Kroj úřední.

Každý státní úředník jest povinen při slavnostních příležitostech, při služebním představování se a při vnější výkonné službě, konečně při všech stáních a nařízených jednáních se stranami, jakož vůbec při výkonu služby za přítomnosti stran nositi předepsaný kroj. Mimo službu může státní úředník vždy úřední kroj nositi. Úředníci, kteří nejsou v činné službě a potom tací, kteří smějí po svém dobrovolném výstupu ze státní služby titul státního úředníka nésti, konečně takové osoby, které mají titul a povahu státního úředníka, mají právo nositi při slavnostních příležitostech jim příslušející kroj úřední. Jiné osoby mající pouze titul státního úředníka nesmějí nositi kroj státních úředníků (§ 1 nař. ze dne 20. října 1889 č. 176 ř. z.). Aby se rozeznaly různé třídy služební, stanoveny jsou pro límec kroje a pro pásek na rukávu nebo pro proužky, které má míti uniforma nebo výložky na plášti, tyto barvy: předseda ministerstva a ministři mají nachovou, tmavozelenou mají úředníci kanceláře rady ministerské, říšského soudu, správního soudního dvoru a nejvyššího účetního dvoru. Barvu zvanou pompadourovou mají úředníci ministerstva vnitra a zemské obrany. Fialově modrou mají úředníci ministerstva spravedlnosti; světlezelenou úředníci ministerstva financí; chrpovou úředníci ministerstva kultu a vyučování; žlutou úředníci ministerstva obchodu a ministerstva železničního; tmavohnědou úředníci ministerstva orby (§ 5).
Kroj úřední nosí se dle 4 oddělení: 1. oddělení (předseda ministerstva, ministři a předsedové nejvyšších centrálních úřadů); 2. oddělení (úředníci 2., 3., 4. a 5. dietní třídy); 3. oddělení (úředníci 6., 7. a 8. dietní třídy); 4. oddělení (všickni ostatní úředníci).
Státní úředník v kroji pozdravuje po vojensku salutováním (§ 9). Ke kroji patří šavle (§ 16). Státní úředníci jsou povinni účastniti se na dvorním smutku a mohou odznak smuteční dvojím způsobem nositi (§ 32).
Nařízením min. orby ve srozumění s ministerstvem vnitra ze dne 14. června 1890 č. 115 ř. z. byla stanovena pravidla pro kroj úředníků lesních a horních; nařízením minist. financí ve srozumění s minist. vnitra ze dne 23. června 1890 č. 157 ř. z. stanoven kroj úředníků státních dolů solních; nařízením ministr. obchodu ze dne 30. dubna 1891 č. 149 ř. z. stanoven kroj pro úředníky a aspiranty, jakož i pro sluhy státních a soukromých drah; úředníci této poslední kategorie mohou při službě i mimo ni zvláště při slavnostech a při služebním se představování kroj nositi, — pokud by však s obecenstvem při výkonu služebním ve styk přišli, uniform nositi musí (§ 1 cit. nař.). Pro úředníky ministerstva železničního stanoven kroj nař. min. žel. ze dne 30. července 1896 č. 139 ř. z.
Otázku, zda úředník, jemuž jest dovoleno nositi zbraň, smí této při osobním napadení ve službě neb mimo ni použiti, lze luštiti pouze dle zákonů o právu používati zbraní vůbec. Není tudíž pochyby, že smí úředník zbraně použiti v sebeobraně, zvláště, byl-li napaden; naproti tomu osobní urážka, i kdyby to byla urážka úřední nesmí býti příčinou ku použití zbraně, ježto obdobných předpisů pro vojsko platných zde užiti nelze, poněvadž tyto předpisy týkající se napadení cti důstojnické (§ 114 lit. d) voj. tr. z.) musí se považovati za výjimky a nemohou se tudíž na jiné případy vztahovati.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Kroj úřední. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 178-179.