Zvyklosti bursy plodinové.
909
Zvyklosti bursy plodinové.
1 Část všeobecná.
Východiskem a měřítkem platnosti nebo neplatnosti určitého jednání právního zásadně jest zákon; pokud zákon však neobsahuje ustanovení rázu donucujícího (jus cogens), dopřáno jest stranám účastnícím se určitého jednání právního jisté volnosti. Použijí-li pak strany volnosti této a srovnalou vůlí svou povýší určité náležitosti, určité kusy jednání svého za závazné, vzchází právoplatný a žalovatelný právní nárok a jemu odpovídající závazek. Vynikající skupinou takovýchto jednání právních a to jednání právních dvojstranných (neboli smluv), při kterýchž po zákonu bývá vůle stran momentem na většině rozhodujícím, jest právě obchod. Nemůžeť předkem zákonodárce býti si vědom všech možných tvarů a způsobů, ve kterých obchod se uskuteční, a i kdyby možnost tohoto opatření připustiti se dala, nebylo by zajisté prospěšno a zdrávo stanoviti do nejmenších podrobností pravidla, podle nichž se obchod ve všech případech říditi musí; předpokládat’ obchod dle přirozené podstaty své jakousi pohyblivost nevížící se na úzký obzor zákonodárci nebo určitým vrstvám dotyčných osob dohledný, nýbrž má býti výsledkem nejširších a nejdůležitějších potřeb Zvyklosti bursy plodinové.
a snah národohospodářských. A proto právě ovládati mohou obchod předkem všeobecné zájmy místní a časové, jichž vlivu podroben jest také vývoj příslušných ustanovení obchodních. Strany pak, účastnící se tohoto vývoje vůlí svou, přizpůsobují ustanovení tato potřebám svým a tímto způsobem utvořila se mimo zákon (praeter legem) celá řada pravidel, jimiž učiněno dosti přerozmanitým požadavkům zdravého obchodu. Jmenovitě v centrech ruchu obchodního, kde jest čilá poptávka i nabídka po zboží určitého druhu, spravuje se obchod obyčejně stejnými zásadami tak že, dojde-li tam určitý obchod uskutečnění, předpokládá se, že se tak stalo dle oněch pravidelných zásad. Souborem takovýchto pravidelných neboli obyčejných zásad, jimiž strany se spravují uzavírajíce obchod nějaký, jsou zvyklosti (usance); dle toho pak, na kterém místě nebo ve příčině kterého zboží zvyklosti takovéto průchod mají, bylo by lze dojista najíti zvyklosti určité v každém místě téměř, v každém obchodu a závodu nebo ústavu.
2 Zvyklosti bursy plodinové pražské.
Zvyklostmi pražské plodinové bursy daly by se označíti ony zásady, kterých se obyčejně užívá při obchodu plodinami na bursovním trhu pražském. Plodinami rozumí se ony užitky, jež určitá věc bezprostředně nebo nepřímo poskytuje podle hospodářské povahy a podle hospodářského určení svého; plodinami v tomto smyslu, jimiž se pak na pražské plodinové burse obchoduje, a které jsou tedy zbožím, ke kterému se zmíněné zvyklosti odnášejí, jsou tyto věci:
1. obilí (pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice, proso),
2. mouka, mlýnské výrobky a kroupy,
3. slad,
4. luštěniny (fasole, hrách, čočka, vikev, boby),
5. olejnatá semena (řepka, mák, kmín, lněné a konopné semeno),
6. chléb,
7. chmel,
8. sušené ovoce (švestky, třešně, višně, hrušky, křížaly) a povidla,
9. semena jetelová,
10. seno a sláma,
11. škrob (bramborový, rýžový, pšeničný a kukuřicový),
12. zvířecí tuky (vepřové sádlo, slanina, lůj hovězí, skopový, tuk
kuchyňský, kostní a koňský, oleomargarin),
13. kvasnice lisované,
14. sušená čekanka,
15. zemčata.
Pro obchod těmito plodinami na plodinové burse pražské vyvinula se řada ustanovení obyčejně platících dílem pro veškery druhy společně, dílem dotýkají se ustanovení tato zvláštností některých, jež s sebou ten nebo onen druh plodin přináší.
