Vody důlní.

I. Pojem a význam.
Vodami důlními rozuměti jest vody, jež dolováním odkryty jsou а k účelům horním upotřebení docházejí. Mezi statky, kteréž dolováním podmíněny jsou, sluší vodám důlním přiznati přední význam a důležitost. K tomu však, čeho příčinou bylo dolování, má přední právo podnik horní sám a proto platila v právu horním ode dávna zásada, že horní vodstvo přináleží ku majetku hornímu a že vyhraženo jest potřebám dolování. Podnikateli hor, jehož horami důlní vody proniknou, přiznáno jest tedy přednostní právo používati jich k účelům těžby a hutnictví i s příslušenstvím jich, pokud se nespojí s jinými stálými denními vodami (§ 128 hor. z.). Bez odporu přísluší vlastnictví vod důlních ve vnitru dolů těžíři, na povrchu však lze mu vlastnictví jich jen potud propůjčiti, pokud jich Vody důlní.
nechce nikdo použíti k jiným podnikům; tu pak ovšem těžíř oprávněn jest těchto vod upotřebiti k účelům své těžby. Ježto však dle všeobecných zájmů hospodářských nemá nižádná síla přírodní ladem ležeti, dlužno zmíněné právě přednostní právo obmeziti (pro ten případ, že by jich těžíř neupotřeboval) a proto zákon dává majiteli hor k tomu lhůtu pětiletou (viz motivy k zák. hornímu str. 276).
II. Povinnosti majitele hor.
Podnikatel hor jest povinen dáti náhradu vlastníku pozemku, přes jehož půdu vody odtékají (§ 130 hor. z.). Přednostní právo držitele hor ku používání vod důlních není výronem práva vlastnického, neboť důlní vody nejsou ve smyslu § 104 hor. z. přírůstkem dolů, nýbrž zákon horní propůjčuje držiteli hor jen přednostní právo k používání důlních vod, nevylučuje však jiných osob z používání vod těchto. Činí-li si tedy kdo jiný nároky k vodám důlním, dlužno držitele hor vyzvati úřadem horním, aby do přiměřené lhůty prohlásil, chce-li jich po nejbližších pět let používati k účelům podniku horního. Dá-li prohlášení záporné nebo nedá-li prohlášení vůbec, nebo nepoužije-li vyhrazeného mu práva po nejbližších pět let, zaniká jeho přednostní právo a nemůže ho více již odníti základem pozdější své potřeby tomu, kdo třeba mezitím z důvodu zákonem uznanému vod důlních použil jinakým způsobem. Netěží-li vlastník dolu vyhloubeného z práva svého, mohou býti vody důlní propůjčeny jiným osobám k jakémukoliv účelu (§ 129 zák. hor.).
III. Z ustanovení §§ 128 a 129 zák. horního vyplývají tudíž ohledně vod důlních tyto podstatné zásady:
1. Zapravil-li držitel hor vlastníku pozemku, přes jehož půdu vody odtékají, jakožto náhradu jednou pro vždy určitý obnos nebo plní-li mu roční plat, má právo žádati na těch, kdož vod používají, pokud užívání to trvá, v prvním případu zákonné úroky z náhrady v kapitále poskytnuté, v případu druhém pak smí žádati za náhradu ročního plnění. Vlastník hor není práv za změny v množství vod důlních z hor vytékajících (§ 130 hor. zák.).
2. Vyvěrající vody důlní podléhají, pokud neopustí vlastnictví držitele hor a nevlévají se do některé veřejné vody, volné disposici vlastníka hor; výjimku činí případ zakládající se na zvláštních titulech právních (§ 129 hor. z.).
3. Politický úřad smí zasahovati do otázky používání a vedení vyvěrajících vod důlních toliko ve případech §§ 222 a 133 hor. z.; je-li však spor co do rozsahu a výkonu práv příslušejících z propůjčení hor některé společnosti horní dle § 131 zák. hor., přináleží tu rozhodnouti úřadům horním.
4. Pokud zákon nestanoví výjimek, může prozatímní opatření naříditi onen úřad, jenž ve věci samé jest příslušným (rozh. ze dne 28. ledna 1885 č. 287 sb. »Budwinski« č. 2383).
5. Spory o právo klásti vodovod pro vyvěrající vody důlní, jakož i spory o používání vod těchto, náleží ku kompetenci úřadů horních (rozh. ze dne 19. ledna 1889 č. 202 sb. »Budwinski« č. 4476).
6. Oprávnění dané úřadem horním ku založení a provozování hor opravňuje též držitele hor dle § 131 hor. z. ku zařízením sloužícím udržování vody, jakož i k vypouštění vod z dolů (rozh. nejv. soud. dvoru ze Vody důlní.
dne 5. prosince 1878 č. 6443, časop. »Zeitschrift für Verwaltung« z roku 1880 č. 113).
7. Zákon o právu vodním nepodává nijaké opory k tomu náhledu, jakoby politické úřady měly právo, v zájmu uspokojení potřeby vodní v obcích a místech uložiti břímě toto držiteli hor, který třeba způsobil nedostatek vody vykonávaje zákonitým způsobem právo své (rozh. ze dne 5. února 1879 č. 228 sb. »Budwinski« č. 447).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Vody důlní. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 491-493.