Bursa.

I. Pojem. Bursou nazývá se místo, kde se obchodníci pravidelně a v určitých dobách scházejí, jednak aby obchody uzavírali, jednak aby o záležitostech a poměrech obchodu vzájemně pojednávali; bursou nazývají se též pouhé schůze, které se na burse ve všedních dnech odbývají a více hodin trvají. Předmětem obchodu bursovního jsou především úvěrní papíry totiž akcie a obligace (effekty v užším slova smyslu), směnky, cizozemské papírové peníze, mince a drahé kovy (bursa peněžní) a pak jisté druhy zboží (bursa na zboží). Bursa na zboží vztahuje se též na příslušné obchody pomocné (dopravnictví, zasýlatelství, pojišťování, skladiště, půjčování pytlů na zboží).
II. Organisace burs v Rakousku byla upravena zákonem ze dne 1. dubna 1875 č. 67. ř. z. Zřizování burs povoluje ministerstvo financí se srozuměním ministra obchodu. Pokoutní bursy jsou zakázany a účastenství na nich tresce úřad politický prvé stolice pokutou až do 100 zl. nebo vězením od 1 do 14 dnů. Bursy mají správu samostatnou jsouce spravovány voleným výborem t. zv. řízením bursovním (komorou bursovní, představenstvem bursovním, radou bursovní, řiditelstvím bursovním), který volí navštěvovatelé bursy, jimž dle stanov náleží právo volební. Jinak jsou však bursy podrobeny dozoru státnímu, který přísluší ve všech záležitostech správních politickým úřadům zemským; bezprostřední státní dozor vykonává komisař bursovní, kterého ustanovuje ministr financí dorozuměv se s ministrem obchodu. V jistých případech (byl-li porušen bursovní zákon neb statut) má ministr financí právo vznésti správu bursy na důvěrníky, které sám jmenuje, nebo dohodnuv se s ministrem obchodu a slyšev komoru obchodní a živnostenskou může naříditi, aby bursa na čas nebo navždy byla zavřena. Každá bursa musí míti stanovy, jež schvaluje ministr financí a obchodu. Řízení bursovnímu přísluší vydávati pravidla, kterými se upravuje obchod na burse, ustanovovati čas bursovní, obstarávati záležitosti hospodářské bursy; kromě toho ručí za udržování pokoje a pořádku na burse a má právo učiniti potřebná opatření policejní.
III. Návštěva bursy jest dovolena jen mužům, kteří mají právo sami své jmění spravovati. Dle § 5. zák. ze dne 1. dubna 1875 č. 67. ř. z. vyloučeni jsou z návštěvy bursy: 1. osoby ženského pohlaví; 2. osoby nemající způsobilosti ku právním činům; 3. kridatáři, pokud úpadek trvá; byli-li pro zaviněný úpadek odsouzeni, trvá toto vyloučení po 3 léta po dokonaném trestu; 4. ti, kdož závazkům, jež jim z nějakého obchodu na burse vznikly, neučinili zadost; 5. ti, jimž pro přestoupení předpisů bursovních nebo pro rozšiřování nepravých pověstí bylo odňato právo bursu navštěvovati; 6. ti, kdož odsouzeni byvše trestním soudem po tři leta do zastupitelstva obecního voleni býti nemohou a 7. ti, kdož pro obchod podloudní nebo pro těžký přestupek důchodkový nemohou obchod nebo živnosť nějakou provozovati, aniž v ně se uvázati. Vyloučení z bursy může však i z jiných důvodu nastati, jež ve stanovách bursovních jsou uvedeny (vyloučeni mohou býti, kdož se chtějí se svými věřiteli mimosoudně vyrovnati, ti, kdož liquidační závazky z obchodů bursovních nevyplní, kdož bursu navštěvují ne za obchodem, nýbrž za zcela jiným účelem).
Návštěva bursy jest dovolena jen na vstupenku bursovní, pokud ovšem se tak neděje z úřední aneb služební povinnosti. Přestupky bursovního řádu trestají se pokutou až do 1000 zl., po případě vyloučením z bursy na čas. Z uložení pokut do 100 zl., nebo z trestu vyloučení z bursy až na 3 měsíce nemá odvolání místa, z trestu těžších lze se ve lhůtě 2 nedělní odvolati k zemskému úřadu politickému. Při vyloučení z bursy nemá odvolání účinku odkládacího. Politický úřad smí pokutu snížiti jen až na 100 zl., nebo dobu vyloučení zkrátiti na 3 měsíce.
