Žaloby určovací.
947
Žaloby určovací.
1 Část’ všeobecná.
Žaloby dělí se na žaloby o splnění (Leistungsklagen) a žaloby určovací (Feststellungsklagen). Rozdíl je ten, že žaloby o splnění směřují k tomu, by žalovaný byl odsouzen k nějakému plnění, snášení neb opomenutí (ad aliquid faciendum, patiendum vel ommittendum), kdežto žaloby určovací domáhají se pouze výroku soudcovského o existenci neb neexistenci nějakého právního poměru neb práva, nedomahají se však kondemnace žalovaného. Žaloby určovací jsou náhradou za staré žaloby vyzývací a vyzvání, by složený účet byl schválen nebo vytýkán (§§ 66 — 73, 100, 101starého s. ř.). Zejména musí dnes vlastník zapsané nemovitosti neb knihovního práva nastoupiti žalobou určovací, chce-li, by bylo určeno, že nestává práva, jež bylo zaznamenáno. Je-li nález příznivý, může poznámkou tohoto v knize pozemkové předejiti se opětnému povolení záznamu (§ 48 odst. 2 kn. ř. a čl. 39 uv. z. k с. ř. s.). Žaloby určovací jsou pak buď žalobami samostatnými neb vedlejšími (podružnými) a obojí mohou býti zase buď žalobami kladnými neb zápornými.
2 Předmět samostatných žalob určovacích.
Žaloby tyto mohou směřovati k tomu:
1 aby bylo na jisto postaveno, že tu jest neb není nějaký právní poměr nebo právo (zejmena žaloby na zjištění manželského nebo nemanželského otcovství, dále žaloby, by zjištěna byla platnosť nebo neplatnosť manželství ve sporu manželském a pod.). Vládní předloha chtěla připustiti též zjištění »einer rechtserheblichen Tatsache«. Výbor škrtl však tato slova z toho důvodu, že by se tím mohl každý skutkový element právního poměru státi již o sobě předmětem sporu;
2 aby uznána byla pravosť listiny, neb by na jisto byla postavena její nepravosť (§ 228 с. ř. s.). Podmínkou přípustnosti žalob určovacích jest však, by žalobce měl právní zájem na tom, aby právní poměr nebo právo nebo pravosť listiny co nejdříve byly na jisto postaveny soudním rozhodnutím. Právní zájem, aby určení co nejdříve se stalo, jest věcnou náležitostí nároku žalobního a musí býti tudíž poukázán jako každá jiná materielní náležitosť nároku žalobního. Zda má však žalobce takový právní zájem, rozhodne se teprve rozsudkem vzneseným o žalobě určovací po skončeném sporu, nikoliv snad již při zavedení řízení. Upozorniti sluší dále na to, že nestačí pro pří-
60* Žaloby určovací.
pustnosť žaloby určovácí, má-li žaloba právní zájem na tom, aby zjištění se stalo, dříve než bude moci podati žalobu o splnění, nýbrž právní zájem musí býti již v přítomnosti a nestačil by zájem právní na budoucím zjištění.
Výjimečně není třeba průkazu právního zájmu na brzkém určení právního poměru v těchto případech:
1 podají-li žalobu dědicové osob, jež byly se státem v poměru súčtování ve smyslu dv. d. ze dne 6. března 1789 č. 984 sb. z. s. Dle § 155 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z. nesmí pozůstalost’ po osobách, jež byly zavázány k účtování naproti státu, býti odevzdána beze svolení příslušného úřadu. Otálel·li úřad uděliti toto svolení k odevzdání pozůstalosti, mohli dědicové, pokud se tím cítili býti stiženi, podati na fiskální úřad řádnou žalobu vyzývací, kterou se domáhali toho, by úřad fiskální prokázal nároky, pro které má býti pozůstalost’ zadržena (dv. d. ze dne 6. března 1789 č. 984 sb. z. s.). Na místo této žaloby nastoupila ovšem, nyní žaloba určovací dle § 228 c. ř. s.;
2 když žaloba určovací nahražuje bývalou žalobu vyzývací ve smyslu pat. ze dne 31. prosince 1800 č. 514 sb. z. s. Dle tohoto pat. mohl totiž pachtýř erárních statků podati žalobu na úřad fiskální, když mu bylo pohroženo odnětím statků pro nesplnění převzatých jím závazků. Žaloba tato> byla povšechně považována za žalobu vyzývací.
