Mittheilungen über die Verhandlungen der Section für Land- und Forstwirtschaft und Montanwesen des Industrie- u. Landwirtschaftsrathes. I. u. II. Tagung (1898, 1899); III. Tagung. (Vídeň, 1900.) Str. 216 a 357.
Teprve koncem minulého roku vydalo ministerium orby najednou oba tyto svazky o dosavádních třech zasedáních nového ústředního poradního sboru zemědělského, kteréž dopouštějí již nějaký úsudek o hodnotě práce jeho. V pravdě má vlastně za sebou teprve dvě pracovní zasedání, neboť druhá polovice roku 1898, v jehož prostřed teprve Rolnická rada se ustavila, byla vyplněna přípravami, zejména změnou stanov samých a úradami o řádu jednacím. Celý organismus, jak ani jinak nejde, jest poněkud spletitý. Kromě plenárních porad celé sekce (celé Rolnické rady) konají se porady oddělení (rolnického, lesnického, hornického) a látku pro ty porady připravují subkomitéty zřízené pro jednotlivé speciálné záležitosti, z nichž některé zůstávají stálými, jiné nikoliv, podle povahy úkolu. Zprávy výše uvedené obsahují výtahy z porad subkomitétních a hromad jednotlivých oddělení i plena sekčního, v plném pak doslovu referáty zpravodajů, které se tisknou již pro každou schůzi subkomitétní, ale pouze pro vnitřní potřebu, a schůze samy, i plenární, nejsou veřejné, takže předběžné zprávy o nich dostávají se veřejnosti pouze ve znění redigovaném úřadníky konajícími úřad zapisovatelů. To má nepopíratelně dobrou stránku, že i v samém plenu není dost podnětu k »řečnění z oken« a projednávání udržuje se v mezích věcnějších. Součinnosť ministerstva jest dosti intensivní, zpravidla předcházívá i samu poradu subkomitétní dorozumění se vlády s referenty, vláda ostatně sama pečuje o opatření materiálu, jako se stalo na př. velikou knihou Ertlovou a Lichtovou o svépomocné organisaci družstevní, pak sestavením statistiky zahraničného obchodu (přípravou pro jednání o všeobecném celním tarifu a smlouvách obchodních) a neméně objemným spisem o produkci, tržbě i cenách obilních a bursovním obchodě (jako podklad pro velikou enketu terminovou, jejíž stenografický zápis jest zase určen za materiál pro porady rolnického oddělení). Probíráme-li obě vydané zprávy o dosavádních jednáních, spozorujeme ihned, že se Rolnická rada dosud dovedla vyhnouti tak řečeným velikým otázkám, jako jest na př. problém »dluhového vyvazení« rolnického; leč bychom sem chtěli počítati též záležitosť všeobecné povinné organisace společenstevní (ref. Bráf), kteráž hned v druhém roce přišla na řadu a usnešení o ní učiněná měla pak vliv na negativní vyřízení návrhův o zavedení poradných úřadníků, rolnictví znalých, při politických úřadech (týž ref.). Když se totiž položil již důraz na to, aby se nová povinná společenstva rolnická učinila znenáhla skutečným orgánem agrárního selfgovernmentu, pozbyl závažnosti požadavek zřízení armády podřízených a úřadníků poradních. Sice nescházelo pokusův o vtažení otázky »dluhového vyvazení« v celém rozsahu, ale tím, že pojata ona do širšího rámce úvěrového problému, dostala celá ta záležitosť zatím střízlivý ráz předběžného vyšetření o úvěrní organisaci zemědělské. Důkladný referát Hattingbergův, jenž velmi rozšířen objevil se pak ve veřejnosti v podobě samostatné knihy, obmezil se na sestavení hledišť pro základy znenáhlého vybavení dluhového na podkladě nynější organisace úvěrní (srv. výše článek prof. Bráfa).
Z dalších záležitostí všeobecnějšího rázu uvésti jest zejména referát Lichtův o podporování svépomocného družstevního ruchu zemědělského, kterýž — arci už po předběžném dorozumění s vládou — vytkl zásady o spůsobech a dosahu vládních podpor v příčině této a mohl se státi hned pak podkladem pro příslušnou vládní akci. Také otázce opravy akciového práva (ref. Marchet) věnován zvláštní referát a provedena porada, v níž neopomenuto poukázati na potřebu, aby také v Rakousku byly zavedeny t. zv. společnosti s ručením obmezeným, které v Německu už dobře se osvědčují. Za to v otázce celno-politické (ref. Zedtwitz) nepřišlo se dosud dále než k poradám přípravným. Do oboru sociálno-politického zasáhlo se třemi záležitostmi: otázkou o upravení služebního poměru úřadnictva hospodářského v oddělení rolnickém (ref. Marchet), v hornickém pak o zkrácení pracovní doby (ref. Scherks) a pokračovacím vzdělávání mladistvých dělníků báňských (ref. Jičínský). Tu se arci ukázalo, že Rolnická rada rázem složení svého je mnohem upjatější s hlediště ochoty k rozhodnějším sociálno-politickým krokům opravným nežli nová naše instituce Rady pracovní. Všecky ostatní v obou rocích 1899 a 1900 projednané záležitosti týkaly se podrobnějších otázek, jako zejména o pojištění krupobitním (výsledek vlastně jen přípravný, ale pěkný materiál v referáte Marchetově), o levném prodávání soli dobytčí (ref. Mauroner), o otázce tuberkulinové (ref. Wienmayer), o podporování mlékařství (ref. Carpine), o podporování vývozu ovocného a povznesení ovocnictví (ref. Richter), o potírání a zamezení révové nemoci Black-rotu, o podpoře vývozu tavolet, o sproštění daně při novém zalesňování, osvobození neprůmyslových režijních pil od daně výdělkové.
B.