IV. Předměty obchodu bursovního jsou přesně vytčeny ve stanovách bursovních. Ministr financí slyšev příslušné řízení bursovní ustanoví, ve kterých papírech cenných se může na burse obchodovati a které úředně zaznamenávány (kotirovány) býti mohou. Říšským zákonem ze dne 11. dubna 1876 č. 62. ř. z. jest oprávněna bursa vídeňská od společností akciových a spolků úvěrních, jichž papíry (titres) na burse vídeňské jsou úředně zaznamenávány, přiměřený roční příspěvek (poplatek kotisační) ku fondu bursovnímu vybírati, a cenné papíry, za něž poplatek tento zapraven nebyl, z úředního listu kursovního škrtnouti.
Bursy na zboží a bursy peněžní mohou býti buď spojeny anebo rozděleny. Bursy, které mají oddělení peněžní a oddělení pro zboží, nazývají se bursami smíšenými. Takové bursy nacházejí se ve Vídni, v Praze a v Terstu; mimo to jsou bursy na zboží ve Vídni, v Praze (plodinová bursa), v Linci a v Černovicích. Vídeňská bursa na cenné papíry významem i velikostí svou je první v říši, její smyšlení má vliv na obchody všech jiných burs rakouských. Bursa terstská pěstuje značnou měrou obchody devisní a valutové, bursa pražská zabývá se hlavně místním obchodem. Ku bursám na zboží počítati sluší bursy plodinové, které se nacházejí jen ve větších obchodních městech a ve větších přístavech. Na bursách těchto se provozují obchody se všemi druhy obilí, se řepkou, luštěninami, chmelem, semeny, senem a slámou, moukou, chlebem, kroupami, sladem, lihem a olejem řepkovým. Na burse terstské dějí se značné obchody se zbožím koloniálním, spiritusem a rafinádou cukrovou, na burse pražské se surovinou cukrovou.
V. Agenti bursovní byli v dřívějších dobách prostředkovately obchodů bursovních, však měli menší práva, nežli přísežní sensálové (dohodci obchodní). Prohlášením zákona ze dne 1. dubna 1875 č. 67. ř. z. pominula úplně práva agentů bursovních. Nynější agenti bursovní prostředkují jen spekulační obchody na burse.
VI. Komisař bursovní bdí nad tím, aby se zachovávaly předpisy bursovní, jest přítomen při poradách řízení bursovního, a může jeho usnesení zastaviti, dokud nedojde rozhodnutí vyšší. Komisař bursovní vykonává dohled nad sensály, kteréž má tresty pořádkovými trestati, poruší-li řád, ač nepatří-li věc vyšetřiti disciplinárně.
VII. Kurs bursovní jest cena, jež se byla určitého dne bursovního dle poměru nabídky k poptávce po věcech, jež jsou předmětem obchodu na burse, utvořila. Dle zákona ze dne 1. dubna 1875, č. 67 ř. z. musí řízení bursovní každého dne po skončené burse úředně pod dohledem komisaře bursovního vyhledati kursy (ceny) cenných papírů, směnek, drahého kovu, po případě zboží, se kterým obchod na dotyčné burse byl veden, podle obchodů s dohodci obchodními v čase bursovním uzavřených a podle dat, o nichž dohodcové, vykonávajíce svůj úřad, vědomosti nabyli. Byly-li kursy přesně stanoveny, buďtež bez prodlení řízením bursovním v úředním listě kursovním (seznamu cen) vyhlášeny. V úředním listě kursovním jsou zaznamenány kursy závěrečné, a sice na bursách peněžních v rubrice »peníze a zboží« jsou tak sestaveny, že z nadpisu »peníze« sezná se, kolik se při závěrce za papír nabízelo, a z nadpisu »zboží«, jaká cena se za něj při závěrce žádala. Difference mezi číslicí peníze a zboží slove napjetím. V listě kursovním jsou z pravidla uvedeny kursy akcií, nezúročitelných losů a mincí dle ceny za kus, kurs obligací většinou v procentech jich ceny nominelní, u směnek a cizích peněz papírových za 100 jednotek dotyčné měny cizí. Kromě toho obsahuje list kursovní ještě nejvyšší aneb nejnižší kursy, kterýchž bylo sprostředkováním dohodců bursovních při závěrečném obchodu na burse skutečně docíleno. — List kursovní burs na zboží se podobá listu úřednímu bursy na cenné papíry, jen že kurs zboží, jak z povahy obchodu se zbožím vysvítá, tak přesně stanoviti nelze. Často bývají v seznamu cen burs na zboží jen ceny hraničné neb průměrné (»od — až«) pro jednotlivé druhy zboží udávány. Obchody, jež byly na burse na zboží sensály sprostředkovány, jakož i obchody, jež byly bez prostředkování sensálů uzavřeny, bývají uváděny jednotlivě.
