Všehrd. List československých právníků, 16 (1935). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 436 s.
Authors:
Odborná pozůstalost a korespondence dra Antonína Randy a korespondence jeho rodiny. — Praha. 1934. Uspořádal
Karel Škába. Vydal Dr. mont. h. с. Otakar Kruliš-Randa — str. 291 in-4.
— Do oslav Antonína Randy, jehož sté výročí nerozenin a zároveň dvacáté výročí úmrtí připadlo na letošní rok, jako milá a intimní vzpomínka zapadá dílo, které vskutku pietním způsobem vydal vnuk slavného českého právníka gen. řed. Dr. Ot. Kruliš-Randa. Jeho zásluha spolu s pečlivým katalogisátorem Karlem Škábou se stupňuje tím více, že nejde jen o čin úcty, nýbrž o práci, která nám otvírá bohatý pramenný materiál, v němž se teprve dokresluje Randova osobnost. Ovšem pořadatel správně poukazuje, když se byl dohledal první části rukopisné pozůstalosti, že je toho poměrně málo na Randův význam, tento poukaz přiměl Randovy dědice, aby hledali ostatek. A tak se vskutku našlo mnohem více (asi proti původním 1380 ještě 3300). Ale základní poznámka vlastně zůstává v platnosti, protože tu jde kromě malé sbírky konceptů (čís. Ii. 2165 až 2217) vesměs o korespondenci došlou. O korespondenci vydanou (expedovanou), která vlastně tvoří duševní vlastnictví korespondujícího, jsme i tu — jako při všech starších korespondencích — chudší a bylo by záslužné, aby přes všechnu nesnáz a velikou kusost se pátralo i po ní. Klíčem a nesporným prius k ní je právě tato korespondence, jejíž soupis se nám tuto podává. Namítne snad leckdo, že je v ní mnoho zbytečného, jako prostá poděkování, blahopřání, kondolence, visitky a pd., ale oceňuji jejich důležitost (vedle jiných momentů) i tím, že jediné tímto způsobem se nám dostává soupis osob, s nimiž Randa byl ve stycích.
Po formální stránce Škába zpracoval soupis nadvakráte: nejprve menší část I., pak II., každou zvlášť číslovanou inventárními čísly, při čemž u každého inventovaného kusu je signatura fasciklu a v něm pořadového čísla, dále stručný (ale převážnou většinou vystižný) obsah a konečně v poslední rubrice jest označen druh korespondence (dopis, lístek a pod.). Rozdělení na dvě části jest litovati, zejména dvojího číslování, ale poznámkami pořadatelovými je i to omluvitelné. V druhé části jako samostatné kapitoly jsou shrnuty dokumenty k Randově činnosti v České Akademii a v ministerstvu a v politice a kromě toho jeho poznámky z přednášek a některé rukopisy jeho vědeckých prací, poznámek a pod.
Z obsahu není lehko naznačit i hlavní rysy. Bylo již řečeno, že se nám tu podává klíč k biografii Antonína Randy. Ale to by bylo málo, poněvadž jeho korespondence kromě toho, že nám ukazuje osobnost světového formátu v jeho stycích s osobami jedinečného významu, s nimiž leckdy je v nejitimnější přátelské korespondenci, přináší nám bohatý materiál zejména pro vývoj naší právní vědy a pro historii politickou. Snad bude nejlépe za mnoho slov uvést některé příklady (v závorkách jsou uvedena invent. čísla). Tak máme tu materiál pro rukopisný (RKZ) boj (I., 11, 12, 42, 60 a j.), pro Randovy snahy dostat co nejvíce českých úředníků do státní služby (I. 4, 25, 164, 199, 341 a mn. j.), pro jeho úsilí o češtinu v úřadech (I. 565). Samostatnou statí jsou dokumenty o boji za českou universitu v Praze (k r. 1882, II. 1431, 1537 a j.). Konečně ještě několik zajímavostí: tak se odtud dovídáme (I. 911), že Ruber připravoval r. 1883 práci o moravském tribunálu, Mil. Tyrš 1881 si stěžuje Randovi do potíží se svou habilitací (I. 1145), prof. Ursíny 1904 přednáší návrh na sloučení české techniky v Brně s budoucí moravskou českou universitou (I. 1164 s konceptem Randovy odpovědi!), je tu i zachována výplata honoráře za poslední Randův příspěvek (kritika Wellspachera v Právníku, II. 1730), Randovo doporučení známého kn. R. Taxise do Runiche (II. 2390, 2798) a konečně i oznámení spolku Všehrdu o statutech Randova fondu (II. 3005). Pořadatel vyslovil přání, aby se nám dostalo publikace korespondence Randovy, referent by chtěl být neskromný a přát si, aby vedle jeho korespondence došlo i na vydání nejvýznačnějších Randových děl, po př. i těch prací a poznámek, které se nám zachovaly jen v rukopisech. Byla by to malá splátka velikého dluhu památce Antonína Randy.
Ča.
Citace:
Odborná pozůstalost a korespondence dra Antonína Randy a korespondence jeho rodiny.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1935, svazek/ročník 16, číslo/sešit 3, s. 145-146.