Tresty celní

.
1. Těchto trestů užívá se všeobecně, jestliže se zboží nebo předměty přes celní čáru bez zapravení celních poplatků dovážejí nebo vyvážejí nebo pokouší-li se je dovézti nebo vyvézti, buď při bezprostředním přenášení zboží přes hranice země nebo podáním nepravé deklarace zboží. Pro užívání celních trestů platí důchodkový trestní zákon ze dne 11. července 1835. Důchodkové přestupky jsou jednání neb opomenutí, jimiž se přestupují zákony a předpisy vydané k vybírání nepřímých dávek а k nim čítají se i zákazy, jimiž jest zapovězen dovoz, vývoz nebo průvoz určitých předmětů (§ 1 a 2 důch. z.). Vzhledem na kvalifikaci a důležitost následků rozdělují se důchodkové přestupky na podloudnictví, na těžké a jednoduché důchodkové přestupky. Podloudnictví samo člení se v patero druhů a to:
1. podloudnictví dokonané,
2. pokus podloudnictví,
3. nesprávné ohlášení zboží,
4. černé roty; podloudnictví povážlivé (viz čl. »Podloudnictví« a »Roty černé«.
2. Co se týče ce1nictví, považuje se za těžký přestupek důchodkový: Opomene-li kdo doložiti průkazu, že nevyclené průkazné zboží bylo k tomu úřadu, na nějž bylo poukázáno, dodáno, neb vysvětlení rozdílů mezi obsahem zboží a boletou a stavem jeho, hledě k způsobu a druhu nebo množství nebo počtu a vlastnosti balíkův a nádob; přestupek nočního zákazu v pohraničním okresu; přestupky proti dopravě a uschovávání zboží clem povinného v pohraničním okresu; opomenutý výkaz odebrání, původu nebo vyčlení za přitěžujících okolností; všecky ostatní důchodkové přestupky, jež nejsou označeny jako podloudnictví nebo těžké přestupky důchodkové, jsou jednoduchými důchodkovými přestupky. Ustanovením důchodkového zákona podléhá každý bez rozdílu osobních poměrů a také cizinci buďtež podle tohoto zákona posuzováni (§ 31 a 32 důch. z. tr.).
3. Druhy trestů povolené na přestupky důchodkové jsou peněžní pokuty, propadnutí zboží neb jiných předmětův a vězení. Nejmenší výměra majetkové pokuty proti témuž pachateli přestupku jest, byl-li vynesen rozsudek, při podloudnictví a těžkém přestupku důchodkovém 5 zl. a při jednoduchých důchodkových přestupcích 2 zlaté; největší výměra majetkové pokuty rozsudkem stanovené činí 10000 zlatých. Výměře trestu mají býti za základ položeny dávkové poplatky, jež skutečně zkrácení doznaly (poplatek celní a poplatek potravní daně) anebo nebezpečí skrácení vydány byly, rovněž i přirážky (poplatky licenční, obecní přirážky), nikoli však vedlejší poplatky (listovné, vážné, pečetné, skladištní nájemné, poplatek za psaní atd,). Pokutové poplatky buďtež vybírány v bankovní valutě (§ 36 a 54 důch. zák. trest.). (Nejvyšší důchodkový soud usnesením ze dne 7. listopadu 1895 č. 256 nejvyš. soudu důch. ve srozumění s ministerstvem financí prohlásil, že ve smyslu § 44 a 46 důch. zák. tr. výměře peněžních pokut, které zákon určuje jistou poměrnou částkou nebo násobkou celního poplatku, za základ položiti jest celní poplatek ve zlatě nebo stříbře s nádavkem toho času existujícím.) (Co se týče trestů za podloudnictví viz čl. Podloudnictví.).
4. Ohlášení zboží pokládá se za nesprávné, když předmět, který měl být udán, docela se zamlčí nebo udá se, který tu není, nebo když druh a způsob pojmenováním se označí, podle kterého následkem celní sazby jiná výměra dávky vypadne, než podle skutečné jakosti nebo když předmět, jenž podléhá dávce nebo zákazu, zůstal by zproštěn zapravení té dávky nebo užití zákazu nebo když množství zboží nebo nádoby není udáno (§ 15 provád. nař. k celnímu tarifu). Při předmětech, které se ohlašují nezabalené nebo podle kusů, jest trestným každý rozdíl; trestno jest též, je-li udané množství menší nebo větší nežli jak ohlášeno bylo a rozdíl činí deset ze sta; musí-li množství v každém balíku a každé nádobě zvláště udáno býti, budiž vyšetřen rozdíl každého balíku a každé nádoby; obsahuje-li balík nebo nádoba dvé nebo více druhů zboží, budiž vyšetřen rozdíl množství též při každém druhu zboží zvláště, pokud neběží o hrubou váhu celého balíku nebo nádoby; trestným jest i každý rozdíl v udání počtu balíků nebo nádob.
5. Před započetím řádného řízení trestního může ten, kdo byl zadržán pro důchodkový přestupek а k zodpovědnosti pohnán, žádati u zmocněného k tomu úřadu, aby bylo upuštěno od výkonu řádného řízení, jestliže před početím řádného řízení při podloudnictví pateronásobný a při těžkém přestupku důchodkovém čtyřnásobný obnos poplatku, podle něhož pokutu jest vyměřiti, při podloudnictví nezákonným dovozem absolutně zakázaných předmětů nebo se zbožím, při němž jest užiti pokuty podle jeho ceny, jednoduchou cenu, při podloudnictví nezákonným vývozem předmětů, které podrobeny jsou zákazu vývozu, polovici ceny složí nebo tím způsobem zajistí, aby za měsíc byla odvedena a všeho dalšího hájení se zřekne; aby se povolilo žádané upuštění od řádného řízení, k tomu jsou zmocněny, nepřevyšuje-li obnos pokuty 10 zl., hlavní celní úřady a jim na roveň postavené důchodkové úřady (některým hlavním celním úřadům jsou poskytnuta větší oprávnění); jiné úřady důchodkové, nepřesahuje-li obnos pokuty 2 zl., úředníci zřízení mimo sídlo okresního úřadu k vyšetřování důchodkových přestupků, nepřekročuje-li pokuta 25 zl.; finanční okresní úřady, nepřesahuje-li obnos pokuty 200 zl.; ve všech ostatních případech zemský finanční úřad (§511 a 540 důch. zák. trest.). Nepovolí se upustiti od stihání, jde-li o důchodkový přestupek, na který ustanovuje zákon trest vězení nebo o značně přitěžující okolnosti nebo jsou-li takové okolnosti na snadě, z nichž lze souditi, že důchodkový přestupek nebyl úplně odhalen nebo je-li s jiným již spáchaným příbuzný (§ 545 důch. zák. trest.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Tresty celní. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 133-135.