Kursem bursovním v úředním listě kursovním zaznamenaným řídí se i obchod mimo bursy. Samému zákonodárství jest kurs bursovní v četných případech měřítkem, tak při vyměřování náhrady škody dle čl. 357 obch. z., při ceně vyvolávací při exekuční dražbě obligací a akcií (dv. d. ze dne 24. ledna 1844, č. 778 sb. z. s.), pro určení ceny při vyměření poplatků z cenných papírů, mincí a cizích peněz papírových (§ 51. popl. z.) a při stanovení hodnoty papírů cenných při skládání kaucí a vadií, jakož i při zjišťování úvěru daňového při daních nepřímých.
VIII. Obchody bursovní. Za obchody bursovní ve smyslu zákona ze dne 1. dubna 1875, č. 67 ř. z. pokládati lze toliko takové obchody, kteréž ve veřejné místnosti bursovní a v určitém čase bursovním o takových předmětech uzavřeny byly, ve kterých se na dotyčné burse obchod vésti smí a kteréž tam znamenati jest dovoleno. (Nejsou tedy obchody bursovními závěrky učiněné před započetím aneb po ukončení bursy.) Obchody bursovní prohlašuje zákon za absolutní obchody; při rozhodováni právních rozepří z jednání bursovních vzešlých nemá místa námitka, že právní nárok se zakládá pouze v differenci, kterýžto obchod pokládá se za sázku nebo za hru. Obchody záležející v půjčování na zástavu, obchody prolongační aneb stravné, jež jsou obchody bursovními, posuzovati dlužno dle ustanovení člu. 311 obch. z. i tehdá, když se nejedná o pohledávku mezi kupci, jež vzešla z obapolných jednání obchodních, a i když úmluva písemní učiněna nebyla. Rozepře z obchodů bursovních vzešlé náležejí před rozhodčí soudy bursovní, ač neusnesou-li se strany písemně na něčem jiném.
Mnohé bursy, aby obchody bursovní snadněji se rozvinovati mohly, mají zvláštní zřízení pro kompensaci a liquidaci jednotlivých obchodů závěrkových, vzájemně namnoze korespondujících; řízení bursovní nechť pak v takovém případě ustanoví pro obchody bursovní lhůty liquidační. Tak jmenovitě pro peněžní bursu vídeňskou stává zvláštní kancelář pořádací u jednoty žírové a pokladniční ve Vídni, kteráž obstarává t. zv. obchody per arrangement, které se dějí pravidelně dvakráte týdně v určitých dnech, při čemž vyjmuty jsou hodnoty bursovní, které se dle nařízení komory bursovní uzavírají per ultimo, jakož i valuty, pro které jsou stanoveny určité dni v týdnu.
1. Bursovní zvyklosti (usance). Kromě řádu má každá bursa pro obchody s jednotlivými druhy zboží zvláštní pravidla řízením bursovním stanovená, jež obsahují přesná nařízení o závěrce a plnění obchodů bursovních, tak zvláště o vlastnostech, kteréž musejí míti papíry cenné, resp. zboží, aby mohly býti předmětem obchodů bursovních, o terminech plnění, o následcích nesplnění smlouvy a o zakročení, nedodrží-li kdo následkem insolvence závazky z obchodů plynoucí. Dle usance bursovní přísluší straně, jíž druhá strana smlouvu nesplnila, právo dle čl. 357 obch. z. z obchodů fixních plynoucí. Usance většinou žádají, aby strana, jež plnění neobdržela, dala toto nesplnění smlouvy protestem nebo oznámením orgány bursovními zjistiti. Opomene-li strana dáti to zjistiti, ztrácí nároky na náhradu, ježto se má za to, že ze smlouvy sešlo; při obchodech se zbožím má opomenutí protestu neb oznámení za následek prolongaci obchodu, po případě lhůty splnění.
a) Bursy peněžní mají usance pro obchod s papíry cennými v užším smyslu (akcie, obligace), pro obchod s eskomptem směnečným, s devisami (směnky cizozemské a podobné kupecké dopisy), a s valutami (mince a cizozemské peníze papírové).
b) Bursy na zboží mají většinou jednak všeobecné usance (společné usance pro všechna odvětví zboží dotyčné bursy), jednak zvláštní usance pro celou řadu různých druhů zboží, při čemž ani mnohé odrůdy nejsou předmětem obchodů bursovních; usance pro cenné papíry i pro zboží předpokládají obyčejně obchod ve velkém, zvláště pak usance pro papíry cenné a ony druhy zboží, jež jsou předmětem velké spekulace, kdežto usance bursovní jsouce nutným doplňkem zákonních ustanovení mají zaručiti obchodu bursovnímu bezpečnosť a rychlý vývoj. Na základě usancí bursovních uzavírají se obchody i mimo bursu, když se byly obě strany o tom smluvily, a mohou proto býti vydány správou bursovní usance po přání účastníků i pro předměty, v nichž neprovozuje se obchod na burse.
