Váhy a obchodní přístroje samočinné.

I. Tímto názvem vyrozumíváme zařízení, jež bez přímého nebo nepřímého působení osoby samočinně po vhození určitého penízu do určitého otvoru podají příslušný předmět, resp. udají váhu vážícího se člověka (váhy pro osoby). Názor dříve hájený, že podnik automatických vah a obchodních aparátů náleží mezi předpisy hauzírního patentu, nedá se zastávati, ježto zde naprosto schází podstatná náležitost pojmu podomního obchodu — chození s místa na místo a od domu k domu. Rovněž nelze zařaditi podnik samočinných vah v pojem živnostenského odvětví provozovaného objížděním, jelikož toto charakterisuje časový postup jednotlivých výkonů při provozování, Váhy a obchodní přístroje samočinné.
kdežto podnik vah automatických lze provozovati týmž podnikatelem současně na místech nejrůznějších. Nepřipouští se tudíž vydávání hausírních pasů a licencí podle cís. patentu ze dne 4. září 1852 č. 252 ř. z. a min. nař. ze dne 23. prosince 1881 č. 2049 v tomto oboru živnostenském a bude třeba spíše až do úpravy dotčených poměrů cestou zákonodárnou vycházeti z názoru, že jak prodej zboží samočinnými aparáty, tak i podnik automatických vah pro osoby jest podříditi zásadám práva živnostenského a že v tomto případě běží o prodej resp. o bezplatné vykonávání služeb v určité provozovárně. Jest tedy toto zaměstnání, jež záleží v tom, aby se vypátrala vhodná místa k postavení řečených vah, aby se vyplnily soukromé i veřejné podmínky přijetí v každém zvláštním případě, aby se podnik ten provozoval resp. provozovati dal, aby se obstarávalo a kontrolovalo inkasso, zkrátka obchodní i správní vedení celého podniku stálým, živností koncessí nevázanou. Ale co se týče živnostenské povahy jednotlivých samočinných aparátů na vážení, jest za příčinou ustanovení § 39 a násl. živn. ř. rozeznávati, jsou-li umístěny v téže obci, ve které jest sídlo podniku, čili nic; v prvém případě jsou již vedle citovaného § 39 přístroje na vážení, které jsou postaveny v obci stanoviště podnikového, spolu s tímto jedinou živností. Avšak ani automatické přístroje na vážení umístěné mimo řečené obce není snad považovati za samostatné pobočné závody po smyslu § 40 živn. ř., nýbrž spíše za nevyhnutelné články, za provozovací prostředky, dle starší rakouské terminologie za »vehikuly (voziky)« téže živnostenskoprávní jednotky.
Co se týče prodeje zboží samočinnými aparáty prodavacímí, jest vytknouti, že nehledíme k prodavacím přístrojům, jichž užívají oprávnění obchodníci v obci, kde provozují svou živnost, protože v takých případech aparát nekoná nic jiného, leč že zvláštním způsobem inkassuje tržní cenu za zboží k prodeji nabízené. Rovněž nelze mluviti o samostatné živnostenskoprávní povaze prodavačích přístrojů, jimiž prodávají továrny ležící v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených nebo jiné výrobní živnosti, byť i mimo obec svého stanoviště, jedině vlastní výrobky, neboť skladiště nebo prodejiště nepřestává tím, že jest »automaticky« provozováno, býti pouhou částí příslušné výrobní živnosti, ježto dle slovného znění min. výnosu ze dne 16. září 1883 č. 26 701 vyplývá to z práva příslušejícího živnostenským výrobcům, aby vedli obchod svými výrobky a svým zbožím. Naproti tomu skutečně samostatné provozování prodeje pomocí jednotlivého samočinného přístroje t. j. provozování vymykající se z rámce obchodu nebo výrobní živnosti, zakládá skutečně samostatnou živnost obchodní. Tím spíše dlužno povahu tuto přiznati podniku záležejícímu v prodeji jednoho nebo více druhů zboží na různých místech pomocí automatů. Aby tedy úřady mohly rozhodnouti o tom, zda v určitém případu dlužno vystaviti živnostenský list pro takovéto samočinné závody, zda běží o výron oprávnění přiznaného již určitému živnostníku nebo podnikateli či pouze o nový prostředek výrobní, musí znáti tyto úřady přesně a náležitě veškery samočinné váhy a samočinné obchodní přístroje příslušející přímo nebo nepřímo v kompetenci jejich a rovněž musí býti si vědomy všech momentů, jež ku posouzení živnostenské povahy takovýchto předmětů přispívají. K účelu tomu mají úřadové tito použíti nejen veškerých přístupných prostředků vyhledávání, nýbrž jmenovitě z oznámení čerpati, jež se jim v té příčině podávají. Jakmile tedy úřad Váhy a obchodní přístroje samočinné.
