Warning: The application is currently in its beta version.
Sborník věd právních a státních, 1 (1901). Praha: Bursík & Kohout, 477 s.
Authors: Demel, Jaroslav
Jindřich Dvořák, Moravské sněmování r. 1848—1849. V Telči 1898. Stran 262. Tento příležitostný spis, vydaný na oslavu 50l. jubilea r. 1848, sestává ze 4 částí. První část tvoří úvod do dějin rakouských r. 1848 se zvláštním zřetelem na příběhy moravské; za ním následuje část druhá: »Poslední moravský sněm stavovský r. 1848« (str. 73—130) a třetí: »První novodobý moravský sněm zemský od 31./5. 1848 do 24./1. 1849« (str. 131—234); čtvrtou část tvoří sbírka pěti příloh; ku konci pak připojen obšírný rejstřík.
Nás zajímá vlastní jádro spisu, část druhá a třetí. Tu seznáváme, kterak moravský sněm stavovský sám se přetvořil v moderní zemské zastupitelstvo, což stalo se vlastně spůsobem autonomním, jelikož prozatímné zřízení zemské z 27./4. 1848 bylo dne 10. května pouze ministerstvem vnitra potvrzeno, nedosáhnuvši výslovné sankce koruny. Takto byla historická kontinuita mezi stavovským a moderním zřízením zemským r. 1848 na Moravě zachována, což v jiných zemích se nestalo. Pohříchu kontinuita ta později pozbývala praktického významu potud, že hned zprvu konečné rozhodnutí o příštím zemském zřízení vyhražovalo se říšskému sněmu (dovolávali se jeho i sami stavové a noví poslancové moravští). Zejména též ustavující říšský sněm Kroměřížský chystal se o tom rozhodovati. Prozatímné zřízení z 27./4. 1848 sněmem tím však přece skutečně zrušeno nebylo; přišla jen Bachova oktrojírka moravského zřízení zemského z 30. pros. 1849, zrušená zase výslovně absolutismem r. 1851.
Zajímavo je srovnati složení sněmu dle prozatímného zřízení z dubna 1848 a dnes platného zřízení zemského ze 26./2. 1861, č. 20 ř. z., kteréž Schmerlingem v podstatě bylo opsáno ze zřízení Bachova. R. 1848 tvořili sněm moravský: držitelé deskových statků jako virilisté (k sněmu přihlásilo se jich 58 + 18 = 76), volení zástupci měst (77) a obcí venkovských (103) a 5 poslanců olomoucké university, kdežto podle nynějšího zřízení týž sněm sestává ze 2 virilistů (arcib. olom. a bisk. brn.), 30 poslanců velkostatkářských, 29 poslanců měst a obchodních komor a 30 volených poslanců obcí venkovských (dle Bacha mělo býti 30 poslanců z největších poplatníků, 32 z měst a 30 z venkova). — Nehledíc k tomu, že ve zřízení z dubna 1848 nebylo žádného umělého seřaďování měst a soudních okresů ve volební okresy (jako v nynějším volebním řádu zemském), zřízení to poskytovalo v kurii měst a obcí venkovských volební právo daleko širším vrstvám než nynější zřízení zemské což je tím pozoruhodnější, že na tak svobodomyslném zřízení usnesli se sami privilegovaní stavové zemští. K aktivnímu právu volebnímu do sněmu za města i obce venkovské stačilo r. 1848 (mimo jiné), když kdo platil vůbec daň přímou bez ohledu na výši nebo měl stálý příjem roční 200 zl. stř. aneb náležel k některé z honorací blíže naznačených, kdežto nynější volební řád požaduje určitý cenus (a to vyšší než za Bacha), tak že (vedle honorací) jsou k volbě oprávněni, kdož ročně platí v Brně nejméně 20 zl., v ostatních městech nejméně 40 zl., v obcích venkovských pak nejméně 5 zl. na přímých daních bez přirážek.
Osnova zemského zřízení přijatá prvním moderním (t. zv. selským) sněmem moravským ve dnech 15.—20. září 1848, nemínila uznávati dokonce žádných kurií volebních, takže bez ohledu na velkostatky, města a obce venkovské jeden poslanec na 10000 obyvatel se měl voliti, vedle čehož poskytovali se toliko universitě olomoucké 2 zástupci. Osnova ta (která i šlechtu se všemi tituly rušila) nenabyla nikdy praktické platnosti; ba vzhledem k ústavodárné moci říšského sněmu (i na zemskou ústavu se vztahující) nebyla vládou považována už ani za provisorní zřízení, nýbrž jen za pouhý cenný materiál. Jakkoli zasedání prvního moderního sněmu moravského vůbec bylo plodné i v jiných oborech zákonodárství, zejména co do vyvazení pozemků, zřízení obecního, okresního a práva živnostenského, přece nedosáhla všecka usnešení jeho praktického významu, jelikož vláda ještě sněmu tomu nepřiznávala veskrz moci zákonodárné.
Jednání sněmovní, jež jsou podkladem spisu p. Dvořákova, byla uveřejněna česky již r. 1848 a 1849 v překladech A. V. Šembery pod názvy: »Jednání pánů stavů Moravských o sněmu r. 1848« a »Moravský sněmovní list, obsahuje jednání moravského sněmu zemského v sezeních od 31./5. 1848 až do 24./1. 1849«. Spis p. Dvořákův nepodává snad pouhý otisk těchto protokolů (jak by se mohlo zdáti dle titulního listu), nýbrž souvislé, ovšem pro širší vrstvy psané vylíčení dotyčného jednání sněmovního, kteréž arci následkem toho, že spisovatel nechává mnoho mluviti protokoly a příliš si všímá událostí zevnějších, není tak pragmatické, jak by mělo býti ze stanoviska historicko-právního. Než i spis p. Dvořákův usnadňuje přehled, přinášeje výtah obsahující vše podstatné ze shora uvedených protokolů sněmovních, nejméně šestkrát tak obšírných (byť i terminoloyie i nazírání na věc nebyly vždy právnicky bezvadnými). Látce spisu p. Dvořákova dostalo se již před tím pragmatického spracování (nehledíc k přehledu v Springerově Geschichte Oesterreichs II., 379—385) aspoň z části, pokud totiž jde o zasedání posledního sněmu stavovského, dobrým článkem Dra Mezníka v Osvětě r. 1875, který pak r. 1877 vyšel samostatně. Část materiálu p. Dvořákem použitého uveřejněna též ve sbírce J. M. Černého »Boj za právo«. Dr. Jar. Demel.