2. Druhy obchodů bursovních:
a) Základem obchodu bursovního jest koupě a prodej.
α) Při papírech cenných činí se obchody bursovní závěrkami. Závěrkou vyrozumívá se ono množství (quantum), jež má dodati, po případě přijati ten, kdož ku koupi nebo ku prodeji dotyčnou hodnotu bursovní nabízí. Závěrka u papírů, jež se znamenají dle kusů, obnáší obyčejně 25 kusů, a u papírů, jež se znamenají dle procent, obyčejně 5000 zl. ceny nominální. Dle doby dodací (doby splnění) rozeznávají se obchody na hotovosti, obchody na dodávku za několik dní, obchody per arrangement, obchody per ultimo aneb obchody na jiné určité lhůty. Pro obchody per arrangement jest dobou dodávky den arrangementu řízením bursovním určený a při obchodech per ultimo vyprší lhůta koncem měsíce.
ß) Usance burs na zboží jsou velice rozmanity. Obyčejně děje se však koupě a prodej zboží buď tím způsobem, že se udají znaky druhové, kteréž pro to zboží obchodem přijaty byly (provenience, obsah stupňový, pojmenování kvality, známky), neb že se předloží vzorek. Způsobem prvým uzavírají se obchody lhůtní (termínové) (obchody spekulační), kdežto prodej dle vzorků děje se při obchodech skutečných.
Při obchodech lhůtních jsou předepsány lhůty, kdy zboží se dodati aneb odebrati má, při čemž se určuje lhůta dle kalendáře na měsíce, nebo dle ročních počasí, nebo dle jiných okolností (ku př. otevření plavby). Je-li lhůta dodací ponechána na vůli prodávajícímu, jest tento povinen kupci ohlásiti, že určitého dne zboží dodá.
b) Obchody prémiové jsou obchody, záležející ve smlouvě trhové pod výminkou učiněné. Rozeznávají se pak obchody s premií jednoduchou a obchody s prémií dvojitou. Při obchodech s prémií jednoduchou nabývá kontrahent, zaplativ určitý obnos buď práva, že určité quantum hodnot bursovních za ujednaný (obyčejně za denní kurs přibližný závěrce) kurs v pozdějším čase (na příklad v 8 dnech, ku konci (ultimo) nejbližšího měsíce atd.) od druhého kontrahenta dostane a přijme (»premie předběžná« Vorprämie), nebo práva, že určité quantum hodnot bursovních za smluvený kurs v pozdějším určitém čase dodá (»prémie zpáteční« Rückprämie). Je-li kurs v době smluveného termínu (v době prohlášky) nižším než kus ujednaný (přejímací), tu kupec prémie nepoužije svého práva (nepřijme papíry) a zaplatí raději prémii; podobně učiní kupec premie na »dodati«, je-li v den prohlášky (termínu smluveného) kurs vyšším nežli ujednaný kurs přejímací.
Při dvojitém obchodě prémiovém (prémie na dodati a přijati) nabývá kupec (plátce) prémie obojího práva svrchu uvedeného v ten způsob, že v době smluveného termínu má právo mezi oběma voliti.
Prémiovému obchodu jest velmi blízkým obchod dontový, při němž kupec resp. prodavač zaplativ pokutu (prémie dontová) má právo do určité lhůty od obchodu upustiti.
Jiným druhem obchodů prémiových jest stellage, záležející v tom, že jeden kontrahent (kupec stellage) jest oprávněn v pozdější době (v 8 dnech, ku konci tohoto nebo následujícího měsíce) určité množství papírů buď za ujednanou (nižší) cenu druhému kontrahentu dodati aneb od tohoto za ujednaný (vyšší) kurs přijati, při čemž kupec stellage jest povinnen jedno nebo druhé zvoliti (při dvojitém obchodu prémiovém platí opak toho).
