420
Polská komise kodifikační. Dovídáme se z G. H. z 21. září 1919 čís. 39—40, že v Polské republice zákonem ze 6. července 1919 utvořena jest polská komise kodifikační. Úkolem jejím jest příprava potřebných zákonných osnov za souhlasu ministerstva spravedlnosti aneb i na základě usnesení sněmovních aneb z vlastního popudu komise. Na ministerstvu spravedlnosti jest, aby osnovy ve sněmu podávalo. Tomuto ministerstvu také musí komise podávati občasné zprávy o své činnosti. Komise skládá se ze 40 členů a ministr spravedlnosti může se zúčastniti jednání buď osobně neb delegátem. Presidenta a vicepresidenta této komise jmenuje president republiky, rovněž jako prvních 40 členů komise na návrh ministra spravedlnosti a zemského maršálka. Jednací řád, organisaci a řád pracovní si stanoví komise sama. — Máme-li na mysli neřídkou ukvapenost a tím zaviněnou nedostatečnost nových zákonů, seznáme důležitost a prospěšnost takové kodifikační komise též pro naši československou republiku. Polska jest ovšem ve věci té ve výhodě tím, že do komise může povolati teoretiky a učence ze tří universit (z Varšavy, Krakova i Lvova), kdežto my měli jsme dosud jen jednu universitu a tím i obmezený počet teoretických odborníků. Možno důvodně a pevně doufati, že rozvojem nových universit v Brně i v Bratislavi také nám za krátko dostávati se bude dostatek způsobilých a školených členů pro československou kodifakční komisi, jejíž potřebu a prospěšnost netřeba dokazovati.