Prof. Dr. František Koláček: Zeměpis Československa.

— Vydal Melantrich (Praha 1934, str. 283) jako I. svazek, přírodovědecké řady vysokoškolských rukovětí. — Po dlouhé době vyšlo tak zase první podrobnější dílo specielně o zeměpisu našeho státu; tentokráte dílo, jehož autorem je universitní profesor, který se již dlouho obírá se zvláštní důkladností a pečlivostí různými otázkami zeměpisu Československa se dotýkajícími. Svěřilo tedy nakladatelství Melantrich první svazek svých vysokoškolských rukovětí osobě nad jiné povolané. — Dílo je rozvrženo na několik oddílů a je omezeno pouze na všeobecnou část zeměpisu Československa (popis jednotlivých krajů nepojal autor z důvodů technických a metodických do knihy). V I. oddíle, kde je pojednáno o všeobecné vlastnosti Československa, je popsána poloha státu (zdůrazňována hlavně jeho poloha na rozhraní kulturní oblasti západoevropské a východoevropské) a obsáhlému rozboru jsou podrobeny hranice Československa. Hlavně kapitola o tlaku sousedů (str. 23) bude zajímati i právníky: podle mínění spisovatele nerozhoduje o tlaku prostá lidnatost souseda, jako spíše číselný poměr prosté lidnatosti k ploše státu (hustota obyvatelstva). Oddíl II. obsahuje horopisný obraz Československa (vzhledem k rozsahu díla snad trochu krátký), popis jeho podnebí a vodopis. Největší část knihy je pak věnována obyvatelstvu, o kterém je pojednáno ve III. oddíle. Pohyb obyvatelstva v letech 1921—1930 je tu srovnáván s pohybem obyvatelstva dvou předcházejících desítiletí, poměr pohlaví v roce 1930 s tímto poměrem v letech 1921 a 1910 a věk obyvatelstva podán na základě výsledků sčítání lidu z r. 1921 (což vyplývá jen z bibliografických poznámek v textu a pod čarou a není nikde — jistě omylem — výslovně uvedeno). Hodně místa je pak věnováno poměrům národnostním. Úvodní stať k příslušné kapitole podává stručné vysvětlení o praksi při sčítání (za Rakouska — řeč obcovací; nyní — národnost) a v dalších statích probírá autor jak národnostní poměry (před válkou, r. 1921 a r. 1930) v úhrnu, tak i poměry, týkající se té které národnosti samostatně. Je tu objektivně pojednáno o národnostních hranicích a důrazně odmítnuty všechny stranické úvahy a pochyby o nesprávnosti čsl. sčítáních lidu (z nichž uvádíme hlavně tendenční vývody Hassingrovy). A tak část, ve které autor pojednává o národnostních poměrech, je jednou z nejzajímavějších a nejpřesněji psaných částí díla vůbec. Náboženské poměry, vzdělanost obyvatelstva a jeho zaměstnání je probráno pochopitelně již mnohem stručněji.
Další oddíl o sídelním zeměpisu Československa (poloha sídel, půdorys a nárys sídel a velikost sídel) přináší hojnost původních a nových myšlenek; poměrně velmi málo místa je však věnováno (bohužel!) hospodářským poměrům našeho státu. Dalo by se snad namítnouti, že pro účely, které byly popudem k vydání knihy (t. j. účely studijní), také informace o hospodářských poměrech v tom rozsahu, jak jsou v Koláčkově díle uvedeny, dostačí. Ale zmiňuje-li se autor s takovou důkladností a pečlivostí na př. o poměrech národnostních, neměl by ponechati bez podrobnějšího rozboru ani poměry hospodářské, nesporně stejně důležité a zajímavé. A zde také autor nečerpá z údajů poslední doby, nýbrž omezuje se na stav, který byl před světovou krisí a čerpá z dat platných pro rok 1927 a 1928. Kapitolou o přírodních krajinách československých a obsažnou, byt rozsahem krátkou, kapitolou o mapách československých končí autor dílo, které je doplněno několika obrazy v textu a řadou mapových příloh. Barevná mapa připojená na konci knihy je dílem Dra F. Macháta a je jistě staršího data, čímž lze si vysvětliti, že její text na některých místech nesouhlasí s textem názvů uvedených v knize. I jinak vloudilo se do knihy několik omylů. Chceme předpokládati, že se u autora svědomitosti a pečlivosti prof. Koláčka z valné části jedná jen o přehlédnuté chyby tiskové (tak na př. str 168 — počet pravoslavných nečiní 9,9%, nýbrž 9,9°/oo; str. 22 — Bratislavské předmostí neměří přece 500 km2, když obvod obou okresů Bratislavy, město i venkov, měří dohromady 483 km2; str. 244 — udání hodnoty našeho zahranič. obchodu v milionech místo v miliardách atp.). Těžko však lze vysvětliti tiskovým omylem větu: »Bankovní ústav při ministerstvu financí vydává papírové peníze« (str. 245). — Ale v celku lze přesto říci, že dílo může přístupně a srozumitelně poučiti všechny ty, kdož se zajímají a potřebují poučení o zeměpisu našeho státu. Má-li však splniti svůj úkol stoprocentně, bude třeba odstraniti všechny tiskové chyby a jiná nedopatření, která jinak neinformovaného čtenáře lehce uvádí v omyl a vedou k nesprávné představě o skutečnosti. Zdá se, že dílo bylo psáno trochu nakvap.
—rka

Citace:

Prof. Dr. František Koláček: Zeměpis Československa.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1935, svazek/ročník 16, číslo/sešit 4, s. 204-205.