Účelem všech těchto obchodů jest chrániti kontrahenta, jemuž volba náleží, před přílišnou ztrátou (risikem).
c) Obchody prolongační a obchody stravné: Spekulantu v papírech se často stává, že nemůže koupené papíry, při nichž počítal na stoupnutí kursu (hausse), odebrati, anebo dodati papíry, jež v očekávání že kurs klesne (baisse) prodal; spekulant musí si tedy čas ku plnění prodloužiti (prolongovati). Tohoto účelu může haussier, jenž hodlá prolongovati, tím způsobem dosíci, že papíry, jež má odebrati, v den plnění za hotové prodá a stejné množství těchže papírů na pozdější lhůtu (na př. per ultimo) koupí (»dá je do stravy«); baissier může naopak lhůtu tak prodloužiti, že papíry, které třeba ani neměl, ale je přece prodal (in bianco) v den plnění za hotové koupí a současně stejné množství těchže papírů na pozdější termín prodá. Provozují-li tyto obchody prolongační dvě strany vzájemně, (haussier prodá papíry, jež má dodati, hotově téže osobě, od které stejné množství těchže papírů, jež se mají per ultimo nejbližšího měsíce dodati, koupí, neb opáčně baissier koupí hotově papíry, které by měl v den plnění dodati, jež ale nemá od téže osoby, kteréž on stejné množství těchže papírů, jež má dodati v pozdější lhůtě na př. per ultimo příštího měsíce, prodá) jsou to t. zv. obchody stravné. Takový obchod stravný jeví se býti dle svého účinku a účelu prolongací (odročením lhůty přijímací nebo dodací), dle formy prodejem po případě koupí na čas. Obchody stravné a prolongační mohou se opakovati a jsou vhodnou výpomocí obchodu spekulačnímu.
Pro obchody stravné platí doba platební usancemi nařízená, pročež prolongace při papírech per arrangement děje se od arrangementu k arrangementu, prolongace u papírů per ultimo od ultima k ultimu. U papírů, z nichž dle ustanovení komory bursovní platí se úroky, náležejí úroky strávníku. Odškodněná, kterou ten dostává, kdo peníze má platiti, když ponechá papíry ve druhé ruce, slove report, odškodněná, kterou dostává, kdo papíry na měsíc půjčuje, slove deport. Povšechně možno říci, že haussisté při prolongaci platí report, baissisté, že přijímají deport. Report a deport vyměřuje se dle celkového stavu peněz, jaký té doby právě jest. U papírů kursu vysokého platí se většinou report, u papírů kursu nízkého deport. Je-li kurs termínový nějakého papíru vyšší nežli kurs denní, má papír report; je-li však denní kurs vyšší termínového, má papír deport. Je-li dále u papírů některých míra úroková nízkou a tudíž peněz dostatek, jest vždy deport vysoký, poněvadž nedostatek zboží způsobený nadbytkem peněz zvyšuje kurs denní a snižuje kurs ultimový. Je-li míra úroková vysokou, peněz tedy málo a zboží nadbytek, je kurs denní nižší než ultimový, a pak platí se report.
Obchody strávními nazývá bursa též obchody, jež provádějí spekulanti za účelem prolongace, však způsobem jednodušším. V den platební totiž přijme papíry místo osoby k tomu zavázané zapůjčovatel peněz (stravník) zapůjčiv celou nebo skoro celou cenu trhovou, s podmínkou, že po uplynutí termínu papíry téhož počtu a druhu proti zaplacení obnosu zapůjčeného vrátí stravovateli, který obchod uzavřel. V těchto případech obdrží zapůjčovatel místo úroků běžných z papírů do stravy vzatých úroky určité z kapitálu zapůjčeného. Jest tedy ze stanoviska právnického tento způsob obchodu stravního zápůjčkou na zástavu ruční.
Co se týče placení poplatků z obchodu stravního, podléhá list zástavní, pokud lhůta zapůjčovací nepřekročí 8 dní, poplatku kolkovému 10 kr. za arch jako při každé prolongaci (§. 8 zák. ze dne 29. února 1864 č. 20 ř. z.), proto že obchod stravní jest jaksi obchodem zápůjčkovým, kterýž obchodník uzavírá, aby nabyl zálohy na papíry cenné nebo na zboží. Ustanovení §. 8. zák. ze dne 29. února 1864 č. 20 ř. z. bylo pokud se týče obchodů strávních s papíry cennými (effekty) zrušeno zákonem ze dne 18. září 1892 č. 172 ř. z. §. 10.
IX. Bursovní komisionáři. Při uzavírání obchodů bursovních zúčastňují se kapitalisté osobně velmi zřídka, nýbrž svěřují obyčejně obstarávání obchodů bankám, bankéřům, nebo jednatelům, jimž dávají pak své rozkazy. Banky, bankéři a jednatelé, kteří se obstaráváním takovýchto obchodů zabývají, zovou se bursovními komisionáři. Pro poměr tento platí ustanovení obch. zákona o komisionáři (čl. 376 obch. z.). Udá-li komitent při udílení rozkazu komisionáři nejvyšší cenu pro koupi a nejnižší cenu pro prodej (limito), jest komisionář tímto limitem dle čl. 363 obch. z. vázán.
