Živnost studnařská.

Živnost studnařská pojímá v sobě vedení a provádění všech potřebných prací ku zřízení studně. Tato živnost náleží ku koncessovaným stavebním živnostem. Ku provozování živnosti studnařské jest především potřebí:
I. Průkazu o způsobilosti a sice vyhledává se tu:
1. Průkaz o tom, že vyučil se žadatel této živnosti a že nabyl praktického vzdělání v ní. K tomu cíli musí uchazeč býti zaměstnán po 3 léta jako pomocník a potom nejméně jeden rok jako polír (§§ 9, 11 zákona ze dne 26. prosince 1893, č. 193 ř. z.). Z ohledu na poměry v určitém místě panující může se upustiti od toho požadavku, aby studnař byl po 1 rok zaměstnán jako polír. Absolvoval-li uchazeč některou vyšší školu průmyslovou pro odbor stavebně-technický na určité státní průmyslové škole nebo na nějakém rovnocenném učilišti s dobrým prospěchem, postačí průkaz o tom, že byl žadatel v dotčené živnosti prakticky zaměstnán aspoň po 1 rok (§ 12 cit. z.).
2. Zkouška pro absolvování. Zkouška tato záleží v ústním zodpovědění některých praktických otázek z oboru živnosti studnařské (§ 5 nař. ze dne 27. prosince 1893, č. 195 ř. z.). Ku předsevzetí zkoušek Živnost studnařská.
jest sestavena v sídle každého politického zemského úřadu komise sestávající ze 3 členů.
II. Provozování studnařské živnosti vzhledem k ostatním stavebním živnostem.
1. V oněch místech, kde není studnařů, přísluší totéž oprávnění i stavitelům, zednickým a tesařským mistrům.
2. Jsou-li však v některém místě zastoupeny živnosti studnařské, mají ostatní stavební živnosti (stavitelé, mistři zedničtí a tesařští) vzhledem k oněm pracem, které v obor studnařský zasahují, k tomu studnařských mistrů používati (§§ 4, 5 živn. ř.).
3. Žádá-li dodatečně určitá osoba jak o koncessi stavitele nebo tesaře, tak i o koncessi pro živnost studnaře, budiž vedle průkazu způsobilosti pro živnost stavitelskou nebo zednickou předložen i průkaz o tom, že uchazeč pracoval prakticky v dotýčné živnosti nejméně 2 roky; má složiti také zkoušku tohoto oboru se dotýkající. Totéž platí, žádá-li někdo jak o koncessi pro živnost tesařskou, tak také pro živnost studnařskou (§ 16 ad 1 a 2 cit. nařízení). Těmito ustanoveními zákona ze dne 26. prosince 1893 došlo rozřešení svého více dosud sporných otázek a dosavádní konflikt mezi studnaři a ostatními majiteli stavebních živností. Dosud směli tesaři ku př. nezávadně podniknouti stavbu dřevěných studní a zvláště také opravy těchto vyřizovati, jmenovitě pak na venkově, poněvadž živnost studnařská na venkově velmi spoře bývá zastoupena. Majíc na zřeteli očividnou potřebu obyvatelstva vyslovila se obchodní a živnostenská komora v Linci v ten smysl, že tam, kde není studnaře, i tesaři jsou oprávněni zhotovovati a opravovati studně. Právě tak byla rozluštěna otázka, jsou-li zedníci oprávněni studni vykopati a vyzdíti. Celá řada společenstev živností stavebních podala v této věci souhlasné své dobrozdání jednomyslně prohlašujíc, že v první řadě jsou studnaři oprávněni podniknouti tuto práci, že však na venkově a v místech, kde není koncessovaných studnařů, smí také stavitelé a zedníci obstarati vykopání a vyzdění studně.
III. Objem a vymezení živnosti studnařské vzhledem k jiným živnostem.
a) Dosud sporná otázka, zda studnaři jsou oprávněni také konati ony práce, které spadají v obor živnostenského oprávnění zámečníků, jakož na př. zhotovování záklopek musí býti kladně rozhodnuta a to vzhledem ku § 5 cit. z., podle něhož studnaři jsou oprávněni sami vyřizovati všechny potřebné práce ku zhotovení studně. Ostatně vyznívá i dobrozdání obchodní a živnostenské komory ve Vídni v ten smysl, že podstata živnosti studnařské nespočívá nikterak ve zhotovení jednotlivých částí studně, nýbrž ve sloučení a upravení těchto součástek a že na všechny práce, tedy také na ty, které spadají v obor živnosti zámečnické, dlužno hleděti jako na výhradné oprávnění živnosti studnařské. Podobně se vyslovila také obchodní a živnostenská komora ve Feldkirchenu.
b) Co se týče otázky, jak dalece jsou studnaři oprávněni zhotovovati vodovody, prohlásila obchodní a živnostenská komora v Linci, že při jednoduchých stavbách vodovodů, které se omezují na kladení dřevěných rour nebo tak zv. vodního trkače (berana) s potrubím olověným nebo železným, studnaři patrně přísluší prováděti práce tyto. Naproti tomu jest stavba větších vodovodů předmětem průkazu zvláštního práva, které pří- Živnost studnařská.
sluší pouze tomu, kdo dle § 15 ad 17 řádu živn. vydobil si koncesse jakožto instalatér vodovodů.
Koncessi ku provozování živnosti studnařské propůjčuje živnostenský úřad prvé stolice.
IV. Ustanovení trestní.
Ustanovení §§ 380, 383—385 zák. trest. týkající se stavitelů mají obdobnou platnost i pro studnaře. (Ostatně viz též čl. »Živnosti stavební«).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Živnost studnařská. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 1098-1100.