Z oboru samosprávy. Podává dr. Vl. F.
Samospráva. Řada přednášek, pořádaných Českým klubem v Praze. 1899.
Přednášky tyto konaly se již r. 1897, podávají však (nehledíc k starším článkům dra B. Riegra v Osvětě r. 1889 a násl.) doposud nejznamenitější úvahy o tomto předmětu v literatuře naší posledních let. V řadě přednášek pojednáno o pojmu a povaze samosprávy (prof. dr. J. Pražák), o samosprávě v Anglii (prof. dr. A. Bráf), ve státech německých (Pražák), v Uhrách (prof. dr. B. Rieger), ve Francii (dr J. Trakal), ve Švýcarsku (Rieger) a na Rusi (prof. dr. Řežábek), pak o některých návrzích rakouských v příčině samosprávy (Bráf).
V úvodní přednášce Pražákově vymezen pojem samosprávy ve shodě s novější doktrinou německou, jakožto »podíl ve výkonné moci, který poskytnut jest jednotlivým skupinám společnosti lidské s dopuštěním státní moci, a to za tím účelem, aby mohly přivésti k platnosti zájmy, které jimi jsou zastoupeny.« Naproti nejasným názorům rozšířeným v obecenstvu vytknuto, že samospráva jakožto odvětví správy veřejné neliší se zásadně od veřejné správy zeměpanské co do úkolu, nýbrž jen svojí organisací; že pojem samosprávy zahrnuje nejen samosprávu skupin místních (obcí nižších a vyšších), ale i svazků odborových (komor, společenstev a j.); že samospráva nesouvisí pojmově (nýbrž jen historicky) se snahami státoprávními a historickými, ani s politickým liberalismem (dokladem přednáška Trakalova doličující skrovnou míru samosprávy ve Francii).
Z ostatních přednášek o samosprávě v jednotlivých státech podle účelu celého cyklu nejvíce pozornosti vzbudily ty, ve kterých srovnáním domácích poměrů s cizími podány pokyny pro reformu samosprávy domácí. Tak zejména přednáška Riegerova, ve které poukázal (dle své starší práce o samosprávě uherské v Osvětě 1890) k novějším, doposud neprovedených projektům reformním (Szapáryho r. 1891, Bánffyho r. 1897), směřujícím k postátění úřednictva municipálního; autor neodporoval by obdobné reformě i v naší samosprávě. Ke zlepšení naší samosprávy, pokud jde o úřednictvo její, poskytují vzory též poměry v Německu, kde úřednictvo toto má postavení veřejnoprávní, a větší váhu naproti živlům laickým (Pražák), i v Anglii, kde úřednictvo novodobé korporační samosprávy, která nastupuje vedle a na místo starého selfgovernmentu, podrobeno jest dozoru vrchních úřadů správních (Bráf).
Jiný požadavek, jejž jak Rieger ze samosprávy uherské, tak i Pražák z poměrů ve státech německých dovozují pro reformu naší správy veřejné, jest odstranění dualismu, t. j. úplného oddělení veřejné správy korporací samosprávných i zeměpanských úřadů, a zjednání součinnosti občanstva a samosprávných jeho svazků v širokém oboru správy státní po příkladu správních výborů uherských resp. výborů okresních, krajských a rad provinciálních v Prusku. Vzhledem k tomu, že těžko bude uvésti naše okresní zastupitelstva v territorialní souhlas s politickými úřady prvé instance, doporučuje Rieger jako prvý krok na cestě reformy zřízení zastupitelstev a zeměpanských úřadů krajských. Závěrečná přednáška Bráfova věnována jest z největší části této myšlénce zřízení krajského, která objevuje se již v návrhu ústavy na říšském sněmě Kroměřížském r. 1849, i v prozatímním zákoně obecním ze 17. března 1849, v návrhu Perthalerově (Palingenesis 1860), v osnově Belcrediově, předložené sněmům r. 1865, v debatě říšské rady r. 1876 o návrhu Goellerichově (Plener), i v rokování sněmu království českého o návrzích ohraničovacích r. 1886, od které doby již otázka tato nevymizela z diskusse veřejné. Ovšem spřežení návrhů krajského zřízení se snahami o utužení centralismu říšského (vylučováním zemských instancí) učinilo tyto návrhy předmětem politických zápasů, a spíše je oddálilo od uskutečnění.
Rozšíření a zdokonalení samosprávy bylo ode dávna stálým a neproměnným článkem v politických programech domácích stran; i jest s podivením, že kniha tak bohatá podněty k reformě naší samosprávy nevzbudila širšího a hlubšího ohlasu. Pokud nám známo, ozval se s jedné strany (Samosprávný obzor 1900, str. 34.) odpor proti požadavku v knize vyslovenému, aby státní úřady správní byly sloučeny se sbory samosprávnými, a odůvodňován odpor ten ochranou, kterou v dobách vládní nepřízně poskytovaly samostatné, samosprávné korporace utlačeným národnostem. Ovšem právem naproti tomu ukázal prof. Pražák ve své přednášce, jak v dobách vzníceného nacionalismu samospráva může státi se národnostním menšinám osudnou. Také o úspěšnosti naší zemské školní rady a okresních školních rad, které jsou jaksi prvním pokusem o odstranění dualismu správního, rozcházejí se úsudky. —
Z literatury positivního práva domácího, pokud se týká samosprávy, zaznamenáváme 2. vydání díla prof. dra Jiřího Pražáka: Rakouské právo veřejné, části I., jež obsahuje ústavu obecní a okresní. Nové vydání spisu vynikajícího bohatostí obsahu, klassickým slohem a vzácnou přehledností, liší se od 1. vydání (1895) hlavně v kapitole o právu domovském, přihlížejíc k nové úpravě tohoto práva v novelle z 5. prosince 1896 č. 222 ř. z.
