (100 zl). Passiva náboženských matic obnášela v roce 1893 celkem 82866043 zl. 64 kr.; nejvíce passiv vykazuje Halič (36,564.107 zl.), nejméně Morava a Slezsko (106777 zl.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Matice náboženská. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 339-344.