403
politický sezná na základě zmíněných oznámení a jiných informací skutečnosti odnášející se k takovýmto samočinným váhám a obchodním přístrojům v jejich okresu zřízeným, a nejde tu na základě seznaného stavu věcí o samostatnou živnost, nýbrž jen o součástky neb o provozovací prostředky podniků živnostenských usídlených mimo okres těchto úřadů, jest povinností úřadu politického učiniti o tom sdělení živnostenskému úřadu 1. stolice, v jehož okresu mají dotyčné podniky živnostenské svoje sídlo; na základě tohoto sdělení může pak ovšem úřad živnostenský zkoumati úplnost a správnost ohlášení tohoto podniku, jakož i poznati rozsah provozování (rozh. min. obch. ve shodě s min. vnitra ze dne 23. června 1892 č. 16 299).
II. Samočinné přístroje ku prodeji tiskopisů.
Má-li se provozovati prodej tiskopisů pomocí nehybných nebo pohyblivých automatů, přísluší politické vládě zemské schváliti seznam tiskopisů určených ku takovémuto prodeji; na přístroji samém pak musí býti vyznačen seznam tiskopisů uvnitř přístroje složených a obecenstvu přístupných (§ 3 tisk. novely ze dne 9. července 1894 č. 161 ř. z.).
III. Prodej tabáku pomocí automatů.
Ministerstvo financí vydalo v roce 1898 zvláštní regulativ pro prodej tabáku pomocí samočinných přístrojů; ustanovení o tom jsou tato:
1. Ku prodeji výrobků tabákových pomocí samočinných přístrojů jsou výhradně oprávněni — nikoli však povinni — prodavači tabáku zřízení úřady finančními.
2. K samočinnému prodeji tabáku smí se užívati jedině automatů, jež dodati má podnik s automaty tabákovými ve Vídni (Wrede a společníci) nebo jeho nástupci právní.
3. Tabákové automaty dlužno umístiti v obvodu jednotlivým prodavačům tabáku vykázaném tak, aby jich provozování nevadilo nijak dopravě a aby tím sousední trafiky poškozeny nebyly.
4. Samočinný prodej tabáku ve veřejných zahradách, sadech, na promenádách, výstavištích, závodištích, hřištích nebo tržištích, v lázních atd. dovolen jest předkem trafikám nalézajícím se na těchto místech nebo poblíže jich; jen není-li takovýchto trafik na naznačených místech, lze prodej povoliti i jiným prodavačům tabáku, jimž licence udělena byla.
5. Na nádražích přísluší prodej tabáku pomocí samočinných přístrojů trafikám nádražním, pokud se jim dostalo povolení ku prodeji tabáku od úřadu finančního ve srozumění s dotyčnou správou dráhy,
6. Případné zavedení automatického prodeje tabáku ve vlacích a na parolodích vyhrazeno jest zvláštnímu upravení.
7. Majitelé hostinců a kaváren, kteříž mají licenci ku prodeji tabáku, mohou postaviti ve svých hostinských místnostech tabákové automaty v libovolném počtu nebo mohou přenechati zdarma nebo za úplatu místo ku postavení podobných samočinných přístrojů oněm trafikantům, od nichž zboží tabákové odebírají.
8. Přeje-li si některý prodejní podnik míti tabákové automaty, povinen jest ohlásiti to u příslušného skladu tabákového.
9. Automaty musí býti zásobeny naprosto nepoškozenými výrobky a dlužno svědomitě vystříhati se při plnění automatů jakéhokoli zaměnění jich. Vazba v řízení exekučním.
10. Otvory ku vhazování peněz zařízeny jsou toliko pro niklovou minci rakouskou a uherskou po 10 a 20 haléřích. Nestojí-li tedy výrobek tabákový (doutník, cigaretta atd.) 10 nebo 20 haléřů a vhodí-li se tam nicméně (peníz) 10, pokud se týká 20 haléřů, musí prodavači k výrobku přiložiti do krabice zpět povinný obnos zabalený v neopotřebovaný papír.
11. Prodavači jsou přísně zavázáni svědomitě toho dbáti, aby konsumenti odebírající zboží ze samočinných přístrojů nikterakž zkráceni nebyli; prokáže-li se, že ten nebo onen prodavač jakkoli na újmu obecenstva jednal, může očekávati po opětovné marné výstraze ztrátu oprávnění k samočinnému prodeji, jsou-li tu pak okolnosti zvlášť přitěžující, může mu býti dána i výpověď z obchodu komisionářského. Majitelé trafik zodpovědní jsou za jednání pomocného personálu svého.
12. U oněch prodavačů tabákových výrobků, kteří mají i samočinné přístroje ku prodeji tabáku, musí býti vyloženy i archy stížnostní finančními úřady potvrzené, do nichž mohou konsumenti zapisovati případné stížnosti do nepřístojností udavších se při prodeji automatem.
13. Pravidelné výlohy, jež vzejdou prodavačům tabáku ze samočinného provozování, započtou se jim jakožto povolené náklady při úředním vyhotovení výkazů o výnosu a závadách.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Váhy a obchodní přístroje samočinné. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 423-426.