Daň z příjmů.

Daň z příjmů zavedena byla pat. ze dne 29. října 1849 č. 439 ř. z. jednak za účelem zvýšení a doplnění daní výnosových, jednak za tím účelem, aby břímě daňové stejnoměrněji rozděleno bylo. Příjmy dani této podléhající vřaděny jsou do 3 tříd, v nichž různým způsobem dan se vyměřuje.
I. Třída první.
1. Předmět daně.
Do prvé třídy vřaděny jsou příjmy z podniků dani výdělkové podrobených, pak příjmy z bání a hutí a důchody z pachtu. Sproštěny daně z příjmů jsou příjmy plynoucí z umění, ze živností, z vyučování soukromého a z provozování dopravy oněch osob, jimž vyměřena jest daň výdělková dle třídy nejnižší. Osvobozeni od placení daně z příjmů jsou též obchodníci podomní.
Osvobození však místa, nemá provozuje-li táž osoba dvě nebo více zaměstnání, jež spadají do nejnižší třídy sazby, zároveň (výn. min. fin. ze dne 11. července 1850 č. 8710.).
Podniky 1. třídy mohou býti sproštěny daně z příjmů jen tehdá, neobnáší-li příjem z nich ani 600 zl. (nál. spr. s. dv. ze dne 13. března 1879 č. 467 sb. »Budwinski« č. 447). Společenstva výrobní a hospodářská, pak záložny sproštěny jsou daně z příjmu, neobnáší-li příjem za minulý rok ani 300 zl. Lékárny milosrdných bratří jsou rovněž osvobozeny od placení daně z příjmů.
2. Daň z příjmů vyměřuje se v této třídě na základě přiznání čili fasse, které jest poplatník povinen úřadu předložití. Má-li poplatník dva nebo více podniků, z nichž jeden vykazuje příjem poplatný, druhý ale schodek, může žádati, aby schodek od příjmu při vyměření daně se odečetl (§ 19. předpisu vyk. ku pat. o dani z příjmů výn. min. fin. ze dne 11. ledna 1850.). Daň vyměřuje se z pravidla dle jednoročního čistého příjmu vyšetřeného na základě průměru tříletého. Při vyšetřování čistého příjmu společností obchodních beře se zřetel ku veškerým příjmům a vydáním do provozování obchodu spadajícím a sice bez ohledu na to, pochází-li z obchodů zde nebo v cizině uzavřených, (nál. spr. s. dv. ze dne 11. května 1886 č. 1297 sb. »Budwinski« č. 3052). Za příjem při vyšetřování poplatného čistého příjmu pokládají se pouze obnosy, které již zapravený byly, nikoli však obnosy dosud nezaplacené, (nál. spr. s. dv. ze dne 7. dubna 1888. č. 1204 »Budwinski« č. 4001.); rovněž se nepřipouští, aby jednotlivý příjem poplatníkův, který jest výsledkem několikaleté práce, byl rozdělen na léta, po která poplatník se o příjem ten přičiňoval (nál. spr. s. dv. ze dne 3. března 1888 č. 3062 z r. 1887 sb. »Budwinski« č. 3965.). Zisk pachtýřů z pachtu podléhá dani z příjmů i tehda, když předmět pachtu daní výdělkovou stižen není.
3. Míra daně obnáší v této třídě 5% čistého příjmu (ordinarium), k čemuž přistupuje ještě přirážka mimořádná t. zv. extraordinarium obnášející rovněž 5%; neobnáší-li daň výdělková a daň z příjmů 1. třídy v ordinariu dohromady ani 30 zl. vyměří se extraordinarium toliko 70% ordinaria čili 3 1/2% čistého příjmu. Daň nemá se vyměřovati nikdy obnosem menším, než kolik obnáší daň výdělková o 1/3 zvýšená. Daň výdělková odečte se od daně z příjmů, která se pak pouze ve zbytkovém obnosu předepíše.
