Diplomy

jsou listiny, jež stvrzují, že někdo nabyl nějaké způsobilosti, oprávnění nebo že někomu uděleno bylo důstojenství nebo vyznamenaní nějaké.
1. »Diplomy« (diploma) nazývaly se dříve průvodní listiny, průkazy cestovní, jež byly vydávány úředníkům státním, kteří v záležitostech státních posíláni byli, a nazývaly se proto osoby těmito jistinami opatřené diplomaty. Ve středověku bylo na tento výraz technický úplně zapomenuto, až teprve koncem století 17. počalo se opět ve mluvě vědecké užívati slova »diplom«, které zachovalo se až na naše časy. Diplomy udílí zeměpán, vynikající vědecké a umělecké korporace (university, akademie), obce, spolky různé atd.; diplomy opatřeny jsou pečetí a podpisem toho, kým uděleny byly. Dnes máme celou řadu diplomů na př. diplomy šlechtické, jimiž se uděluje neb uznává šlechtictví nebo stupeň šlechtický, diplomy doktorů, jimiž se nabývá hodnosti akademické, diplomy umělců, jež propůjčují akademie nebo společnosti věd a umění, diplomy čestné, jež dávají obce svým měšťanům čestným, spolky svým členům čestným atd.
Diplomy, jsou-li udíleny úřady veřejnými, jsou listinami veřejnými, jinak pokládají se za listiny soukromé.
2. Poplatky.
1. Diplomy vydané úřady veřejnými anebo obcemi podléhají poplatku kolkovému 1 zl. (p. s. 41 lit. a a p. s. 7 lit g popl. z.). Byla-li o vyřízení žádosti za propůjčení měšťanství čestného vydána zvláštní listina, podléhá tato poplatku 1 zl. (výn. min. fin. ze dne 13. června 1863 č. 19865).
2. Diplomy jinými osobami vystavené podléhají poplatku 50 kr. za
arch (p. s. 41 lit. h popl. z.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Diplomy. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 270-271.