Přestupky železničního řádu dopravního.

I. Představení obcí, organy bezpečnostní a vůbec politické úřady mají přísně bdíti nad zachováváním ustanovení II. odst. železničního řádu dopravního ze dne 16. listopadu 1851 č. 1. ř. z., účinně podporovati při tom zřízence železniční, provinilce podle okolností vzíti do vazby a je odevzdati ku potrestání příslušného soudu. Zřízenci železniční mají zatknouti a nejbližšímu politickému zástupci nebo soudnímu úřadu k dalšímu řízení odevzdati osoby provinivší se proti předpisům železničního řádu dopravního, kteréž napomenutí neuposlechly nebo spáchaly skutek rušící nebo ohrožující bezpečnost dopravy ve všech těch případech, kde není tu okamžité pomoci policie (politických nebo soudních úřadů). II. Ku výkonu tohoto policejního oboru působnosti propůjčeného úředníkům a zřízencům železničním, jakož i za účelem svědomitého plnění povinností svých vůbec bývají vzati do státní správy v přísahu úředníci a zřízenci, jimž dle poměrů místních přísluší dohled nad drahou a příslušenstvím jejím a nad obecenstvem dráhy používajícím a to i na dráhách soukromých. Takto pod přísahu vzatí úředníci a zřízenci železniční požívají co do svých opatření úředních vůči obecenstvu i na drahách soukromých stejné zákonné ochrany jako všechny veřejné organy.
III. Každá činnost nebo opomenutí co do ustanovení železničního řádu dopravního trestá se dle řádu tohoto a dle ustanovení všeobecného řádu trestního (§§ 101—103 želez. řádu dopravního); jednání a opomenutí příčící se ustanovením II. odst. želez řádu doprav. a spadající pod ustanovení všeob. trestního zákona přináležejí ke kompetenci soudů; jednání a opomenutí však, jichž subsumovati nelze pod ustanovení všeob. trestního zákona, patří ku kompetenci úřadů politických (rozh. nejvyššího soudu ze dne 5. července 1870 č. 6171).
IV. Co do jednání a opomenutí příčících se ustanovením železničního řádu dopravního průchod mají tyto §§ všeob. trestního zákona: 68, 76, 81, 85, 86, 87, 88 a 89 (zločin veř. násilí), 172 a 175 (zločin krádeže), 279, 280 a 283 (přečiny a přestupky proti veřejnému řádu), 312, 314, 318 a 319 (přestupky proti veřejným ústavům a opatřením), 335, 336 a 337 (přečiny a přestupky proti bezpečnosti těla), 431, 432 a 433 (jiné přestupky poškozující nebo ohrožující tělesnou bezpečnost), 434 a 459 (přečiny a přestupky proti bezpečnosti vlastnictví) a 468 (přestupky zlomyslného poškozování cizího vlastnictví).
V. Rozhodnutí kasačního dvora: Krádež na předmětech ku dopravě sice určených, avšak ku dopravě neupotřebených není zločinem dle § 175 I. b) tr. zák. (rozh. ze dne 9. listopadu 1858 č. 12667). Poškození ohrad a plotů sloužících k ochraně tratí jeví se býti veřejným násilím spáchaným zlomyslným poškozením vlastnictví dráhy (rozh. ze dne 11. listopadu 1874 č. 9248). Poškození výstražných tabulí tresce se jakožto veřejné násilí, spáchané zlomyslným poškozením vlastnictví dráhy (rozh. ze dne 10. ledna 1883 č. 12648). Aby byl zřízenec železniční vzat do přísahy, není zákonnou náležitostí pro právní ochranu jeho dle § 68 tr. zák. Co do právní ochrany nerozhodnou je okolnost, zda zřízenec železniční překročil meze svého oprávnění (rozh. ze dne 16. února 1888 č. 1746.). Vytržení mezního kolu není veřejným násilím dle § 85 lit. c) trest. z., nýbrž toliko přestupkem zlomyslného poškozování cizího vlastnictví dle § 468 tr. z. (rozh. ze dne 11. ledna 1889 č. 12370).
Odporuje-li kdo skutkem nařízením hlídače u výkonu jeho služby, dopouští se zločinu naznačeného v § 81 zločinu veřejného násilí proti vrchnostenské osobě ve věcech úředních (rozh. ze dne 29. ledna 1889 č. 759). Rozlámání uzavřené závory zakládá zločin veřejného násilí, spáchaný zlomyslným poškozením vlastnictví dráhy (rozh. ze dne 21. února 1889 č. 15140). Opomenutí při pošinování ohrožující život nebo tělesnou bezpečnost zakládá přečin proti bezpečnosti života (rozh. ze dne 27. dubna 1889 č. 1955).
Vložení ruky na hlídače u výkonu jeho služby trestá se — nebyl-li hlídač tím omezen u vykonávání své služby — jakožto přestupek skutkové urážky dle § 312 tr. zák. a nikoli jako zločin veřejného násilí dle § 81 tr. z. (rozh. ze dne 14. října 1889 č. 11306).
Násilné vložení ruky na železniční organ službu konající ve služebním šatu zakládá i tehdy zločin veřejného násilí, neodnáší-li se služební činnost dotyčného organu ku výkonu služby nebo k ochraně vlastnictví dráhy (rozh. ze dne 20. prosince 1889 č. 5553).
Ochrana § 68 al. 2. tr. zák. není závislou na tom, aby dotyčný zřízenec železniční byl definitivně ustanoven a pod přísahu vzat. Spojovač vozů, který při pošinování vozů brání osobám přecházeti přes koleje, jedná ve vykonávání své služby (rozh. ze dne 1. března 1890 č. 12800).
Železničnímu zřízenci přísluší právní ochrana vedle §§ 68 a 312 tr. z. bez ohledu na to, zdaž vzat jest v přísahu ve smyslu železničního řádu dopravního či-li nic. Zřízence dráhy, který provází osobu přestoupivší předpisy policie železniční ku zjištění totožnosti osoby k nejbližšímu úřadu obecnímu, pokládati sluší za úřední osobu a přísluší mu i při tom ochrana zákona trestního (rozh. ze dne 15. ledna 1891 č. 9000). Co do krádeží na železnicích a jich příslušenství lze užiti § 175 I b) tr. z. tehdy, když trestná činnost může způsobiti přerušení dopravy. Zločinné odcizení kolejnice jakožto součásti dráhy trestati sluší tedy dle tohoto místa zákona (rozh. ze dne 8. února 1892 č. 15886). Neoprávněné vstoupení na trať železniční nepostačí ku použití § 431 tr. z.; činnost tu sluší trestati jen jako přestupek řádu dopravního od úřadu politického, jestliže není tu nebezpečnosti naznačené v § 335 tr. z. a vědomí této nebezpečnosti (rozh. ze dne 4. května 1892 č. 5271).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Všeobecný slovník právní. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 919-921.