II. Třída druhá.
1. Předmět daně. Sem náleží:
a) platy za práce a služby osob dani výdělkové nepodléhající, kteréž osobám pracujícím nebo služby konajícím po dobu jich zaměstnání nebo po skončení jeho se vyplácejí;
b) příjmy, jichž dostávají jako stálé důchody roční z ústavů zaopatřovacích nebo z ústavů na dožití pojišťovacích ti, pro něž vklady do těchto ústavů učiněny byly. Sem patří:
α) služné, přídavky osobní a vůbec příjmy stálé (napřed ustanovené), nejsou-li spojeny se závazkem zapravovati jisté výdaje služební, kterých požívají (veřejní a soukromí) úředníci a služebníci; požitky zvláštní, kterých požívají úředníci vzhledem ku zvláštním poměrům místním, nebo vzhledem ku zvláštnímu úřednímu postavení, jako užívání bytu v budově úřední, příbytečné, přídavky služební nepodléhají dani z příjmů. Platy zemských maršálků a přísedících zemského výboru jsou rovněž předmětem daně z příjmů, ač nejsou-li pouhou náhradou výloh cestovních nebo přídavky úředními nebo representačnímí.
Pro poplatnosť lhostejno jest, zda-li postavení, se kterým jest plat spojen, jest doživotním neb jen dočasným nebo prozatímním, zda-li plat jest určitou částkou napřed určen čili nic; stačí tu, přísluší-li poplatníkovi stálý nárok na požitek, který se zakládá ve smlouvě služební, ve stanovách aneb i ve zvyklosti;
ß) výslužné, platy odpočivné, podpory a dary z milosti, které dostávají úředníci, důstojníci a služebníci na čas nebo na vždy do výslužby daní, jakož i vdovy a děti osob těchto; γ) příspěvky, které ze státní pokladny, z fondů veřejných neb obcemi se poskytují obročníkům, společnostem klášterním a řádům duchovním ku výživě;
δ) příjmy plynoucí ze zaměstnání dani výdělkové nepodléhajících, příjmy spisovatelů, umělců, lékařů, professorů universitních, pokud se týče kolejného a tax zkušebních, bab porodních, učitelů soukromých v místech nemajících 4000 obyvatelstva, poštmistrů, trafikantů, majitelů skladů tabákových.
Odbytné, které dostávají úředníci nebo služebníci, byl-li služební poměr jich před ustanoveným časem zrušen, nepodléhá dani z příjmů (nál. spr. s. dv. ze dne 16. března 1889 č. 835 sb. »Budwinski« č. 4576).
Sproštěny jsou daně z příjmů:
а) příjmy služební aktivních vojínů a důstojníků;
b) požitky, které povoleny jsou ze státní pokladny, z fondů veřejných neb obcemi klášterům žebravým, řádům duchovním zaměstnávajícím se vyučováním, výchovou nebo opatrováním nemocných, pak školám, kostelům, chorobincům, nebo jiným ústavům dobročinným k jich výživě;
c) příjem do třídy druhé náležející, který poplatníkovi neposkytne ročně ani důchod 630 zl.; příjmy jedné osoby, které dohromady sečtěny obnos 630 zl. převyšují, jsou ovšem předmětem daně, která se pak dle úhrnného jich obnosu vyměří, (výn. min. fin. ze dne 25. února 1850 č. 32597);
d) výslužné členů řádu Marie Teresie a jich příbuzných (n. min. fin. ze dne 23. února 1851 č. 50 ř. z.);
e) příjmy spojené s medaliemi udatnosti (n. min. fin. ze dne 12. května 1851 č. 129 ř. z.);
f) příjmy tureckých poddaných v Rakousku žijících (výn. min. fin. ze dne 4. srpna 1852 č. 13073 č. 264 česk. z. z. a 191 mor. z. z.);
g) příjmy ze zaměstnání zemědělských plynoucí, jež nejsou podrobeny dani výdělkové a příjmy nádenníků, pacholků, tovaryšů a dělníků výpomocných ; zaměstnání pomocníka notářského nelze však pojati v zaměstnání těchto pomocníků (nál. spr. s. dv. ze dne 19. dubna 1887 č. 1129 sb. »Budwinski« č. 3490.).
2. Při vyměřování daně třeba rozeznávati příjmy stálé t. j. platy, kteréž vyplácí pokladny státní, pokladny veřejné nebo osoby soukromé částkami určitými a příjmy nestálé t. j. příjmy, které se čas od času mění. Vyplácí-li pokladna státní příjmy stálé, není poplatník povinen předkládati zvláštní přiznání, ježto pokladna vyplácející sama daň vyměří a z příjmu hned srazí. Pokladny veřejné zpraví úřad berní o každém příjmu stálém, který vyplácejí. Stálé příjmy vyplácené soukromými osobami mají býti úřadu bernímu přiznány jak tím, kdo příjem béře, tak i osobou příjem ten vyplácející.