O bližším viz čl. Komisionář.
X. Soudy rozhodčí bursovní jsou soudy rozhodčí při jednotlivých bursách k tomu zřízené, aby rozhodovaly o rozepřích vzešlých z obchodů bursovních. Dle zákona ze dne 1. dubna 1875 č. 67 ř. z. může totiž ve stanovách bursovních býti ustanoveno, že rozepře vzešlé z obchodů bursovních má vždy rozhodovati soud rozhodčí, ač neusnesly-li se strany písemně o něčem jiném. Bursovní soudy rozhodčí rozhodují buď dle zásad řádu soudního (§. 270 s. ř., §. 359 západohal. s. ř.) nebo dle zásad ustanovení statutárních též o rozepřích, jež vzešly z obchodů mimo bursu uzavřených, раk-li se obě strany při závěrce (zvláště v listu o závěrce) nebo aspoň před uzavřením obchodu výslovně a písemně soudu rozhodčímu podrobily. Některé bursy žádají, aby aspoň jedna ze sporných stran byla členem bursy. Rozhodčí soud vídeňské bursy peněžní a bursy na zboží rozhoduje o rozepřích z obchodů mimobursovních vzešlých jen tehdá, jedná-li se o zboží bursovní.
Řízení před soudem rozhodčím zahájí se podáním žaloby, kterou lze podati buď ústně do protokolu nebo písemně ve dvojím stejnopise. Žalovaný obdrží buď jeden stejnopis žalobní, neb opis žaloby protokolární do vlastních rukou. Stranám, jichž bydliště není známo aneb jichž bydliště nalézá se v cizině, zřídí se zvláštní zástupce (zástupce nepřítomného) a zároveň provede se ediktální citace. Pro každý jednotlivý případ sestaví se senát skládající se pravidelně ze tří nebo pěti smírčích soudců, které volí obyčejně na delší dobu členové bursy a jež tvoří zvláštní sbor, (sbor smírčích soudců). Na některých bursách jest řízení bursovní zároveň sborem smírčích soudců. Senát sestavuje se tím způsobem, že každá strana zvolí sobě jednoho nebo dva soudce, kteří si pak zvolí třetího pokud se týče pátého člena za předsedu; předsedu senátu může též jmenovati předseda sboru soudců smírčích, kterýž jmenuje též členy senátu, jež žalovaný jmenovati má a jež jmenovati se zdráhá. Před rozhodčím soudem bursovním projednávají se rozepře ústně a strany mají se dostaviti k líčení pře osobně. Zastoupení strany zmocněncem není však vyloučeno, je-li zmocněncem společník veřejný, prokurista, obchodní příručí strany nebo člen bursy; rovněž správce podstaty úpadkové neb opatrovník strany jest připuštěn. Advokáti jsou ze zastupování před soudem rozhodčím vyloučeni. Nedostaví-li se jedna nebo druhá strana, nezastavuje se tím řízení. Dříve než se řízení zahájí, má se pokusiti soud o smír, o kterémž sepíše se protokol. Na základě tohoto smíru, může se vésti exekuce. Soud smírčí projednává a rozhoduje rozepře dle svého volného uvážení a může též připustiti, aby strany svá vyjádření podaly písemně. Soud smírčí jest sice oprávněn svědky a znalce vyslýchati, nikoliv však je v přísahu vzíti. O přísežný výslech jakož i o výslech svědků a znalců, kteří se k soudu smírčímu na vyzvání rozhodčího soudu nedostavili, dožádá se soud okresní, v jehož obvodu bydlí dotyčný svědek nebo znalec. Při vynášení rozsudku rozhoduje většina hlasů; je-li rovnosť hlasů, rozhodne předseda. Rozsudek i s důvody prohlásí se stranám ihned po skončeném řízení ústním, nebo při zvláštním stání, jež se na krátký čas ustanoví. Nedostaví-li se k ústnímu prohlášení rozsudku strana, doručí se jí písemný rozsudek i s důvody (předsedou senátu a zapisovatelem podepsaný) z povinnosti úřední. Strana, která podlehne, uhradí odpůrci náklady jemu vzešlé (většinou jen hotové výlohy), poplatky kolkové a ve prospěch fondu bursy zaplatí taxu soudu smírčího, již vyměřuje řízení bursovní dle výše hodnoty předmětu sporného. Přísahy stran, na které smírčí soud rozsudkem nalezl (nebo přísahy, na které se strany smířily), mohou býti vykonány přímo u soudu smírčího; soud smírčí může však dožádati za intervenci též soud okresní, v jehož obvodu osoba přísahati mající bydlí. Za výkon rozsudku smírčího soudu který se může po uplynutí 24 hodin vykonati, nebo smíru, žádá se u soudu smírčího, který pak příslušný soud dlužníkův za předsevzetí výkonu požádá.