A. Ustanovení všeobecná.
Každý obchod na pražské plodinové burse uzavříti lze ústně nebo písemně, přímo nebo prostřednictvím jiné osoby. Byl-li obchod uzavřen ústně, oprávněna jest každá strana hned následujícího dne všedního žádati, aby mezi všemi kontrahenty závěrečné listy vyměněny byly. Nestane-li se tak v tom případu, když strany dotyčné bydlí v témž místě, má druhá strana právo ve dvou následujích dnech všedních podati protest a v další měsíční lhůtě žalovati na vydání závěrečného listu, pokud se týká na ná- Zvyklosti bursy plodinové.
911
hradu škody; pro strany bydlící v různých místech vyhledává se tu, aby strana vyzvaná o výměnu závěrečného listu, odeslala tento nejbližší poštou, jinak vzchází druhé straně právo stejného obsahu, jak v případu prvním bylo naznačeno (srv. §§ 2 a 3 zvyklostí pražské plodinové bursy z r. 1899 platných ode dne 1. srpna 1899). Dotčený protest podati jest v Praze u bursovního sekretariátu; v jiných místech lze tak učiniti i u veřejného notáře nebo u soudu, resp. u veřejných burs (bližší ustanovení o náležitostech a účincích protestů vznášených následkem prodlení druhé strany vůbec srv. §§ 41—45 zvykl. а k tomu § 49 těchže zvyklostí). Uzavříti lze obchod i jménem jiného základem udělené plné moci; uzavře-li někdo jménem jiného obchod bez plné moci a nejsa přísežným dohodcem; nebo překročí li meze udělené mu plné moci, jest druhé straně práv osobně; obsah a míra tohoto závazku záleží v tom, že má býti straně smlouvy neporušivší v podstatě poskytnuto úplné interesse (srv. § 47 a § 4, § 49 zvyklostí). Obchod zprostředkován býti může přísežným dohodcem nebo osobou jinou; rozdíl tento má důležitost co do závazku k zaplacení provise přináležející v určité výši této jiné osobě (platiť provisi tuto pravidělně, není li tu opačné úmluvy stran, i mouky, mlýnských výrobků, krup, chleba, sena atd. toliko prodatel, u sušené čekanky prodatel a kupec stejným dílem, u všeho ostatního zboží jen kupec — § 5 cit. zvyklostí). Přijatelné závěrečné listy budtež podepsány při protokolovaných firmách osobami ku podpisování firmy oprávněnými od jiných kontrahentů pak vlastnoručně; u neprotokolovaných společností podepsány býti musí závěrečné listy jménem a příjmením každého společníka (srv. k tomu blíže §§ 7 a 8; dále §§ 9—40, kdež se blíže určuje pro pražský trh plodinové bursy celá řada běžných jinak výrazů obchodu právního; k. př. co se »cenou« rozumí, přibližné označení kvantity, objednaného zboží slovem »circa« a pod. opravňuje prodatele k dodání objednaného zboží v množství diferujícím o 5% méně nebo více; prostým výrazem »vagon« (obilí, chmele atd.) sluší rozuměti 100 metrických centů (po 100 kg.) netto). Důležitost má dále význam rčení »počátkem měsíce« značíc dobu od 1.—9. dne dotyčného měsíce, rčení »v první polovici« měsíce značí dobu od 1. —15. dne měsíce, výraz »druhá polovice« měsíce znamená dobu od 16. až do posledního dne dotyčného měsíce, rčení »uprostřed měsíce« značí přesně 15. den měsíce a konečně výraz »na konci měsíce« znamená přesně poslední den toho kterého měsíce (srv. §§ 9, 10, 11, 12, 15 všeobecných ustanovení cit. zvyklostí). Závěrky znějící »na jaro« týkají se doby od 15. března až včetně do 15. května příslušného roku, závěrky odnášející se »na podzim« buďtež pak zpravidla splněny v měsících září a říjnu jednotlivého roku (§ 16 všeob. ustanovení). Z ostatních velice obšírných a z rámce tohoto článku vymykajících se zvyklostí na trhu plodinové bursy pražské zachovávaných povšimnutí zasluhují tato ustanovení: Má-li plněno býti během určité doby (ve 14 dnech, ve 3 nedělích a pod.), musí býti plněno před projitím lhůty takto naznačené; připadá-li na poslední den doby к plnění vyměřené neděle nebo svátek, budiž povinné plnění uskutečněno nejdéle předcházejícího dne všedního (§ 20 všeob. ust.). Má-li se prodané zboží dodati, ale nikoli v určitý den, může podatelem býti vypověděno a to ve lhůtě pětidenní t. j. prodatel nesmí ve výpovědi žádati, aby bylo plněno dříve, než pátého dne. Tato výpovědní lhůta počíná nejblíže příštím dnem všedním, který Zvyklosti bursy plodinové.
