NPD documents search: Právník, 58 (1919) - Nové zákony proti válečné lichvě

370

Hovorna.

Nové zákony proti válečné lichvě.
Nové zákony proti válečné lichvě nezbavily nás neblahého § 20. (nyní § 7. zákona č. 568), ale za to přinesly nám novou velkou potíž. Vznikla totiž otázka : Co si počne nyní soud s 371
takovými obžalovanými, kteří se dopustili celé řady trest. činů, spadajících pod pojem válečné lichvy — samozřejmě též i pod přísl. trestní ustanovení — a z těchto činů spáchaly některé před 28. říjnem 1918, jiné po něm?
Který soud je tu příslušným?
Dle prvního odstavce § 1. zákona ze 17. října 1919 č. 567 je lidový soud lichevní příslušný pro trestání válečné lichvy vůbec, neboť ze znění tohoto paragrafu je zřejmo, že přikazuje lidovým soudům lichevním i trestné činy proti cís. nař. z l. srpna 1914 č. 194 ř. z., ze 7. srpna 1915 č. 228 ř. z., z 21. srpna 1916 č. 261 ř. z., argum. slova: »vydaným od počátku války«, a takové činy nemohly býti spáchány po 28. říjnu 1918, poněvadž, tato nařízení v té době již neplatila.
Vzhledem k určitému všeobecnému znění prvního odstavce
§ 1. cit. zák. může míti druhý odstavec téhož paragrafu jen ten smysl, že vládě se ukládá, aby výslovně jednotlivě vyjmenovala ony trestní činy, na něž se vztahuje, ustanovení prvního odstavce, nikoliv ale, že by se zmocňovala, aby z trestních činů, jež svojí povahou pod první odstavec § 1. zřejmě spadají, vybrala dle své libosti jen některé.
Tuto určitost a jasnost ruší však naprosto § 30. téhož zákona svým dodatkem: »a to i při trestných činech spáchaných před tímto dnem (to je dnem platnosti tohoto zákona tedy před 7. listopadem 1919), avšak po 28. říjnu 1918, pokud nedošlo k rozhodnutí první solice.«
Kdyby nebylo v § 1. slov: »od počátku války« znamenala by prvá věta § 30., že zákon ten nabývá dnem 7. listopadu 1919 účinnosti nejen ohledně činů spáchaných po tomto dni, nýbrž i ohledně činů spáchaných v době od 28. října 1918 až do 7. listopadu 1919.
Avšak § 1. v jeho úplném znění stanovena byla účinnost tohoto zákona ještě daleko šíře, než jak by ji rozšiřoval § 30. svým shora citovaným dodatkem prvé věty: »a to i při...«
Nezbývá tudíž nežli prohlásiti tento dodatek za zbytečný. Vzhledem k positivnímu znění právě zmíněného dodatku a k určitému znění § 1., zejména vzhledem k jeho slovům »vydaným od počátku války«, nelze přiznati prvé větě § 30. ten účinek, že by odnímala lidovým soudům lichevním činy spáchané před 28. říjnem 1918. Vždyť nabývá-li 7. listopadu účinnosti celý zákon, nabývá jí jistě i § 1. a ten již v sobě zahrnuje nejen účinnost tohoto zákona »i při trestních činech spáchaných před tímto dnem, avšak po 28. říjnu 1918«, ale i při činech 372
spáchaných před 28. říjnem 1918. § 1. tedy neruší § 30. Má § 30. totiž jeho slova: »a to i při...« za účel rušit slova »vydaným od počátku války« § 1.? Neboť v tomto případě nejednalo by se o pouhé obmezení účinku, nýbrž o naprosté zrušení. Vydává zákonodárce v jednom paragrafu předpis, aby jej v jiném paragrafu téhož zákona rušil?
Výklad opačný nejen, že odporuje jasnému znění § 1., ale vede i k dalším záhadám.
Není-li pro činy (válečnou lichvu) spáchané před 28. říjnem 1918 lidový soud lichevní příslušný, který soud je má souditi tehdy, když se kladou za vinu obžalovanému vedle činů spáchaných po 28. říjnu 1918?
Vzhledem k § 4. cit. zákona a § 56. tr. ř. mohlo by se tvrditi, že je tu příslušný ten z obou v úvahu přicházejících soudů, který předstihl. Avšak taková logika vedla by k tomu, že by pak lidové soudy lichevní soudily i krádeže atd. Lidový soud lichevní je soudem výminečným. Mohou takovému soudu býti přidělovány trestní činy, jež k němu nejsou přikázány výslovně zákonem? Mohou mu ale naopak býti odnímány tr. činy, jež k němu zákonem přikázány jsou? Nezbylo by nežli odděliti činy spáchané před 28. říjnem 1918 od činů pozdějších a stíhati každé u jiného soudu. Bude tohle ulehčením práce, bude možno urychlené vyřízení? To je úžasné zatěžování soudu zbytečnou dvojitou prací.
Ale nad to se to nedá provésti, neboť kdo a jak bude souditi tehdy, když se tím zisk přesahující 2000 K rozdělí na obnosy pod 2000 K?
Co s tím má dělat dvacátý osmý říjen 1918? Proč tu tak rušivě zasahuje? Komu je to k užitku? Nejlepší by bylo, kdyby tu zasáhl zákonodárce. Pouhému vládnímu nařízení lze tu stěží přiznati právo k rozhodnému zasáhnutí.
Dr. B. Šudoma.

Citace:

Nové zákony proti válečné lichvě. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1919, svazek/ročník 58, s. 386-388.