Odvolání z rozsudku smírčích soudů bursovních jest vyloučeno. Naproti tomu připouští se však žaloba o neplatnosť rozsudku smírčího soudu, bursovního, kterou podati jest do 8 dnů ode dne doručení rozsudku u soudu řádného pro spornou věc příslušného, a která advokátem podepsána býti musí. Podání žaloby o neplatnosť nezastavuje výkon rozsudku soudu smírčího. Nežli se rozsudek soudu smírčího vykoná, může býti podána žádosť o spravení nestání, o kteréž rozhoduje soud smírčí sám.
Povinnost kolková při soudech smírčích: Výnosem min. fin. ze dne 11. března 1884 č. 8844 byly podání k soudu smírčímu vídeňské bursy plodinové, jakož i protokoly sproštěny kolku, což platí i pro ostatní bursovní soudy smírčí, ježto p. s. 43 popl. z. při těchto soudech užiti nelze. Listiny které se smírčímu soudu předkládají, netřeba kolkovati (výn. min. fin. ze dne 22. července 1876 č. 19071). Rozsudky soudů smírčích podléhají dle zák. ze dne 23. března 1874 č. 29 ř. z. následujícím poplatkům: 50 kr. při předmětech sporu do 50 zl., 1 zl. 25 kr. do 200 zl. a 2 zl. 50 kr. při sporných věcech přes 200 zl.
Změny dle nového soudního řádu.
Zákonem ze dne 1. srpna 1895 č. 112 ř. z. byla ustanovení zák. ze dne 1. dubna 1875 č. 67. ř. z. o rozhodčích soudech bursovních částečně zrušena, jmenovitě pak v mnohých směrech změněna a doplněna.
1. Dle čl. 14. jmen. z. může býti rozšířena působnosť bursovních soudů rozhodčích i na spory, které vznikly z obchodů mimo bursu uzavřených, předpokládaje:
a) že stranami spornými jsou orgány správy veřejné, společnosti obchodní, výrobní a hospodářská společenstva, členové nebo navštěvovatelé bursy neb osoby, které se po živnostensku zabývají výrobou, spracováním a prodejem věcí movitých, které jsou předměty obchodu;
b) že předmětem obchodu, z něhož pře vznikla, jest zboží, ve kterém se na dotyčné burse ochod provozuje;
c) že se obě strany před dojednáním obchodu zvláštní písemnou smlouvou rozhodčímu soudu podrobily; při obchodnících protokolovaných, členech a navštěvovatelích bursy stačí, když beze vší výtky přijali list o závěrce, který podrobení se příslušnosti bursovního soudu rozhodčího obsahuje.
Je-li spornou stranou osoba, náležející kruhům zemědělským, a nesrovnává-li se předmět sporu naprosto s provozováním její živnosti zemědělské, má bursovní soud rozhodčí z úřední povinnosti nebo ku návrhu strany druhé žalobu zamítnouti. Stanovy bursovní mohou ve příčině cizinců stanoviti výjimky.
2. Organisaci bursovního soudu rozhodčího mění nový s. ř. v ten způsob, že každému soudu rozhodčímu musí býti zřízen tajemník, t. j. zvláštní úředník bursovní komory, který má způsobilosť k úřadu soudcovskému a jehož potvrzuje ministerstvo financí, dorozuměvši se s ministerstvem spravedlnosti. Tajemník přijímá žaloby, poučuje strany, bdí nad doručováním, obstarává během líčení potřebné písemné zápisy, má hlas poradní při usnášení se soudu rozhodčího a vyhotovuje nálezy jeho.
Osoby, které nejsou členy nebo navštěvovately bursy, mají právo, zvoliti sobě smírčí soudce dle zvláštního seznamu osob, v sídle bursy bydlících, které nejsou příslušníky bursy, nýbrž které jsou jmenovány obchodními a živnostenskými komorami, radami zemědělskými nebo společnostmi hospodářskými.
3. Jednání soudu rozhodčího jsou veřejná; z důvodů §§ 172. a 173. zák. ze dne 1. srpna 1895 č. 113 ř. z. (nov. s. ř.) může býti však veřejnosť vyloučena.
