Živnost mědikovecká.

Živnost mědikovecká přináleží k živnostem řemeslným.
I. Všeobecně pojímá v rozsahu svém živnost mědikovců výrobu a správky veškerého zboží úplně nebo z větší části zhotovovaného z mědi, červené, žluté a bílé mosazi, bez rozdílu, zda se při tom kovy svařují, čili nic, dále též i prodej zboží jinde vyrobeného z těchto kovů, pokud se týká, z této směsi kovové (dobrozdání obch. a živn. komory v Innomostí).
II. Co se dotýče odborů zvláštních, uvésti jest, že na př. přísluší k živnosti mědikovecké i zřizování hromosvodů, kteréž dosaváde i mědikovci skutečně provozovali, což se úplně srovnává se zvláštním rázem prací při tom se vyskytujících; jednať se při tom o schopnosti co do zpracování (obrábění) kovů, jichž nabýti lze toliko vyučením se a delším praktickým zaměstnáním v některé ze jmenovaných právě živností, jež se obráběním kovů zabývají. Jsou tudíž ku zřizování hromosvodů právě tak mědikovci, jako mechanikové, zámečníci a kováři oprávněni již základem svého živnostenského listu (obch. a živn. komora vídeňská). Mědikovci jsou dále oprávněni pokrývati střechy železným a cinkovým plechem. Rovněž nelze spatřovati v tom, když mědikovec převezme správku přístřešních žlabů, ještě nijakého přestoupení živnosti mědikovecké, jelikož od nepamětných dob neobmezovali se mědikovci jedině na vlastní práce měděné a na venkově bývali by při takovémto obmezování dostatečného zaměstnání ani obživy neměli, a proto jsou poukázáni k tomu, aby podle příležitosti a potřeby zanášeli se i zhotovováním jiných prací plechových. Rovněž nikdy nedají se poměry živnostnictva na venkově pracujícího posuzovati podle poměrů příslušných živností ve městech, kdež mědikovci mají příliš mnoho práce s výrobky ryze měděnými, a nemohou snad ani přijímati práce i z jiných kovů a kde ostatně obecenstvu skorem napořád posloužiti mohou i klempíři sami (obch. a živn. komora vídeňská). Mědikovci jsou jen oprávněni obráběti měď a mohou použíti i jiných kovů, ku př. mosazi, železa atd. jen potud, pokud kovů těchto k úplnému dohotovení svých tovarů potřebí mají (obch. a živn. komora v Bolzanu). Mědikovci přináleží vyřizovati správky železného náčiní právě tak, jako klempířům (výn. místodrž. dolnorak. ze dne 23. března 1883 č. 3489). Chtějí-li mědikovci zřizovati vodovody, zakročiti musí o udělení koncesse, kteráž se jim vzhledem k tomu, že mědikovci důsledkem dlouholetého obyčeje i toto živnostenské oprávnění vykonávali, uděliti musí s prominutím zvláštního průkazu příslušné způsobilosti (obch. a živn. komora liberecká). Jak mědikovci, tak i mosazníci oprávněni jsou zhotovovati kohoutky, záklopky (ventily) a šrouby z mosazi na rourách měděných a železných, dále při kádích a kotlech (obch. a živn. komora brněnská). Živnost mědikovecká.
Pocínování ztuha sletovaného a kovaného kuchyňského a domácího nářadí měděného náleží výhradně k oprávnění mědikovců, kdežto pocínování všeho ostatního kovového nářadí přísluší společně a stejně mědikovcům a klempířům (obch. a živn. komora pražská). K nastoupení a samostatnému provozování živnosti mědikovecké opravňuje vysvědčení odborných škol v Celovci a v Chomutově, jakož i mechanicko-technické odborné školy při státní průmyslové škole v Praze (srv. č. 8. min. nař. ze dne 17. září 1883 č. 150 ř. z.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Živnost mědikovecká. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 1077-1078.