Území celní.

Území celní tvoří země ležící uvnitř čáry celní (§ 1 ř. cel. a monop.). K celnímu území rakousko-uherskému patří tudíž veškera království a země na říšké radě zastoupené, dále i země koruny uherské na základě obnovené jednoty celní a obchodní. V toto území celní pojato bylo též knížectví Lichtenštejnské důsledkem státní smlouvy mezi Rakousko-Uherskem a knížectvím tímto dne 5. června 1852 uzavřené a v letech 1863 a 1876 obnovené. Vedle této státní smlouvy mají v knížectví Lichtenštejnském Uznání dluhu.
platnost — bez porušení zeměpanského práva výsostního panujícího knížete — příslušné rakouské zákony a nařízení týkající se cel, státních monopolů, daně potravní, kolků na kalendáře, časopisů a hracích karet.
Území celní dělí se ve vnitřní území celní a v okres pohraničný; pohraničným okresem rozumí se prostor ležící podél čáry celní; jeho šířku určuje ministerstvo financí a jest okres tento podroben zvláštnímu dohledu. Osady ležící v okresu pohraničném uvedeny jsou ve zvláštním seznamu a obsahují místní tabule osad ležících proti zemským hranicím a udávají, zda dotyčné místo leží v pokraničném okresu čili nic. Čára pak, k níž sahá až pohraničný okres, sluje vnitřní čarou a území, jež čára tato obepíná, nazývá se území celní vnitřní.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Území celní. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 415-416.