Strany mohou se nechati při jednání soudních zastupovati, a sice buď osobami v uvedeném seznamu jmenovanými, neb advokáty, veřejnými společníky, prokuristy, pomocníky obchodními, dále členy a navštěvovateli bursy.
4. Nálezu bursovního rozhodčího soudu odporovati lze stížností zmateční v těchto případech:
a) je-li smlouva, kterou se strany soudu rozhodčímu podvolily, neplatnou;
b) prohlásil-li se soud rozhodčí neprávem příslušným nebo nepříslušným;
c) nebyla-li žaloba zamítnuta, ač jednou ze sporných stran jest osoba, náležející kruhům zemědělským a předmět sporu naprosto nesrovnává se s provozováním její živnosti;
d) nebyla-li žaloba straně způsobem stanovami předepsaným doručena, neb bylo-li straně jednáním stanovám odporujícím zabráněno před soudem jednati; e) byla-li k jednání před soudem připuštěna osoba k tomu po zákonu nezpůsobilá nebo neoprávněná;
f) zúčastnil-li se jednání soudce dle stanov zamítnutý;
g) nebyl-li soud řádně sestaven;
h) byla-li veřejnosť neprávem vyloučena.
O stížnosti zmateční, kterou podati jest sborovému soudu první stolice (obchodní soud), v jehož obvodu soud rozhodčí sídlí, do 14 dnů ode dne doručení dotyčného nálezu, rozhoduje se po slyšení stran, předsedy a tajemníka soudu rozhodčího; podáním stížnosti zmateční se však exekuce (vyjímaje jisté případy) nestaví (čl. 23. jmen. z.). Prohlásil-li se soud smírčí právoplatně nepříslušným, nebo zamítl-li žalobu (je-li zúčastněna osoba náležející kruhům zemědělským), nemůže řádný soud obecný rozhodnutí rozepře takové odepříti.
Kromě stížnosti zmateční připouští se též žaloba o neplatnosť nálezu soudu rozhodčího, kterou podati jest do 30 dnů ode dne doručení nálezu sborovému soudu prvé stolice (obchodnímu soudu), v jehož obvodu sídlí soud rozhodčí. Žaloba, jež exekuci nálezu rovněž nestavuje, má místo, odporuje-li nález nařízením platného práva nebo rozhodl-li soud smírčí v rozepři, která nevznikla z obchodu bursovního (§ 12. zák. ze dne 1. dubna 1875 č. 67 ř. z.) o námitce, že nárok žalobní zakládá se na obchodu differenčním, který za hru neb sázku považovati dlužno, nesprávně, nebo nerozhodl-li vůbec. (Čl. 25 jmen. z.)
5. Dozor nad bursovními soudy rozhodčími přísluší ministerstvu spravedlnosti, jemuž předkládati se mají každoročně statistické výkazy činnosti jednací.
Čl. 23. jmen. z. ustanovuje dále, že stanovy bursovní nyní platící mají býti, pokud se bursovních rozhodčích soudů týče, v tomto smyslu změněny, a nejdéle do 3 měsíců od prohlášení tohoto zákona ministerstvům financí, spravedlnosti a obchodu ku schválení předloženy.
XI. Dohodci bursovní jsou dohodci, kteří byvše do přísahy vzati, na burse veřejné prostředkují obchody bursovní. (Zák. ze dne 1. dubna 1875 č. 67 ř. z.) Exekuční koupě a prodeje, jež se na burse dle nařízení obchodního zákonníka aneb dle usancí bursovních mohou činiti, přísluší výhradně dohodcům bursovním. Dohodci bursovní jsou oprávněni prostředkovati obchody též mimo bursu, však v místě bursovním, a přísluší jim dle zákona ze dne 1. dubna 1875 č. 68 ř. z. vůbec táž práva a tytéž povinnosti jako dohodcům čili sensálům obchodním. Sensálové zúčastní se schůzí bursovních a vyšetřování kursů úředních. Dohodce bursovní jmenuje řízení bursovní vypsavší dříve konkurs; schválení jmenování toho vyhrazeno jest zemské vládě.
Sensálové bursovní prostředkují buď obchody papíry cennými, směnkami, mincemi a kovy drahými (sensálové peněžní), buď obchody zbožím a obchody pojišťovací, dopravní a zasýlatelské (dohodci pro zboží). Dohodci bursovní podrobeni jsou dozoru komisaře bursovního, a podléhají disciplinární moci komise zvláštní, jež sestává z komisaře bursovního jako předsedy a ze členů řízení bursovního. Bližší ustanovení o dohodcích bursovních, zejmena ve příčině zkoušky pro úřad ten předepsané, o knihách dohodců a o jich pomocnících obsahují stanovy bursovní.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Bursa.. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 106-115.