Vloupání.

I. Platné právo trestní.
Vloupáním rozumíme násilné přerušení spojitosti vnějšího uzavření budovy neb uzavřeného prostoru; vloupání nečiní dle platného všeob. Vloupání.
zákonníka trestního ani okolnost kvalifikující ani zvláštní přitěžující okolnost, za to však ve vojenském trest. zákoně ano. Dle § 461 voj. trest. zák. stává se krádež zločinem z povahy činu bez ohledu na ukradený obnos v těchto případech:
1. Byla-li spáchána několika společníky vloupáním nebo nějakým otevřením uzamčených dveří budovy nebo kterékoli místnosti přináležející k nějaké budově.
2. Krádež stává se dále dle § 462 voj. trest. zákonníka, obnáší-li více než 5 zl., zločinem, dopustí-li se jí jednotlivec vloupáním nebo vkročením, třeba šlo o věci neuzavřené.
3. Loupež trestá se dle § 485 voj. trest. zák. těžkým žalářem od 10 — 20 let, bylo-li hrozeno napadenému v době noční po předchozím vniknutí nebo vloupání do místa pobytu napadeného.
Tatáž ustanovení nalézáme i v trest. zákoně pro Bosnu a Hercegovinu § 253 lit. c), § 254 lit. d), § 275 lit. b).
II. Osnova nového trestního zákona.
Dle § 248 osnovy zákona trestního stává se krádež obnosu nad 25 zl. zločinem, byla-li spáchána vloupáním do budovy nebo místnosti uzavřené, a dle § 260 osnovy tresce se loupež káznicí od 2 —15 let, byla-li spáchána za nastalé tmy v obydlené budově nebo v uzavřené místnosti k budově přináležející nebo na lodi obydlené, kamž zjednal si pachatel přístup vloupáním chtěje loupiti nebo krásti.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Vloupání. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 489-490.