Vysvědčení úřední.


I. Vysvědčení úřední jest potvrzení, které vydává úřad o jisté skutečnosti ze spisů mu známé. Vysvědčení taková vystavují se v řízení civilním, trestním i správním. I zde nelze jednotlivé druhy vysvědčení úředních dopodrobna vyčísti, jelikož vysvědčení tato mohou prokazovati okolnosti přerozmanité.
1. Řízení civilní.
Za vyhotovení úředního vysvědčení žádají tu strany k tomu účelu, by podán byl jím úplný důkaz dle řádu soudního o jednotlivých okolnostech; ku př. soud knihovní vyhotoviti má úřední vysvědčení o skutečnostech z knih pozemkových a ze sbírky listin k žádosti oněch stran, jež takovýchto potvrzení potřebují ve svých právních záležitostech. (§ 41 nař. ze dne 12. února 1872 č. 5 ř. z.) Zvláštním druhem úředních vysvědčení jsou ona vysvědčení, která se vyhotovují o zákonu v rakouském státu platném a to za tím účelem, aby tuzemci mohli v cizozemsku práv svých se domáhati a hájiti. Takováto vysvědčení vyhotovuje jen ministr spravedlnosti; v nich dlužno určitě vyznačiti onen platný zákon a uvésti podstatný jeho obsah vlastními slovy zákona, avšak jest se při tom zdržeti všeho vysvětlování a vztahování zákona na určitý případ právní, takže úřadu cizozemskému musí býti ponechána volnost toho, by dle doslovu práva v Rakousku platného a úředním oním vysvědčením potvrzeného zavedl další řízení dle práva cizozemského předepsané (§ 282 pat. ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z.). Majíce vyhotoviti nějaké úřední vysvědčení mějtež soudové a úřadové pravidlem na mysli, zda dotyčná strana o vyhotovení žádající k tomu též legitimována jest; tak ku př. má věřitel pozůstalosti nárok na vystavení úředního vysvědčení o obsahu listiny odevzdaní, prokáže-li věrohodně pohledávku svou za pozůstalostí nebo za dědici (rozh. ze dne 31. března 1875 č. 3194, č. 5676 sb. »Gl. Ung.« XIII.); věřitel zástavní jest rovněž oprávněn žádati za vyhotovení úředního vysvědčení o tom, že a které zájmy proti dlužníku vykonány byly, nikoli však o tom, že dlužník exekucemi stíhán jest (§ 63 ř. konk.), jelikož předmětem vysvědčení úředního mohou býti toliko konkrétní skutečnosti, nikoli však důslednosti z určitého stavu plynoucí (rozh. ze dne 13. ledna 1874, č. 263).
2. Řízení trestní.
V řízení trestním upraveny jsou blíže pro více případů podmínky, za kterých se úřední vysvědčení dává a to: Vysvědčení úřední.
a) zastaveno-li proti určitému obviněnému přípravné vyšetřování, musí se mu k žádosti jeho vyhotoviti úřední vysvědčení o tom, že není tu více nižádného důvodu k jeho dalšímu soudnímu stíhání (§ 110 odst. 2. tr. ř.);
b) nebylo-li při prohlídce domu neb osoby nic podezřelého nalezeno, dlužno účastníku k jeho žádosti vydati o tom úřední vysvědčení (§ 142 odst. 4. tr. ř.);
c) každý soukromý účastník oprávněn jest žádati ku provedení svých soukromoprávních nároků o to, aby mu dáno bylo úřední vysvědčení na základě nálezů o tom, že nález vešel v moc práva (§ 373 tr. ř.);
d) ten, kdo odpykal si nějaký trest, vzhledem k němuž pomíjejí škodlivé následky uvedené v § 10 lit. d) e) zákona ze dne 15. listopadu 1867, může žádati o vyhotovení úředního vysvědčení při onom soudu, jenž o případu trestním v první stolici byl nalezl, odepřel-li by toho, jest se obrátiti na představený vrchní soud zemský, po případě na nejvyšší dvůr soudní se žádostí v ten smysl vyznívající, že na odpykavším nelpí více žádné škodlivé následky. (§ 11 zák. ze dne 15. listopadu 1867 č. 31 ř. z.)
3. Řízení správní.
V řízení správním vyhotovují se rovněž vysvědčení o určitých skutečnostech prokazatelných z úředních spisů, kterážto vysvědčení bývají označována dle účelu zvláštního, k němuž sloužiti mají, tak ku př. jsou výtahy z matrik v nejširším slova smyslu úředními vyznačeními. Úřední potvrzení o tom, že určitá osoba žije, jest pravidlem nazýváno vysvědčením o žití, o totožnosti nebo o existenci (srv. čl. »Vysvědčení o žití«). Úřední vysvědčení o vykonaném očkování neštovicemi ochrannými známa jsou pode jménem »Vysvědčení očkovací«. Dále jsou vysvědčení úřední o škodách polních, vysvědčení představenstev obecních za účelem nabytí výroby pálenky od daně osvobozené a j. v.
II. Právo poplatkové.
Ve příčině úředních vysvědčení činí zákon poplatkový trojí rozdíl a to:
a) jsou úřední vysvědčení, jež povinnosti poplatkové podléhají bezpodmínečně a musí býti opatřena kolkem 1 zl.; jsou pak to ona úřední vysvědčení, kteráž vyhotovují se v řízení sporném nebo nesporném k žádosti některé strany na potvrzenou určité soudu známé skutečnosti, dále jsou to výtahy a stvrzenky z knih pozemkových, z rejstříku obchodního a společenstevního a pod.;
b) úřední vysvědčení bezpodmínečně od poplatku osvobozená jsou: úřední vysvědčení, vysvědčení očkovací, úřední vysvědčení o mravnosti (zachovalosti) a majetkových poměrech osob ucházejících se o výchovu nalezenců, vysvědčení o pobytu a bydlišti k tomu účelu, aby vydána býti mohla listina cestovní nebo list domovský, veškery výtahy z matrik, kteréž vyhotovují se pro účely vojenské evidence (výn. ze dne 15. července 1878, č. 9036), úřední vysvědčení duchovních správců o tom, že odmítli předsevzíti ohlášky nebo oddavky (výn. min. fin. ze dne 28. prosince 1868 č. 37375), dále výtahy, které vyžádány jsou na soudech trestních, veškera úřední vysvědčení, jež mají býti vyhotovena dle předpisů zákona a řízení trestního [srv. svrchu I., 2 a) — d)] vysvěd- Vysvědčení úřední.
čení služební a vysvědčení o chování zapisovaná úředně do knížek cestovních nebo do knížek služebních a j. v.;
c) úřední vysvědčení podmínečně od poplatku osvobozená jsou ona, jež upotřebena jsou k tomu účelu, k jakému bylo o jich vyhotovení žádáno. Sem počítati jest úřední vysvědčení, o která požádají veřejné orgány neb úřady ze všeobecných nebo místních zdravotních ohledů nebo vůbec k nějaké úřední potřebě; úřední vysvědčení o existenci oněch okolností, jimiž podmíněno jest požívání určitého příspěvku na výživu nebo nějakého chudinského obročí; dále vysvědčení o existenci osoby za tím účelem, by mohla vybrati si úroky ze státních úpisů dlužních; výtahy z matrik, o něž diplomatickou cestou cizozemské úřady požádají, je-li šetřeno v onom státu reciprocity, pokud se oněch výtahů v cizozemsku užije a t. d.
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Vysvědčení úřední. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 629-631.