Tajemství úřední

.
Zachovávati mlčelivost v úředních jednáních jest státním úředníkům povinností (dek. dv. kanc. ze dne 30. ledna 1823, sb. pol. z. sv. 41 č. 14); zachování této povinnosti slibují při nastupování úřadu v přísežní formuli. Proti opačně jednajícím a úřední tajemství porušujícím dlužno se vší přísností postupovati (dek. dv. kanc. ze dne 11. května 1845, sb. zák. pol. sv. 73, č. 71). Má pak úřední tajemství za následek, že státní úředníci o všem, co v úřadu svém byli seznali a o čem přísahu mlčelivosti byli složili, ve sporu ku svědectví připuštěni býti nesmějí, pokud představeným svým této povinnosti sproštěni nebyli (dek. dv. kanc. ze dne 29. listopadu 1808, č. 38084 a § 320 civ. ř. s.). Také v syndikátním sporu jest nepřístupným přísežný výslech úředníků, ať již v něm jako žalovaní neb zástupci vystupují, o těch okolnostech, ohledně nichž soudním úředníkům povinnost mlčeliv býti náleží (§ 16 zák. ze dne 12. července 1872 č. 112 ř. z.).
V trestním řízení nemohou jako svědci býti vyslýcháni státní úředníci pod neplatností své výpovědi o tom, ohledně čeho by takovým svým svědectvím úřední tajemství porušili, pokud ovšem této povinnosti povolením příslušného představeného sproštěni nejsou (§ 151 tr. ř.). Každý úředník pak, který jemu svěřené tajemství úřední tím způsobem prozradí, že vznikne jisté nebezpečí, dopouští se zločinu zneužití moci úřední (§ 102 ad c) tr. z. a § 381 ad e) voj. tr. z.).
Osnova nového zákona trestního obsahuje ustanovení, že trestá se vězením do 3 měsíců aneb na penězích do 500 zl. takový úředník, který skutkové okolnosti, o nichž známosti nabyl pouze na základě služebního poměru a jež výslovně jako služební tajemství označeny byly, jinému sdělí neb uveřejní, aneb dovolí-li opsati nebo nahlédnouti ve spisy nebo listiny důležité.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Tajemství úřední. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 32-33.