Smírčí a rozhodčí řízení pracovní v Mexiku a v Australii. Dekretem presidenta ze 17. září 1927 byla v Mexiku zřízena ústřední smírčí a rozhodčí rada pro řešení pracovních sporů, složená paritně ze zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců a z jednoho člena nezávislého, jmenovaného ministerstvem průmyslu, obchodu a práce. Kromě toho byly zřízeny obvodní rady smírčí. Prováděcí nařízení ministerské z 23. září 1927 upravuje podrobně chod celého systému. Neodvislým členem ústřední rady jest přednosta odboru práce v ministerstvu a jest také jejím předsedou. Jmenuje ho ministr, který může sám radě předsedati, kdykoliv to uzná za vhodné. Ústřední rada zasedá bud ve speciálnícn výborech neho v plenu. V plenárních zasedáních zabývá se otázkami všeobecnými, jež se týkají průmyslu celého státu, ve výborech speciálních pak otázkami, jež spadají do kompetence dvou neb více rad obvodních, jde-li jen o jediný podnik neb jedno průmyslové odvětví. Obvodní rady smírčí jsou složený z jednoho jmenovaného člena jako předsedy a po jednom zástupci zaměstnaneckém a zaměstnavatelském. Přísedící rad musí býti mexické státní příslušnosti; vyloučeni jsou státní úředníci a příslušníci kleru. Řízení se provádí tím způsobem, že fada zakročující na žádost strany v instanci prvé pokusí se nejprve o smír. Činnost obvodních rad omezuje se jedině na toto řízení smírčí. Je-li bezvýsledné, může kterákoliv ze stran vyvolati rozhodčí výrok ústřední rady, proti němuž není opravného prostředku. Smír před radou maněný je rovnocenný rozhodčímu nálezu. O vykonatelnosti nálezů platí obecné předpisy práva občanského a rada má právo vynucovati provedení svých nálezů a usnesení peněžitými pokutami neb vazbou. — Na obdobných zásadách je vybudován vládní návrh zákona o pracovním řízení rozhodčím v konfederaci australské. Návrh je sice jen novelou zákona z r. 1926, buduje však od základů celý systém, sjednocuje porůzně dosud předpisy v různých státech konfederace a zřízením ústředního rozhodčího soudu dociluje jednotné judikatury v otázkách pracovních. Řízení počíná také zde nejprve řízením smírčím, které provádí buď smírčí komisař trvale jmenovaný pro ten který obor průmyslu a místní obvod anebo smírčí soudce stranami svobodně zvolený. Nedojde-li ke smíru, předloží se věc soudu rozhodčímu. Od tohoto soudu může kterákoliv ze stran žádati, aby bylo uznáno, že je oprávněna prohlásiti stávku nebo výluku. Prohlášení stávky neb výluky bez předchozího nálezu rozhodčího soudu podléhá značným trestům. Ponechává tedy systém Я
vlastní rozřešení konfliktu hospodářskému boji zaměstnavatelů a zaměstnanců a omezuje činnost rozhodčího soudu na rozhodnutí o právu na stávku pokud se týče výluku. — V obou systémech proniká však důležité a v oboru řešení pracovních sporů stále více se uplatňující řízení smírčí, které ve většině případů učiní zbytečným rozhodčí nález a umožňuje urovnání sporu ještě ve stadiu, kdy mysli stran nejsou sporným projednáváním rozjitřeny. Tím, že se řízení smírčí svěřuje zvláštním orgánům věci znalým a stranám blízkým, je pak umožněn , zdárný jeho výsledek. K. Gerlich.