Tělocvik.

.
1. Tělocvik má míti nyní při vychování mládeže týž úkol jako gymnastika u Řeků.
K významu tělocviku náležitě přihlíženo teprve v říš. zák. školním ze dne 14. května 1869 č. 62 ř. z. Pro obecné a měšťanské školy chlapecké prohlášen tělocvik za povinný (obligátní), pro školy dívčí za nepovinný předmět vyučování (§§ 3 a 17 cit. z.). Rovněž na ústavech ku vzdělání učitelův a učitelek škol národních byl tělocvik pojat v učební plán jako předmět obligátní (§§ 29 a 30). Kandidáti učitelství mají dosáhnouti způsobilosti chlapce a dívky na národních školách tělocviku vhodně vyučovati a mají si dále osvojiti znalost dějinného vývoje, podstaty a pedagogického úkolu tělocviku na národních školách, jakož i stavby nářadí a zařízení tělocviku. Učební cíl u učitelek jest týž, jen že se ovšem týká způsobilosti vyučovati tělocviku dívky (§§ 30 a 45 org. stan. ústavů ku vzdělání učitelův a učitelek na veřejných školách národních, nař. min. kultu a vyuč. ze dne 31. července 1886 č. 6031, výn. min. č. 50). Nařízení min. kultu a vyuč. ze dne 12. března 1888 výn. min. č. 19 bylo pro Čechy (a pak i pro celou řadu jiných korunních zemí) nařízeno, že každá školní budova dle možnosti má míti zvláštní místnost pro tělocvik; cvičiště venku budiž založeno tak, aby je bylo lze od školní budovy přehlédnouti, budiž chráněno před deštěm, obehnáno plotem a po stranách posázeno stinnými stromy. Ohledně vyučování tělocviku na školách středních (gymnasiích, reálných gymnasiích a školách reálných) obsahuje bližší ustanovení nař. min. kultu a vyuč. ze dne 12. února 1897 č. 17261 ex 96 výn. min. č. 17. Tělocviku má býti vyučováno po 2 hodinách týdně a cílem jeho jest všeobecný cíl tělocviku: tělesná výchova, duševní obratnost a čilost, odvaha a vytrvalost.
2. Způsobilost k vyučování tělocviku.
Nař. min. kultu a vyuč. ze dne 10. září 1870 č. 9167 č. 116 ř.
z., věst. min. č. 132 byl vydán předpis o zkouškách kandidátů učitelství tělocviku na školách středních a ústavech učitelských, kterýž v podstatě obsahuje následující ustanovení: Kdo chce zastávati úřad učitele tělocviku na střední škole neb učitelském ústavě, musí se podrobiti za účelem nabytí učitelské způsobilosti zkoušce před zkušební komisí k tomu účelu zřízenou. Tato komise se zřizuje prozatím toliko ve Vídni. Předsedu, jeho náměstka a několik odborných examinátorů jako členy komise jmenuje ministr vyučování na dobu tří let, po jichž uplynutí nastává nové nebo opětné jmenování.
Zkouškou má býti vyšetřeno, zda-li kandidát má potřebné vzdělání intelektuelní, potřebnou obratnost ve cvičeních školního vyučování a racionelní methodu vyučovací. Zkouška jest theoretická a praktická a prvější skládá se dále ze zkoušky písemné a ústní. Při theoretické zkoušce má kandidát prokázati: 1. potřebný stupeň vzdělání všeobecného;
2. zevrubnou znalost tělocviku a
3. znalost lidského těla v ohledu anatomickém a fysiologickém.
Praktická zkouška se odbývá před jedním členem komise ústavu tělocvičného a má při ní kandidát osvědčiti racionelní methodu vyučovací, jakož i obratnost ve cvičení volném i ve cvičení na nářadí.
Chce-li kandidát dosáhnouti též kvalifikace pro vyučování tělocviku na ústavech ku vzdělání učitelek, má kromě toho ještě prokázati znalost zásad a zvláštností tělocviku dívčího. Před zkouškou má kandidát zapraviti u dolnorakouské zemské hlavní pokladny taxu 10 zl., jež v případě opakování zkoušky nutno opět zaplatiti. Zkušební komise podléhá bezprostředně ministru vyučování. Učitele tělocviku, kteří nejméně po pět let tělocviku samostatně prakticky vyučují a při tom svoji zvláštní způsobilost k vyučování tělocviku osvědčili, může ministr vyučování, slyšev prve zkušební komisi, od zkoušky způsobilosti zcela nebo z části osvoboditi.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Tělocvik. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 77-78.