Zabití.

I. Pojem.
I právo rakouské rozeznává podobně, jako obecné právo německé a novější zákonníky trestní mezi způsoby úmyslného usmrcení vraždu a zabití. Avšak rozlišující znak obou těchto způsobů jest jiný, než-li v obecném a moderním právu německém. Neboť kdežto v těchto právech (zejména v právu německém) oběma způsobům usmrcení společným jest úmysl usmrtiti, jest při zabití dle práva rakouského vyloučen přímý úmysl usmrtiti a vyhledává se jen nepřátelský úmysl, tedy nepřímý zlý úmysl ve smyslu § 1 tr. z. (nál. kas. dv. ze dne 16. prosince 1878 sb. č. 188 a j. v.). Kdo v tomto nepřátelském úmyslu proti jistému člověku jedná takovým způsobem, že z toho vzejde jeho smrt (tedy nikoli smrt některého jiného člověka, jako tomu jest při zločinu vraždy, viz článek Zabití.
»Vražda«), dopouští se zločinu zabití (§ 140 tr. z.), při němž mysliti se dá sice spoluvina (nál. kas. dv. ze dne 1. dubna 1876 sb. č. 109 a ze dne 21. října 1893 sb. č. 1730), nikoli však pokus (nál. kas. dv. ze dne 7. června 1876 sb. č. 115).
II. Trest.
Podle toho, zda zabití jest loupežným či prostým, ustanoven jest na zločin zabití různý trest. Jestliže se totiž při podniku loupežném s jistým člověkem nakládá způsobem tak násilným, že z toho vzejde jeho smrt, podléhají trestu smrti všichni ti, kdož k usmrcení jeho spolupůsobili (§ 141 tr. z.). V ostatních případech (zabití prosté) uložen jest na zločin zabití těžký žalář v trvání pěti až desíti let; jestliže však
a) pachatel byl s usmrceným v blízkém příbuzenství (čímž rozuměti jest netoliko příbuzné v linii sestupující nebo vzestupující, nýbrž pojímati dlužno výraz ten v tom smyslu, jaký se mu obyčejně přikládá v občanském a rodinném životě a vůbec — srv. nál. kas. dv. ze dne 25. října 1882 sb. č. 490, a proto náležeti sem mohou i příbuzní poboční ku př. sourozenci, strýcové, děti sourozenců 1. stupně (nál. kas. dv. ze dne 10. června 1881 sb. č. 346), nebo
b) vůči němu stál ve zvláštní závaznosti (ku př. jakožto manžel; srv. nál. kas. dv. ze dne 3. června 1884 sb. č. 646), nastupuje v obou těchto případech trest těžkého žaláře od 10 do 20 let.
III. S uvedenými předpisy shoduje se i vojenský zák. trest. (§§ 419—421), jakož i trest. zák. pro Bosnu a Hercegovinu (§§ 215—217), jenže tento zákonník obsahuje v § 218 to zvláštní ustanovení, že manžel, jenž přistihne manželku svou při spáchání cizoložství a v prudkém pohnutí mysli usmrtí cizoložníky nebo jednoho z nich na místě (ať vraždou nebo zabitím) potrestán býti má pouze žalářem od 1 do 5 let (srv. též čl. »Rvačka«).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Zabití. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 655-656.