Živnost prýmkářská.

I. Rozsah.
Živnost prýmkářská náleží ku řemeslným živnostem a vykazuje velikou podobnost s výrobky provaznickými; mezi prýmkáři a provazníky jeví se tak blízká a přirozená příbuznost, že skoro do roku 1862 ve Vídni trvalo pouze jediné společenstvo provazníků, šňůrkářů a přádelníků bavlny. Podnes ještě bývají podle předpisu § 106 živn. novely obě tyto živnosti jakožto vnitřně spřízněné společenstvo vřaďovány, neboť dalekosáhlé rozlišování a rozdrobení společenstev dalo by se provésti snadno v takovém městě, kde obě živnosti četně jsou zastoupeny, ale nikoli v malých obcích, kde často jest pouze jeden provazník, ne však prýmkář, nebo naopak. Souvislost obou živností jest jasna, povšimneme-li si blíže toho obyčejného zjevu, že prýmkář často potřebuje pomocníků provaznických, vyrábí pásy atd. Jisté druhy může zhotovovati od pradávna pouze provazník, jiné pouze prýmkář; tak na př. mohou býti zhotoveny od prýmkáře práce šňůrařské pro obor oděvnický, tkaninářský, nábytkový a pro různé časové (módní) druhy zboží, kdežto zase pro celou řadu těchto bylo by však těžko jen rozdíl přesný určiti mezi oběma živnostmi, ale to jisto jest, že tento rozdíl nespočívá nikdy asi ve spracované látce, jakkoli provazníci většinou lnu a konopí k tomu používají. Jednotlivé druhy zboží takového spadají výhradně v obor oprávnění prýmkářů, tak na př. zhotovování isolovaných měděných drátů; tato výrobní činnost spadá pouze v obor živnosti přádelníků (přádelníci zlata, stříbra, hedvábí a vlny), kteří tak zv. duši z vlny nebo drátu hedvábím, zlatem nebo stříbrem obetkávají, a náleží v řadu pomocných živností, které se vytvořily ze živnosti prýmkářské v uvedeném případě jako zvláštnost k elektrotechnickému účelu (dobrozdání obch. a živn. komory ve Vídni, viz sb. Freyovu a Marešovu č. 874 a 875); právě tak jsou prýmkáři oprávněni na rozdíl od živnosti provaznické spracovati jisté pomocné látky, které nepřináležejí provazníkům, jako na př. kožešiny při zhotovování zboží prýmkářského (obch. a živn. komora v Praze).
II. Obchod zbožím prýmkářským provozují podle stávajícího obyčeje mimo obchody zbožím prýmkářským také obchodníci zbožím ozdobnickým a krátkým, ježto zboží prýmkářské náleží zpravidla ve skupinu oněch výrobků průmyslných, které ani na váhu ani na míru se neprodávají. Obch. a živn. komora v Praze prohlásila ve svém dobrozdání, že obchodník střižným zbožím před rokem 1895 usazený, který toliko na základě oprávnění (podle délkové míry) prodává prýmkářské zboží a ocelové knoflíky cizí výroby, k tomuto obchodu i na dále oprávněn jest. K obchodu zbožím prýmkářským jsou oprávněni však bez nejmenší závady i obchodníci zbožím smíšeným, kramáři a všichni ti, kdož podle § 38 živn. řádu nabyli živnostenského práva ku provozování živnosti obchodní bez omezení na určité zboží nebo na určité druhy zboží. K nastoupení a samostatnému provozování živnosti prýmkářské, vyšívačů zlatem a stříbrem opravňuje vysvědčení dámské školy pro umělé vyšívání, kterážto škola zří- Živnost prýmkářská.
zena jest v Praze při umělecko-průmyslové škole (srv. min. nař. ze dne 13. září 1897 č. 219 ř. z.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Živnost prýmkářská. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 1089-1090.