Zmaření zákonných následků trestních činů. — Zmatečnost.
851
Zmaření zákonných následků trestních činů. Jako schvalování činů trestních je deliktem, jejž trestní zákon musí stihati, ježto zahrnuje jednání takové vyzývání a navádění k dalším takovým činům trestním, musí rovněž trestní zákonodárství zabrániti, by trest sám aneb následky s trestem spojené nebyly třetími osobami zmařeny a nutno v takovém případě též osoby tyto pohnati k zodpovědnosti, ježto by jich jednáním trestní čin třetích osob zůstal beztrestným anebo by odstraněny byly následky, jež jsou s trestem po zákonu spojeny. § 310 tr. z. stanoví tudíž: kdo spůsobem v § 308 naznačeným, t. j. veřejným prohlášením (vývěskem na zdi, veřejnými řečmi nebo přednáškami pořádá neb uveřejňuje sbírky neb subskripce za účelem úhrady neb poskytnutí náhrady za propadnutí kauce, pokuty peněžné aneb odškodnění pro činy trestné, dopouští se přestupku a tresce se vězením od 14 dnů do 3 měsíců. Spáchán-li byl čin tiskem, stihá se co přečin a trestem je tuhé vězení od jedno do šesti měsíců (§ 310 tr. z.).
Zmatečnosť (v říz. soud. civ.) viz Žaloba o zmatečnosť.
Zmatečnosť (v říz. trestním) viz Stížnost’ zmateční.
Zmatečnost (v řízení trestním důchodkovém).
1 Pojem.
Zákon trestní důchodkový obsahuje jen kusá ustanovení o zmatečnosti řízení trestního důchodkového a liší toliko mezi zmatečností nastalou pro nešetření zákonných předpisů vůbec a mezi zmatečností řízení způsobenou
54* Změna jména.
tím, že činným byl nepříslušný úřad; v posledním tomto případu činí pak zákon opět rozdíl mezi zmatečností jevící se jako důsledek toho, že nebylo tu příslušnosti vzhledem к jednotlivým úkonům, jako ku př. jest vyhledávání skutkového podkladu, vyšetřování, popis skutku atd. a mezi zmatečností v tom případu, že učinil rozhodnutí nepříslušný úřad.
2 Zmatečnost při úředních výkonech nepříslušných úřadů.
Onen úřad, při kterém přísluší některému z vyšších úředníků pro případ odsouzení obviněného nějaký trestní podíl, není zmocněn k úředním výkonům nařízeným v § 514 č. 1 a 2 (vyhledávání skutkového podkladu, vyšetřování atd.), třeba by obviněný sám přivolil k tomu, by dotyčný úřad onen úkon provedl. Nešetří-li se tohoto nařízení, stává se vždycky neplatným celé řízení provedené úřadem k úřednímu výkonu nepovolaným (§ 527 odst. 2). V ostatních případech nemá úřední výkon nepříslušného úřadu ihned v zápětí zmatečnost; § 527 odst. 1. stanoví v té příčině toto: »Pustil-li se nějaký úřad neb orgán do vyhledávání nebo do vyšetřování v oněch případnostech, jež zákon jich úřední působnosti nepřikazuje, šetřil-li však při plnění úředního výkonu samého náležitou měrou zákonných ustanovení předepsaných pro tento úřední výkon, není sice úřední výkon ten sám o sobě neplaten, avšak úřadu k rozhodnutí povolanému vyhraženo jest právo k tomu, aby, uváživ dané okolnosti, nařídil opětné provedení úředního výkonu zcela nebo z části, pokud se toho potřeba shledá (§ 527 odst. 1 tr. z. důch.).
3 Zmatečnost při rozhodnutích nepříslušných úřadů. Neplatno jest rozhodnutí, kteréž učinil úřad k tomu nepříslušný. Neplatnost tuto vysloviti může toliko onen úřad, k němuž přípustná jest další cesta proti učiněnému rozhodnutí (§ 528 tr. z. důch.).
4 Zmatečnost následkem nešetření zákonných předpisů vůbec.
Zkoumati a zrušiti přihodivší se zmatečnost příslušen jest toliko vrchní důchodkový soud a nejvyšší důchodkový soud. Vyzírá-li totiž z prozkoumaného jednání očividná zmatečnost jeho, povinen jest vrchní soud rozhodnutí ono zrušiti a zavésti nápravu v řízení, třeba by žadatel o milost výslovně uznával právoplatnost rozsudku (§ 862 tr. z. důch.). Vrchní soud nemůže k odvolání nebo k žádosti o udělení milosti podané obviněným nebo osobami v jeho jménu jednajícími nebo uvězněným změniti v neprospěch jeho rozsudek, z něhož podáno bylo odvolání nebo žádost o udělení milosti. Tím však nevylučuje se možnost toho, aby rozsudek zrušen byl a zavedena v řízení náprava, jestliže zjistí se, že rozsudek zřejmě jest neplaten (§ 863 tr. z. důch.). Stejným způsobem postupovati má nejvyšší důchodkový soud vyřizuje opravné prostředky a žádosti podané o udělení milosti (§§ 862 č. 1, 2, 3, 863, 864 tr. z. důch.).