Čekanci

.
Pojem tento vyskytuje se při svěřenstvích (fideicommissech) (§ 618. o. o. z.) t. j. nařízeních, kterými se jistý majetek ve prospěch všech budoucích následníků neb jen některých z téhož rodu za nescizitelný statek rodiny prohlašuje. V listině zakládací jest zároveň ustanovena posloupnost dědická, dle které pomocí rodokmenů dá se kdykoliv určití nejbližší následník, jakož i další následnictvo. Všechny tyto osoby dohromady nazývají se čekanstvím a každá jednotlivá čekancem (nápadníkem). — Vlastnictví jest mezi majitele a ostatní čekance rozděleno v ten způsob, že čekancům přísluší pouze vlastnické právo k podstatě (vrchní vlastnictví — Obereigenthum), kdežto majiteli fideikomissu přísluší kromě toho též právo požívací (vlastnictví požitkové — Nutzungseigenthum).
Z toho vyplývá, že čekanci musejí o důležitých změnách rodového jmění vyslechnuti býti. Dle o. o. z. jest nutné vyslechnutí čekanců, má-li se nemovité jmění svěřenské v kapitál přeměniti, dále při výměně pozemků při nájmu a dědičném nájmu (§ 634. o. o. z.), při zadlužení statku svěřenského (§ 635. o. o. z.), jakož i při zrušení svěřenství, v kterémžto případu všichni čekanci ediktem předvolati se musí. Čekancům ještě nezrozeným ustanoví se zvláštní zástupce (opatrovník potomstva), který pak všechna práva čekanců vykonává (§ 644. o. o. z.). Čekance nutno vyslechnouti též při zadlužení nad míru zákonní (zák. ze dne 13. června 1868 č. 61 ř. z.), pak při vrácení učiněných depurací (§ 252. pat. ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z.). Mimo to mají býti účastni všech sporů jmění rodového se týkajících (§ 229. jmen. pat.). Od tohoto nutného vyslechnutí čekanců jest rozeznávati případy, ve kterých svěřenský úřad vyslechnutí čekanců nařizuje dle volného uvážení, k čemuž oprávněn jest, protože v řízení nesporném platí zásada officiosnosti (§ 2. a 252. pat. ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Čekanci. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 154-154.