Příjmy nestálé mají se přiznati týmž způsobem jako příjmy třídy 1. (§ 12 a 22 pat. ze dne 29. října 1849 č. 439 ř. z.). Právo popírati povinnosť zapraviti daň z příjmů nepřísluší těm, kteří vyplácejí stálé příjmy (nál. spr. s. dv. ze dne 5. prosince 1891 č. 3907 sb. » Budwinski « č. 6295.). Příjmy »artistů« na čas engažovaných, jež jsou na měsíc umluveny a ze kterých artisté zapravovati musí jisté výdaje služební, mají přiznati pouze příjemci jich a nikoliv též ti, kteří příjmy ty vyplácejí (nál. spr. s. dv. ze dne 23. listopadu 1889 č. 3535 sb. »Budwinski« č. 4977.). 3. Míra daně obnáší 1% z každých 1050 zl. s tím omezením, že nejnižší poplatný roční příjem musí obnos 630 zl. převyšovati a že míra daně stoupá jen do 10%, takže míra daně z příjmů obnos 9450 zl. převyšujících vždy jen 10% se rovná. Ku této dani (ordinarium) přistupuje ještě přirážka t. zv. extraordinarium obnášející 100% nebo 70%, dle toho, převyšuje-li ordinarium obnos 30 zl. čili nic.
III. Třída třetí.
1. Předmět: Sem náleží úroky z půjček, doživotní neb jiné důchody, které se na místě úroků vyplácejí, pokud důchody ty nejsou zahrnuty ve třídě druhé, dále příjmy spořitelen, ústavů zaopatřovacích a na život pojišťujících. K úrokům poplatným patří též úroky z pohledávek váznoucích na realitách »daně prostých«.
Sproštěny daně z příjmů jsou:
а) příjmy ze vkladů spořitelních (§ 7. pat. o dani z příjmů);
b) dokáže-li někdo, že veškeré jeho příjmy nehledě ke dluhům neobnášejí více než 315 zl., může žádati, aby úplně byl sproštěn daně z příjmů, která by na úroky z kapitálu nebo na důchody jeho vypadla a sice buď přímo, nebo v podobě srážky dlužníkovi povolené; zaplatil-li již daň, může žádati za vrácení její. (8 pat. jmen.);
c) spolky založené dle zásady vzájemnosti jako dělnické pokladny nemocenské, spolky pensijní, pohřební atd. jsou osvobozeny od placení daně z příjmů (zák. ze dne 15. dubna 1885 č. 51 ř. z.);
d) příjmy jmění sirotčího (výn. min. fin. ze dne 2. listopadu 1854 č. 5700) a t. zv. výměnky jsou rovněž prosty daně z příjmů.
Důchod ve smyslu § 8. pat. o dani z příjmů předpokládá skutečné složení kapitálu, takže doživotní důchod, který kdo z titulu výbavy požívá, dani z příjmů nepodléhá (nál. spr. s. dv. ze dne 26. ledna 1892 č. 288 sb. »Budwinski« č. 6391.). Při důchodech doživotních jsou pouze zákonné úroky z kapitálu důchodového předmětem daně.
2. Daň vyměřuje se na základě přiznání čili fasse, při čemž rozhodným jest stav příjmů v den 31. prosince roku, který předchází roku bernímu.
3. Míra daně obnáší 5% a 100% přirážky.
IV. Proti vyměření daně připouští se do 30 dnů stížnosť ku zemskému finančnímu ředitelství a ku správnímu soudnímu dvoru. (zák. ze dne 19. března 1876 č. 28 ř. z.).
V. Tresty: Kdo, byv úřadem vyzván, aby předložil přiznání příjmů nebo doklady toho se týkající, nevyhoví tomuto vyzvání v ustanovené lhůtě, má býti k tomu donucen pokutami peněžitými (§ 32 pat. jmen.). Zamlčel-li však poplatník ve přiznání poplatný příjem, učinil-li udání nepravdivá, nebo hledí-li se vymknouti povinnosti daňové tím, že přiznání vůbec úřadu nepodá, má býti potrestán pokutou, která se rovná trojnásobnému obnosu, o který daň měla býti zkrácena (§ 33 pat. jmen.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Daň z příjmů. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 207-210.