Nájemné nedobytné

(odepsání daní).
Jestliže nájemné za budovu, která jest podrobena domovní dani činžovní nebo pětiprocentní dani z ryzího výtěžku činžovního, stane se zcela nebo částečně nedobytné, budiž k žádosti poplatného držitele budovy odepsána kvóta domovní daně činžovní, vztažmo 5% daně z ryzího výtěžku činžovního, která podle předepsání připadá na nájemné, které stalo se nedobytné (§ 1. zák. ze dne 24. října 1896 č. 223 ř. z.).
I. Pojem.
Za nedobytné ve smyslu cit. zákona budiž pokládáno nájemné, které po uplynutí nájemného období, za které bylo dospělo (půl roku, čtvrt roku, měsíc), ještě není zapraveno a které také soudní exekucí nemohlo býti dobyto. Nedobytnost pokládá se za prokázanou, když soudní exekuce skutečně bez výsledku, vztažmo s nedostatečným výsledkem byla vykonána, nebo její vykonání od soudu vzhledem k § 4. zákona ze dne 10. června 1887, č. 74 ř. z. bylo uznáno za nepřípustné. Finanční úřad zemský může výjimečně podle úsudku svého povoliti odepsání daně také na základě jiných průvodních prostředků, prokáže-li se jimi způsobem nepochybným, že by vykonání exekuce musilo bez výsledku zůstati z toho důvodu, protože po ruce není žádných předmětů exekučních nebo toliko takových, jejichž nedostatečnost jasně na jevo jde pro jejich malou hodnotu, pro zástavní práva jiným věřitelům к těmto předmětům již příslušející, nebo pro nároky, které jiné osoby na tyto předměty činí (§ 2 cit. z.).
II. Z odepsání daně jest vyloučeno nájemné, které mělo býti zapraveno od osob, které s držitelem domu až do čtvrtého stupně jsou příbuzny nebo sešvakřeny, nebo které jsou, nebo byly ve služebním poměru k držiteli domu (§ 3 cit. z.).
III. Nárok na odepsání dané budiž ku platnosti přiveden v 6 měsících po uplynutí činžovního období, za něž nájemné stalo se nedobytné, u úřadu daň vyměřujícího žádostí kolku prostou, ku které buďte přiloženy pomůcky dokazující, že nájemné jest nedobytné (§ 4 cit. z.).
IV. Povinnosť majitele domu.
Držitel domu jest zavázán, platy a jiné prospěchy, kterých se mu dostalo dodatečně na zadržené nájemné, za příčinou jehož žádal za odepsání daně, oznámiti úřadu daň vyměřujícímu ve 14 dnech po tom, co je obdržel. Pokud mezi tím již daň byla odepsána, má úřad daň vyměřující opět předepsati kvótu daně, která připadá na dodatečné zaplacení nebo na hodnotu peněžitou prospěchu jinakého (§ 5 cit. z.).
V. Tresty.
Jestliže by oznámení v § 5 řečené bylo opomenuto ve lhůtě předepsané, zakládá se tím zkrácení daně, za které držitel domu, vedle dodatečného předepsání daně, má zapraviti za trest celý obnos činže, který byl vymknul z předepsání daně, jakož i dvojnásobný až desateronásobný obnos daně příslušné. Týmž trestům, nehledíc k tomu, že bude snad potrestán podle obecného zákona trestního, jest podroben držitel domu, který na základe soudní exekuce toliko na oko bez výsledku vedené nebo na základě jiných falešných nebo v omyl uvádějících údajů vyloudí nebo pokusí se vylouditi odepsání daně (§ 6 cit. z.).
VI. Odměna udavače.
Tomu, jenž oznámí zkrácení dané, přísluší při platech a prospěších od něho oznámených celý obnos činže, který byl z předepsání daně vymknut a od držitele domu za trest zapraven (§ 7 cit. z.).
VII. Prostředky opravné.
Proti nařízením a rozhodnutím úřadu I. instance daň vyměřujícího na základě tohoto zákona učiněným může podán býti rekurs, k němuž vztahuje se zákon ze dne 19. března 1876, č. 28 ř. z. O takovýchto rekursech rozhoduje konečně finanční úřad zemský (§ 8 cit. z ).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Nájemné nedobytné. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 473-474.