Živnost rytecká.

Živnost (kamenorytců a sklorytců) náleží k živnostem řemeslným; ve skupinu rytců řadí se mimo to ještě smaltovníci (Emailleure), kroužkaři (guillocheure), známkáři, vzorkáři, kovopiscové (metallografové) a výkrojci tvarů kovových. Oprávnění rytcové smějí zhotovovati nejen menší desky hodící se k otiskování, nýbrž i zhotovovati větší desky kovové nebo kaučukové ku rozmnožování obsažnějších oznámení, kvitancí, poukázek, menších prospektů (obch. a živn. komora chebská, sb. Freye a Mareše, č. 434). Rytcové smějí výrobky své i galvanickým proudem pozlacovati, postříbřovati nebo hladiti; dále jim přísluší i právo k tomu, aby pro zákazníky své obstarávali měditiskařské práce potřebné k obchodnímu nebo společenskému spojení, jakož i známky pečetí. Přidělávati vyrytá písmena na pečetě (razítka) spadá výhradně v obor živnostenského oprávnění rytců (srv. dobrozdání obch. a živn. komory pražské, sb. Freye a Mareše č. 429, 430, 431). Majitelé živnosti rytecké a smaltovnické oprávněni jsou úplně obstarávati kování knih, pouzder (tobolek, brašen atd.), monogramů a znaků Živnost rytecká.
z drahých kovů, pokud tyto výrobky jsou při tom a zůstávají jenom pouhým zbožím ryteckým a nejeví se následkem zvláštního zpracování svého od zlatníka provedeného ozdobnými předměty toillety dámské nebo pánské (srv. výn. dolnorak. místodrž. ze dne 15. června 1895 č. 37339, sb. Freye a Mareše č. 2722).
K nastoupení a samostatnému provozování živnosti rytecké opravňuje, jsou-li tu jinak všeobecné podmínky řádem živnostenským předepsané splněny, odbytá návštěva těchto odborných škol a za následujících modifikací:
a) odborné škole pro krátké zboží (quincaillerie) v Jablonci a odborným školám pro průmysl sklářský v Haidě (v Boru) a Kamenném Šonově propůjčeno jest právo vydávati vysvědčení s doložkou o způsobilosti pro ryteckou živnost (a sice odborná škola jablonecká smí vysvědčení podobné vydati specielně kovorytcům, kroužkářům, vzorkářům, hotovitelům známek (známkářům), kdežto odborné školy v Boru a v Kamenném Šonově jsou k tomu zmocněny jen pokud jde o rytce skla) (srv. min. nař. ze dne 20. října 1887 č. 121 ř. z.);
b) dále jest oddělení pro rytce zřízené při odborné škole pro průmysl puškařský v Borovím (Borovljanech) oprávněno vydávati vysvědčení s doložkou o způsobilosti pro kovoryjce (srv. min. nař. ze dne 25. března 1891 č. 50 ř. z.);
c) oddělení pro rytce drahokamů na odborné škole pro úpravu a zasazování drahokamů v Turnově smí na základě min. nař. ze dne 29. května 1893 č. 97 ř. z. vydávati vysvědčení s doložkou o způsobilosti žákově pro živnost ryteckou, jež se zabývá pracemi na drahokamech;
d) konečně vysvědčení na odchodnou vydané odbornou školou v Mikulášovicích nahražují právoplatně průkaz žádoucí způsobilosti k řemeslné živnosti rytců, smaltovníků a rytců razítek (srv. cit. min. nař. z r. 1893 č. 97 ř. z. na konci).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Živnost rytecká. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 1092-1093.