Novella k zákonu o právu domovském jest předmětem populárního výkladu několika spisků, v posledním roce vyšlých: — Dr. Frant. Roček: Právo domovské, Praha 1901. — Ph. C. Jan Pauly: Praktické pokyny o domovském právu, Smíchov 1901. — Judikaturu o předmětu tomto obsahuje kommentární spisek: J. Trávníček: Domovské právo dle zákona ze dne 3. pros. 1863 ř. z. č. 105 a zákona ze dne 5. pros. 1896 ř. z. č. 222, Praha 1899. — Soustavnější spracování látky podává JUDr. August Mayr: Die Heimatgesetz-Novelle vom 5. Dez. 1896 R. G. Bl. No. 222, Vídeň 1901. — Pro úplný přehled domácí literatury české uvádíme též spisek JUC. Jos. Podoláka: Zřízení obecní a řád volení v obcích.
Samosprávný obzor. Časopis věnovaný správě politické a zvláště samosprávě. (Řídí Frant. Schwarz, spoluredaktor Dr. Heřman Šikl). Roč. XXII. 1900. — Kromě praktických případů ze správy veřejné a článků hájících zájmy úřednictva okresního a obecního, vytýkáme z obsahu tohoto ročníku dva články Dra Josefa Žaluda, O právní povaze honebního společenstva a propachtování honitby, jimiž hájí se názor, že společenstva honební podle česk. zákona o myslivosti z 1. června 1866 č. 49 z. z. jsou nucené korporace veřejnoprávní, a že členové jejich jsou povinni dle míry svých pozemků přispívati k náhradě škod zvěří spůsobených; pak úvahy o některých předlohách zákonů týkajících se samosprávy (o zemské přirážce k dani z líhu, o stavebním řádu pro Prahu, o úpravě poměru obecního statku, o myslivosti).
Österreichische Zeitschrift für Verwaltung (vydavatel Dr. Karel rytíř Jäger). Roč. XXXIII., Vídeň 1900. — Z větších článků původních uvádíme: Otto Mayr: Über die socialen Aufgaben der Städte; dovozuje zákonné oprávnění obcí k opatřením sociálně politickým i nad míru povinností, jež jim ukládají zákony chudinské; jako hlavní obory této působnosti obcím doporučuje autor prostředkování práce veřejné v dobách nouze, pojištění pro případ prázdně a ztráty zaměstnání, zřizování kolonií dělnických, policii bytovou a opatření assanační, péči o duševní a mravní potřeby dělnictva, především pak péči o vlastní zřízence obecní; k tomu se pojí článek téhož autora: Socialaltruistische Probleme. — Dr. Arnold Lehmann: Beiträge zur Geschichte des österr. Forstrechtes. W. v. Laschan: Das neue Jagdkartengesetz für Krain. Dr. Moriz Caspaar: Der Entwurf eines Fischereigesetzes für Steiermark; předloze zákona vytýká se tu, že příliš hájí zájmů rybářství na újmu podnikání průmyslového. Petr Steinböck: Die differenzielle Bemessung der Zuschläge zu den direkten Steuern, odsuzuje fin. zákon dolnorakouský z r. 1899, jímž ustanovena pro jednotlivé třídy daně výdělkové různá výměra zemské přirážky. Jak. Soušek: Das Ausweisungsrecht der Gemeinde, ukazuje, jak vypovídací právo obce nemělo od původu jiného účelu, než aby jím obec zameziti mohla nabytí práva domovského, jak zákonem o právu domovském z r. 1863 právo toto pozbylo smyslu a teprv novellou k zákonu tomu z roku 1896 stalo se zase praktickým. Policejní povahy toto vypovídací právo obcí nikdy nemělo. — Jos. Glos: Die Vieldeutigkeit des Begriffes Sicherheitsbehörde in unseren Gesetzen u. die zweifelhafte Competenz der landesfürstl. und der Communalbehörden. — Ostatně z obsahu ještě uvádíme: Jos. Glos: Abgaben von Lotterieunternehmungen und ähnl. Spielen u. die Einkommensteuer von Loosgewinn, dovozuje, že výhry tyto nejsou předmětem daně důchodové. Dr. Emil Beck: Über die Verjährung im polit. Strafverfahren. Dr. Joh. Bousek: Die rechtl. Eigenschaft des sog. Grundwassers. Dr. Al. Tischler: Gewerbeberechtigungen als Pfandobjecte; dovozuje nepřípustnost ve mnohých případech a neúspěšnost exekuce na živnosti dle nového exekučního řádu. Dr. Mayrhofer von Grünbühel: Die Minoritätsschulen. Dr. Buchmüller: Wer ist gesetzl. Vorsitzender der Wahlkommission bei den Wahlmännerwahlen f. den Reichsrath in der V. Curie?
Blätter für Selbstverwaltung (vydavatel Dr. St. Licht v Brně). XI. roč. 1900; časopis ten slouží hlavně zájmům společenstev zemědělských.—