Živnost klempířská.


Živnost klempířská náleží k živnostem řemeslným a zabírá v sobě výrobu zboží z pocínovaného, pocinkovaného nebo poniklovaného plechu, kuchyňské nádobí a pod., dále též zboží z mosazi a z měděného plechu, jakož vůbec všechny práce z tenkého plechu železného. Rozsah živnosti klempířské vyplývá z vývoje živnosti samé; používaliť prvotně klempířové při pracích svých jedině plechu ze železa, z něhož pořizovali i jemné práce, jmenovitě zbroj; pročež vyskytuje se i zbroj jakožto odznak cechu klempířského (obch. a živn. komora v Plzni). Klempíři jsou oprávněni natírati též podkrovní žlaby a krytbu střech, jež byli sami vyrobili, jelikož dle § 37 řádu živn. každý živnostník má právo prováděti si sám veškery práce potřebné k úplnému zhotovení výrobků svých a natírání jeví se býti potřebným k ochraně kovu proti vlivům ovzduší. Klempíř však není nikdy oprávněn prováděti samostatné práce natěračské (obch. a živn. komora těšínská). Klempíři oprávněni jsou vyřezávati sami skleněné tabule do luceren (svítilen), jež jsou výrobky jejich, jelikož při těchto svítilnách náležejících bez nejmenší pochyby ku výrobě klempířů, vřezání do skla podřízenou má úlohu a vzhledem ku § 37 řádu živn. nedá se klempířům odejmouti. Pocínování měděného a železného nádobí k vaření, k čemuž má se používati úplně čistého, olova prostého cínu, přináleží výlučně jen mědikovcům, kdežto při menších správkách předmětů domácí potřeby, jako jest ku př. zaletování děravých nebo jinakým způsobem vadných měděných předmětů (láhví k zahřívání, konvic na čaj (samovarů), nádob na vodu a pod.), nelze ani v městech ani na venkově ničeho namítati proti tomu, obstará-li práci takovou klempíř, jelikož zhusta i mědikovci vyřizují správky zboží plechového (obch. a živn. komora vídeňská). Klempíři jsou dále oprávněni zhotovovati hromosvody a vyřizovati správku jejich, jestliže prokáží k tomu potřebné vědomosti z fysiky (obch. a živn. komora solnohradská).
Klempíři byli dříve vřaděni do 3. třídy řádu platícího pro dělníky zboží ocelového a železného ze dne 5. září 1785, totiž do třídy kovářů zámků, železa a plechu. Proto jsou též klempíři oprávněni zhotovovati nejen kamna a roury, nýbrž podobně, jako zámečníci, smějí vyráběti Živnost klempířská.
i dvéře ku kamnům (výnos dolnorak. místodrž. ze dne 7. prosince 1889 č. 16395). Klempíř namnoze obchoduje lampami a jako takový oprávněn jest také (vedle min. výn. ze dne 20. prosince 1885 č. 16366) prodávati části lamp, ba i sklenice; není však oprávněn vésti obchod náčiním emailovaným (smaltovaným) a zbožím železným. Skutečnost, že obchodníci železem beze vší závady prodávají zboží plechové, nemůže ještě zakládati právo k tomu, aby klempíři jako takoví vedli obchod zbožím železným a nádobím smaltovým, jelikož nikde a nijakž stanoveno není, že by tyto kategorie náležely v odbor klempířů (obch. a živn. komora chebská; srv. k tomu sbírku živnost. dobrozdání a rozhodnutí, a sb. »Frey a Mareš«, str. 503-520).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Živnost klempířská. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 1053-1054.