následuje po onom dni, kterého byla výpověď podána v sekretariátu plodinové bursy nebo kdy přímo byla (odporučeným dopisem) výpověď druhé straně (kupci) odeslána; lhůta tato nepřetrhuje se nedělemi ani svátky (srv. §§ 21—23 všeob. ust.). Ve výpovědi písemné musí se přesně označiti druh a množství zboží, jež má býti podle příslušné závěrky dodáno, resp. převzato, dále cena a den, na který se zboží vypovídá a konečně místnost, kde zboží má býti odevzdáno a převzato ku př. na nádraží v P»ve skladišti A« a pod. (srv. k tomu § 13 všeob. ustanovení jakož i §§ 24 až 35 tamže; §§ 34 a 35 projednávají specielně o účincích, »vis maioris« [nepřekonatelné moci] na obapolný závazek kontrahentů). O době splatnosti účtu za dodané zboží a o modalitách placení (ve formě směnky, bonů neboli listů zavazovacích a ve formě poukázek, proti podacímu lístku a pod.) nacházíme příslušná ustanovení v §§ 36—40 všeob. ust. Dále buďtež uvedeny případy, ve kterých pokládá se dle bursovních zvyklostí ten nebo onen kontrahent za insolventního (kromě případu konkursu); případy této insolvence jsou tyto:
a) dotyčná strana oznámí burse sama, že jest insolventní;
b) zakročí li proti ní bursovní správa dle § 5 bursovních stanov, nebo byla-li insolvence oné osoby vyhlášena správou jiné veřejné bursy;
c) byla-li proti ní marně vedena exekuce;
d) zastaví-li ona osoba platy nebo žádá-li soudně nebo mimosoudně od svých věřitelů o příročí nebo vyjednává-li s nimi o slevu. (Srv. k tomu § 50 cit. všeob. ustanovení).
Bylo-li zboží dodáno, avšak dodáno bylo zboží co do jakosti vadné, přísluší kupci právo podati proti tomu námitky s modalitami podrobně uvedenými v § 51 všeob. ust. а k tomu se pojící předpisy o převzetí zboží bez námitek dle § 52 tamtéž.
B. Ustanovení zvláštní.
Ustanovení zvláštní, jimiž spravuje se obchod na plodinové burse, týkají se prodeje, jakkostní váhy (t. j. čistá váha 1 hl., minimální váhy jakkostní, krajiny výrobní a pod. náležitostí vyhledávaných při jednotlivých druzích zboží vůbec (obilí, mouka, slad atd. — srv. svrchu) a kromě toho vytčeny jsou zvláštní požadavky, kterým musí vyhověti jednotlivé druhy zvlášť (tedy pšenice, žito, oves, ječmen atd.).
Většina druhů zboží podléhajícího zvyklostem bursy plodinové, prodává se po 100 kg. netto bez pytle. Tak tomu jest ku př. při obilí, při sladu, při luštěninách, při olejnatých semenech, při sušeném ovoci, při jetelových semenech, při sušené čekance, při zemčatech; ostatní zboží prodává se dle povahy a ceny své (chléb, slad atd.) po menším nebo větším počtu kilogramů.
3 Ustanovení pro obchod na pražské plodinové burse tuto stručně vyznačená a zvyklostmi této bursy nazvaná mají průchod, ačli strany jinak neustanoví při každém obchodu uzavřeném o zboží, kterým se na této burse obchoduje,
a) jestliže obchod uzavřen byl na burse,
b) nebo jestliže se strany podrobí zvyklostem těmto,
c) nebo smírčímu soudu pražské plodinové bursy (srv. § 39 bursovních stanov a § 1 všeobecných ustanovení »zvyklostí«).
Zvyklosti obchodní viz Právo obyčejové.
Žádosti viz Podání.