3 když žaloba určovací nahražuje žalobu vyzývací připuštěnou pat. ze dne 16. ledna 1786 č. 516 sb. z. s. Dle § 2 tohoto pat. může ten, kdo se cítí býti stižen účetním vyřízením v zákonné lhůtě (pokud se týče 12 neděl po doručení) nastoupiti pořad práva nebo současně žádati za milosť. Pořad práva záleží dle § 3 cit. pat. v tom, že podá se řádná žaloba vyzývací, kterou se fiskus dohání, by dokázal právo (zum Beweise des Rechtes),, které v účetním vyřízení k platnosti přivádí (čl. 38 uv. z. k с. ř. s.). V uvedených případech podává se právní zájem na podání těchto žalob již z účelu těchto žalob a může tudíž žalobce býti sproštěn zvláštního ještě průkazu zájmu tohoto;
4 při podružných žalobách určovacích (viz odst. 3).
3 Podružné žaloby určovací. Žalobce může i beze svolení žalovaného až do konce ústního jednání navrhnout), by právní poměr nebo právo, jež během rozepře spornými se staly a na jichž existenci nebo neexistenci závisí zcela nebo z části rozhodnutí o prosbě žalobní, byly na jisto postaveny rozsudkem o žalobě vyneseným. Podobný návrh učiniti může za týchž podmínek i žalovaný. O návrzích těch může však býti rozhodnuto též rozsudkem mezitimním, předcházejícím rozhodnutí ve věci hlavní, jakmile líčení o návrzích těch jest zralým к rozhodnutí. Rozsudek mezitimní pokládá se ve příčině opravných prostředků za rozsudek konečný (§§ 236, 259, 393 c. ř. s.). Vyloučeny jsou však mezitimní návrhy určovací, lze-li o předmětu návrhů těch projednávati pouze ve zvláštním řízení pro záležitosti toho druhu výlučně předepsaném (řízení manželské, ve věcech rušené držby, ve věcech nájemních atd.), aneb když předpisy o předmětné příslušnosti soudů odporují takovému návrhu (§ 236 civ. ř. s.). Ostatně žalovaný může návrh takový ku platnosti přivésti i žalobou vzájemnou, ač jsou-li zde podmínky § 96 j. n. Upozorniti však sluší na to, že podružné žaloby určovací domáhat) se mohou pouze toho, by určeno bylo, že tu jest neb není nějaký Žaloby z obohacení v právu směnečném.
949
soukromoprávní poměr nebo právo, nikoliv však též toho, že listina je pravou nebo nepravou. Průkazu právního zápisu netřeba.
4 Zvláštní návrh určovací v řízení patentním.
O zvláštním návrhu určovacím jedná § 111 zák. ze dne 11. ledna 1897 č. 30 ř. z. Každému je totiž volno dáti rozhodnutím určiti, že výrobky, jež chce vyráběti, do obchodu přiváděti, neb jichž chce užívati, neb že výrobní postup, kterého zamýšlí upotřebiti, ani zcela ani z části nespadají pod patent, který od něho buď určitě označen. O návrhu rozhoduje úřad patentní a pravoplatné rozhodnutí, že určitý výrobek nebo postup výrobní nespadá pod určitý patent, vylučuje každý soudní krok majetníka patentu naproti tomu, kdo si vydobyl určovacího rozhodnutí pro porušení výrobku nebo výrobního postupu v rozhodnutí označeného.
Žaloby vlastnické viz Vlastnictví.
Žaloby z obohacení viz Obohacení bezdůvodné.