Těsnopis (ve službách [nalézání] práva)

.
Otázka účelnosti užívání těsnopisu při nalézání práva přetřásána jest již od desítiletí jako jedna z otázek kulturně historických, jež derou se do popředí v širších kruzích, zejména však v kruzích právníků odborníků. Též praxe domáhá se úsilovně užívání těsnopisu; tak byly v konkursech Pražské Duchcovské dráhy, jakož i České společnosti pro úvěr pozemkový v Praze, jednací protokoly stenografovaný, rovněž v četných jiných sporech, jež jsou pro svůj nepatrný veřejný zájem méně známými. Nicméně jsou však takové případy úředního užívání těsnopisu velmi sporé v poměru k užitku plynoucímu z těsnopisu. Je přímo nápadným, že v justiční službě již dávno nebyl těsnopis co vydatná pomůcka zaveden. Již ve starověku jsou známy případy, kde bylo pří nalézání práva s úspěchem použito těsnopisu; tak byly soudní řeči Ciceronovy stenografovány jeho propuštěncem Tironem, vynálezcem po něm nazvaných »notae Tironis«. Jest dále prokázáno, že »notae Tironis« byly formální, vypěstěnou soustavou těsnopiseckou. V Digestech a spisech Plutarchových jsou četná místa, jež svědčí o těsnopisu v římském životě právním, Známo jest zejména, že práce glossatorů došly nás většinou jen tím, že jich žáci stenografovali přednášky. Dalekosáhajícího užívání došel však těsnopis při nalézání práva v moderním světě, především v Anglii, kde, jak známo, je parlament (horní a dolní sněmovna) nejen sborem zákonodárným, nýbrž vykonává i pravomoc. Parlamentární jednání se stenografují a ježto parlament, jak řečeno, vykonává též pravomoc, jest pochopitelno, že stenografové v parlamentě zaměstnaní i soudní jednání stenografovali. To bylo východiskem pro užívání těsnopisu též při jiných soudních jednáních, jež se neodbývají před horní neb dolní sněmovnou, nýbrž před řádným soudcem, zejména v řízení trestním. Obsáhlejší měrou než v Anglii užívá se těsnopisu ve spojených státech Severoamerických. Jednotlivé vlády vydaly specielní zákony o užívání těsnopisu při soudních jednáních, jež podstatně doslovně souhlasí a v tom vrcholí, že soud je oprávněn patřičný počet těsnopisců ustanoviti úředně za soudní těsnopisce na základě zkoušky zákonem upravené. Ve Francii není zákonného předpisu o užívání těsnopisu ve službě justiční. Výjimkou je ustanovení, že protokolisté (les greffiers) jsou oprávněni rozsudky jim diktované stenografovati. V Německu jsou snahy zavésti těsnopis do služeb justice zcela novými. Teprve když během našeho století pronikla do širších kruhů soustava Gabelsbergrova a v Severním Německu Stolzova, byla opět v životě veřejném přetřásána otázka, pokud by bylo lze užíti ve službě justiční těsnopisu. Zákonodárná činnost uvažovala však jen sporadicky o užívání těsnopisu. § 273 něm. tr. ř. propůjčuje předsedovi právo naříditi slovný zápis (což je ovšem možným jen pomocí těsnopisu). V Rakousku rozšířil se v poslední době těsnopis ve službě justiční. Zejména sluší poukázati na tyto předpisy: Tr. ř. ze dne 23. května 1873 stanoví v tr. ř., § 271 al. 4; Pokládá-li to předseda neb soud za vhodné, může naříditi stenografování všech výpovědí a přednesů; tak staň se vždy, žádá-li za to strana v čas, složivši prozatím náklady s tím spojené. Stenogram budiž však v 48 hodinách převeden na písmo obyčejné, buď předložen předsedovi neb soudci jím k tomu určenému ke zkoumání a pak budiž připojen ku protokolu.
Nový civ. ř. s. ze dne 1. srpna 1895 č. 113 ř. z. stanoví v § 280: Procesní soud může k návrhu dovoliti, by prováděný důkaz byl sepisován jedním neb několika přísežnými těsnopisci. Těsnopisec, který by vůbec nebyl do přísahy vzat pro tuto úlohu, má vykonati přísahu, že ústní přednesení věrně zapíše a zápis správně převede. Se vzetí do přísahy sejde, zřídí-li se za těsnopisce úředník soudní. Těsnopisce zřídí k návrhu navrhovatele předseda. Převod zápisu těsnopiseckého do obyčejného písma budiž do 48 hodin po zápisu odevzdán předsedovi neb soudci, jemuž svěřeno jest provedení důkazu, a budiž přiložen ke spisům. Pokud by zápis těsnopisecký shodně oběma stranami nebyl navržen, zapraví navrhovatel všechny náklady tím spojené a nemůže, i když by zvítězil, náhradu jich žádati. Dále ustanovuje § 291 al. 2 cit. ř. s.: Usnesení, jimiž dovolen byl těsnopisecký zápis prováděného důkazu, nelze opravným prostředkem vůbec v odpor vzíti. Docházíme k výsledku, že zákonodárství nevyužitkuje náležitě vynikajících výhod, jichž může těsnopis v oboru práva poskytnouti; bylo by si jen přáti, by ještě větší měrou přihlíželo se k těsnopisu.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Těsnopis (ve službách [nalezání] práva). Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 78-79.